Zahraniční tisk o tzv. Benešových dekretech

Studie k problematice Benešových dekretů poslouží věci tak málo, jako brožurky, které se nyní budou zdarma v Česku rozdávat veřejnosti a školám, soudí vídeňská Die Presse v komentáři k nejnovější expertíze českého ministerstva zahraničí. Ten, kdo dnes mluví o vyhnání, už naštěstí není podezřelý z německé velmocenské politiky či ze snahy o revizi hranic, jak tomu bylo dříve. Také Němci byli oběťmi nacistického teroru, připomíná německý konzervativní list Die Welt.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Studie k problematice Benešových dekretů poslouží věci tak málo, jako brožurky, které se nyní budou zdarma v Česku rozdávat veřejnosti a školám, soudí vídeňská Die Presse v komentáři k nejnovější expertíze českého ministerstva zahraničí. O krok dál by nás posunula spíše promyšlená úvaha o ceně těchto dekretů: politické, evropské a finanční. Politická cena už je vysoká. Člověk si vše musí promítnout před očima: Kvůli nedávné "hysterii" kolem dekretů německý kancléř Gerhard Schröder odmítl návštěvu Česka, které se má stát členem evropského klubu. Jak bude vypadat Evropa, když politik jednoho členského státu nezavítá do státu druhého? Sousedé Česko, Slovensko a Maďarsko - včechno kandidáti na vstup do EU - ze stejného důvodu pohřbili visegrádskou spolupráci. Jak bude vypadat Evropa, když se země vyhýbají společnému jednacímu stolu?

Evropská cena Benešových dekretů je ještě vyšší než politická, pokračuje rakouský deník. Země se navzájem obviňují z toho, že se zpochybňuje evropské poválečné uspořádání. Ve skutečnosti jde ale o finanční náklady, o problém odškodnění vyhnanců. Tato otázka je neodůvodněná, tvrdí nicméně experti s poukazem na dobu před restitučním zákonem z roku 1948. Protože ale nikdo nechce mluvit o mrzkém mamonu, musí si diskuse vystačit s národními emocemi. A ty žádné expertízy nikdy neovlivnily, uzavírá Die Presse.

Ten, kdo dnes mluví o vyhnání, už naštěstí není podezřelý z německé velmocenské politiky či ze snahy o revizi hranic, jak tomu bylo dříve. Také Němci byli oběťmi nacistického teroru, připomíná německý konzervativní list Die Welt. V této nové atmosféře nabývá na významu iniciativa prosazující vznik "Centra proti vyhnání", která spatřila světlo světa v září 2000. Nenastal skutečně okamžik připomenout si 15 milionů Němců, kteří byli koncem války vyhnáni ze svých domovů ve východním Prusku, Pomořansku, Šlesvicku či v Čechách? Jaké místo bude vhodnější pro vybudování centra - Vratislav či Berlín?, táže se deník.

V Berlíně by se jistě do popředí zájmu dostaly německé dějiny. I když i zde by bylo vyhnání Němců zasazeno do chronologie vyhnání ve 20. století. Berlín - to by znamenalo vyvolat v kolektivním i individuálním vědomí Němců téma, které bylo po desetiletí odmítáno či tabuizováno. Co se týče Vratislavi, není zatím jisté, zda by se jednalo o bilaterální či multilaterální projekt. Německo-polský konsensus by si člověk ještě dokázal představit. Když se ale v otázce vyhnání nemohou shodnout Češi a Němci, jak můžeme denně sledovat v tisku, jak se pak mají dohodnout Turci a Arméni, Srbové a Chorvati? Společný projekt bez předchozí národní sebereflexe by mohl znásobit to, čemu má ve skutečnosti zabránit. "Centrum proti vyhnání" by se mohlo stát místem k vyřizování si vzájemných účtů, které utvrdí národní frontové linie, místo aby je naopak uvolnilo, varuje Die Welt.

Zvláštní zasedání ministrů zahraničí zemí Evropské unie k blízkovýchodní krizi považuje většina světových deníků za bezradné a zbytečné. Podle deníku Luxemburger Wort se jen potvrdilo všeobecně nízké mínění, jaké panuje ohledně společné evropské zahraniční politiky. Lucemburský deník se proto podivuje nad tím, proč Evropská unie podobné zasedání organizuje, když ví, jak kriticky je její zahraničně-politické působení nejen v Evropě posuzováno. Jsou snad ministři natolik přesvědčeni o své důležitosti, že mobilizují takové prostředky, jakými jsou letecká pohotovost, policejní síly či novináři, aby rozhodli o nicotnostech? Izraelský premiér Šaron koneckonců o takové delegaci nechce ani slyšet a její setkání s Arafatem neumožní, dodává Luxemburger Wort.

Význam rýže pro budoucnost nelze podceňovat, píše britský The Independent. Polovině světové populace rýže poskytuje 80 procent základních výživných látek. Dešifrování genomu rýže má proto velký vědecký význam. První odhady velikosti rýžového genomu se pohybují někde mezi 45-ti až 56-ti geny.

Poznatek může napomoci pochopení růstu dalších nepostradatelných druhů obilí. Agrochemická společnost Syngenta slíbila volný přístup k údajům o genomu rýže těm vědcům, kteří nepracují v komerčních institucích. Rýže je příliš důležitá na to, aby byla ponechána výlučně v rukou soukromých organizací rozhodujících o tom, kdo má přístup k informacím a kdo ne. Objevu genomu patří potlesk, a jeho zveřejnění ještě větší, uzavírá The Independent.

Milan Kopp, Jiří Hošek, Olga Jeřábková, Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme