Zahraniční tisk o Temelínu a bonnské konferenci
Vídeňská Die Presse komentuje rakouský postoj v otázkách energetiky a označuje ho za schizofrenní. Dosavadní závěry bonnské konference o Afghánistánu rozebírá ruský Kommersant. Evropské deníky se také zamýšlejí nad případným zostřením zákonů Evropské unie vůči terorismu a nad možným rozšířením protiteroristické kampaně na další státy.
Vídeňský deník Die Presse přinesl na titulní straně poznámku nazvanou "Falešná hra v pokeru o Temelín", z něhož citujeme...
Kdo může v Evropě brát ještě Rakousko vážně? táže se úvodem autor Franz Schellhorn. Poháněni nakažlivým šílenstvím kolem Temelína teď už i zákonodárci na své cestě ke směšnosti zapadají stále hlouběji. Prozatímní vrchol temelínské frašky zní: zákaz dovozu elektřiny z 15ti východoevropských států. K těm, kdo budou od prosince postiženi touto klatbou, patří naši sousedé Slovinsko, Maďarsko, Slovensko a samozřejmě Česko. Hlavním cílem tohoto zákazu je konekonců to, aby se u obyvatel vzbudil dojem, že nebudou používat energii z ekologicky pochybných elektráren.
To je ovšem karetní trik nejhoršího druhu. Že se tím operuje nejčastěji v "kauze Temelín", potvrdil dolnorakouský hejtman Erwin Pröll svým výrokem, že údajně máme ještě v rukávě "kartu veto". V rukávě? Tam většinou mívají své trumfy jen falešní hráči. Jestliže nějaký domácí podnik postihne zákaz dovozu proudu z Česka, stačí jen pět minut na to, aby se zákaz obešel. Telefonát s nějakým obchodníkem s energií z jiného státu EU totiž netrvá déle. A zákazník bude mít stejnou energii ze stejného zdroje a za stejnou cenu. Nikdo to nezjistí, protože dovoz elektřiny nepodléhá v Unii žádným omezením, píše "Die Presse" a dodává:
Otevřenou zůstává otázka, co si přitom myslí zákonodárce, který dává v šanc pověst Rakouska jen proto, aby z obavy obyvatelstva vytřískal politický kapitál. Schizofrenní je postoj Rakouska v otázkách energetiky už jen proto, že zrovna my zpochybňujeme právo východních zemí rozhodovat suverénně o své energetické politice. My, kteří jsme toto ustanovení reklamovali ve smlouvě o Evropské unii, uzavírá autor poznámky ve vídeňské Die Presse.
Ruský Kommersant sleduje dosavadní závěry z bonnské konference o budoucnosti Afghánistánu a mimo jiné uvádí:
Důvodem pro nečekanou ochotu ke kompromisům ze strany Severní aliance je konflikt ve vlastních řadách. Etničtí Tádžikové, páteř tohoto spojenectví, se nadále brání přítomnosti mezinárodních mírových jednotek v zemi. Proti jejich rozmístění se vyslovují i jiné národnostní menšiny, které se ještě dobře pamatují na krvavé srážky v Kábulu v letech 1992-1996 za "tádžického" prezidenta Burhanuddína Rabbáního. Vůdcové Severní aliance se proto bez pomoci zvenčí neobejdou, soudí ruský Kommersant.
Římský Il Messaggero komentuje možnost rozšíření války proti terorismu, konkrétně proti Iráku. List k tomu blíže uvádí:
Irák se vymanil z izolace, do níž se dostal po invazi do Kuvajtu před deseti lety, a v arabském světě je teď považován za "mučedníka" a jeho obyvatelstvo za nespravedlivě trpící a umírající v důsledku krutého embarga. Všechny arabské státy přirozeně zapomínají, že příčinou ekonomických sankcí proti Saddámu Husajnovi je jeho tyranský a nesvobodný režim.
Ovšem nejen radikální islámisté by byli solidární s iráckým lidem. Také umírněnější masy by šly do ulic proti vlastním režimům, pokud by se jejich země postavily na stranu USA. Jinými slovy - všechny umírněné arabské státy, které až dosud byly pro soudržnost koalice proti Talibanu tak významné, by v případě rozšíření války proti terorismu na Irák, Libyi, Írán nebo Sýrii byly také vážně ohroženy, uvádí Il Messaggero.
Britský Daily Telegraph se vyslovuje proti zostření zákonů Evropské unie vůči terorismu a mimo jiné uvádí:
Evropská komise navrhuje rasismus a xenofobii v rámci Unie kriminalizovat. Nová trestní ustanovení by měla být zformulována podle přísnějšího německého vzoru. Německé dějiny však byly v jistém smyslu speciální, proto v Německu je například trestné nejen popírání, ale i zlehčování holocaustu. Británie už má zákony proti podněcování rasové nenávisti a jen málo Britů si přeje další zákony v tomto směru.
Xenofobie není v Británii považována za zločin, nýbrž jen za špatný životní styl. Veřejné diskuse v Británii tolerují radikální názory, i když se setkávají s odporem. Admirál Nelson kdysi řekl svým mužům: "Musíte Francouze nenávidět jako ďábla!" Tehdy ovšem hovořil k bojovníkům ohrožovaným Napoleonem. Ale běda tomu, kdo by citoval tato Nelsonova slova v budoucí Evropské federaci, varuje britský Daily Telegraph.
"Ohni Miliz kei Schwiz!" - neboli "Bez armády není Švýcarska!" Tak zní jedno švýcarské pořekadlo, které by se mohlo stát i heslem nadcházejícího referenda, v němž mají Švýcaři v neděli rozhodnout o osudu svých ozbrojených sil, napsal list Berner Zeitung. Pro konání referenda bylo třeba shromáždit 100.000 podpisů. Podle iniciátorů lidového hlasování by se měla armáda zrušit a příslušné ustanovení zakotvit v ústavě. Civilní úkoly jako pomoc při katastrofách a dalších záchranných akcích by převzaly civilní orgány státu, kantonů a obcí.
Švýcarská vláda tuto iniciativu nezamítla, ale nenabídla ani protinávrh. Zároveň však dodala, že zrušení armády by mělo závažné důsledky pro současnou bezpečnostní politiku země. Bez armády by Švýcarsko ztratilo možnost ozbrojené obrany. Bylo by navíc omezeno ve svých možnostech přispívat k mezinárodnímu úsilí o mír a při zvládání různých nebezpečí doma i v zahraničí. Ohrožena by tím byla i švýcarská neutralita. Švýcarská vláda nicméně hodlá početní stav armády snížit v budoucnu na 120.000 mužů, uvádí Berner Zeitung.
