Zahraniční tisk o ukrajinských letadlech pro EU

Zahraniční tisk věnuje pozornost především úmyslu pronajmout pro ozbrojené síly Evropské unie letadla z Ukrajiny. Mezi další témata patří protahování krize německých stran CDU a CSU, nový plán na reformu Evropské unie, či osud internetové ho výměnného systému s hudebními nahrávkami Napster.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie si hodlá pronajmout na Ukrajině vojenská dopravní letadla. To proto, aby si zajistila, že její síly rychlé reakce budou moci být rozmístěny bez pomoci USA. Napsal to dnes Daily Telegraph. List dále upřesňuje, že vysoká evropská delegace jednala o této otázce s ukrajinským prezidentem Kučmou během úterní návštěvy. „Velmi na nás zapůsobilo to, co nám Ukrajinci mohou nabídnout, a velmi rychle to projednáme," řekl podle britského deníku jeden člen delegace. V delegaci, která má dnes přijet do Moldavska, je vysoký představitel EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana a komisař pro vnější vztahy Chris Patten. EU chce do roku 2003 zřídit síly rychlé reakce, které by byly schopny rozmístit s leteckou a námořní podporou do 60 dnů 60.000 mužů. Dopravní prostředky představují slabý bod tohoto projektu.

Německý Die Welt se dnes také vyjadřuje k Evropské unii. A to v komentáři o reformních plánech předsedy Evropské komise Romana Prodiho. Setkání špiček Evropské unie v Nice je zapomenuto. Dva měsíce po Nice se pozornost Evropského parlamentu a Komise vrací k reformám EU. Po negativních zkušenostech z francouzského pobřeží by se dílo mělo tentokrát zdařit. Do roku 2004 by měl být vypracován jakýsi katalog kompetencí a měla by být vyhlášena závazná Charta Evropské unie o základních právech. Právní texty Unie budou sladěny a zjednodušeny. Ujasní se i role Parlamentu. „Jakkoliv abstraktně vše na první pohled vypadá, jde ve skutečnosti o znovuzaložení Evropské unie," uvedl Prodi a dodal, že by další jednání neměla být vedena za zavřenými dveřmi. „Alespoň v tom se Unie ze zklamání z Nice poučila," uzavírá dnešní Die Welt. Britský The Independent se věnuje kauze, která se týká uvěznění bývalého šéfa srbské státnítelevize, Dragoslava Milanoviče. Tomu byl včera soudem vyměřen trest odnětí svobody na 30 dní. A to za to, že „obětoval 16 pracovníků svého štábu", když je nevaroval před leteckými útoky NATO na budovu televize. Milanovič, dříve blízký spolupracovník Miloševiče, předem věděl o plánovaných útocích a některé pracovníky televize vyzval, aby před nálety uprchli. Přesto jiné zaměstnance neinformoval. Příbuzní obětí, kterým se po dlouhém úsilí podařilo dostat Milanoviče před soud, jej obvinili, že své zaměstnance obětoval v zájmu propagandy tehdejšího režimu. Milanovičovo uvěznění odůvodnil soudce tím, že je třeba zabránit případnému ovlivňování dalších svědků. V době, kdy soud vynášel rozsudek, protestovalo proti Milanovičově vyšetřování před budovou zhruba 50 členů pro-Miloševičovy Jugoslávské vlastenecké aliance.

Prodlužovaná krize německých stran CDU/CSU je námětem poznámky rakouského deníku Kurier. Unie křesťanských demokratů a sociálů hodlá až do roku 2002 nechat otevřenou otázku, kdo bude protikandidátem současného sociálně-demokratického kancléře. Je to taktická chyba, která zaručuje libovolně prodlužovanou krizi CDU. Živnou půdu k tomu dodává sesterská bavorská CSU. Její předseda Edmund Stoiber sice ústy svých místodržících v Berlíně pravidelně prohlašuje, že je nejvhodnějším kandidátem, ale stejně pravidelně se svých ambicí zase zříká. Má to praktický efekt. Stoiber je stále předmětem pozornosti, aniž by si zadal. Zároveň však podněcuje debatu o vedení CDU, což oslabuje nynější předsedkyni strany Angelu Merkelovou. Zatím se počítá se třemi kandidáty: mladým chuligánem a předsedou parlamentní frakce SPD Merzem, oslabenou Merkelovou a silným mužem z Mnichova - Stoiberem. Ve starém Římě byl triumvirát obvyklý, ale v tomto případě existuje pouze jeden styčný bod s antickým vzorem: krátké triumviráty Cézara a Oktaviána skončily, jak známo, tragicky.

K soudnímu výroku v neprospěch hudební burzy Napster v San Francisku, která umožňovala hudební nahrávky pro mladé zdarma, napsala turínská La Stampa: „Soudci rozhodli, že Napster je nelegální instituce. Internet je nejsilnější absolutistický nástroj, jaký kdy člověk vymyslel. Rozsudek vynesený v Kalifornii ovlivní život milionů evropských, asijských a jihoamerických teenagerů a „twenů". Internet je však zároveň i nejanarchističtější prostředek, jaký kdy člověk vynalezl. Vymyká se neustále pravidlům. Jakmile byla nějaká stanovena, Napster se jim dokázal vyhnout. Hudební burza bude zcela určitě pokračovat."

Radka Průšová, Petra Lazáková, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme