Zahraniční tisk o usnesení našich poslanců k dekretům

Za další ránu křehkým česko-německým vztahům pokládá usnesení Poslanecké sněmovny k Benešovým dekretům německý list Die Welt. Na jiném místě tento deník uvádí, že Jásir Arafat očividně využívá pomoc ze strany Evropské unie na podporu palestinského terorismu. Francouzské noviny se nadále vracejí k prvnímu kolu prezidentských voleb a úspěchu předáka krajní pravice Le Pena.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Jednomyslné potvrzení sporných Benešových dekretů českou Poslaneckou sněmovnou může být křečovitou předvolební akcí. To však nic nemění na tom, že tato strašidelná debata znamená další ránu křehkým česko-německým vztahům, míní německý konzervativní list Die Welt. Rozplynula se naděje na to, že alespoň politici najdou odvahu morálně se distancovat od kolektivního zbavení práv národních skupin, když už k tomu nebyly podniknuty žádné právní kroky.

To, že dal rezoluci své požehnání Václav Havel, z něj činí tragickou postavu. Kapituloval snad tento kdysi svrchovaný básník-prezident před náladou panující nad Vltavou? Za pozornost stojí také to, že do dohody stran byli poprvé od roku 1989 zapojeni komunisté, a bylo jim tak povoleno vyjít z politické karantény. Tedy národní fronta, tentokrát "po demokraticku"?, táže se řečnicky Die Welt.

Za "šalamounské řešení" označuje usnesení o Benešových dekretech polská Rzeczpospolita. Česká Poslanecká sněmovna naplnila podle listu požadavek přizpůsobit své právo standardům Evropské unie a uklidnila obavy Němců a Maďarů, kteří namítali, že na základě dekretů lze ještě dnes zabavovat majetek. Diskuse o nespravedlnosti dekretů, které jsou založeny na principu kolektivní viny a trestu, však není u konce. Reflexi nad tématem vyhnání byla v Čechách a na Slovensku teprve otevřena cesta, uzavírá Rzeczpospolita.

Nenávistně demonstrovat proti francouzskému prezidentskému kandidátovi Jean-Marie Le Penovi znamená přistoupit na jeho způsob hry, soudí pařížský deník Le Figaro. Le Penovy myšlenky lze nejlépe vymést z pole tím, že se při volbě mezi ním a Jacquesem Chiracem člověk nezdrží hlasování. Je třeba si být vědom své občanské a politické odpovědnosti. Za nehodu demokratické hry, tedy za volební úspěch Le Pena, nejsou odpovědné pouze politické strany a jejich špičky. Není třeba urážek, ale více vhledu do situace. Jinak se můžeme obávat, že vyroste celá generace Le Penů, varuje Le Figaro. Jiný francouzský deník, Le Monde, chválí Chiracovo rozhodnutí nezúčastnit se televizního duelu s Le Penem. Rasismus a odmítnutí univerzality lidského bytí - proti takovým myšlenkám se musí bojovat, a ne o nich diskutovat. Debatovat s kanibalem o kulinářském umění prostě nelze, dodává Le Monde.

Očekávali bychom příliš, kdybychom se domnívali, že se spolkový kancléř Gerhard Schröder poučí z výsledku francouzských voleb, píše londýnský hospodářský list Financial Times. Volební program německé sociální demokracie mluví více o údajných úspěších minulosti, než o budoucích plánech. Krátce řečeno, není to program, který voliče nadchne. Zpomalení reforem při současném pokračování v krátkodobých sociálních programech - to je nudný recept v době hospodářské stagnace. Schröder se musí snažit, aby do zářijových voleb přišel s novými myšlenkami, zdůrazňuje Financial Times.

Palestinský předák Jásir Arafat využívá pomoc ze strany Evropské unie očividně na podporu palestinského terorismu, tvrdí německý Die Welt s odvoláním na své informační zdroje na spolkovém ministerstvu zahraničí. Tyto poznatky vyvolávají řadu otazníků nad finanční podporou ve výši 175 milionů eur, které dostává Arafat ročně od EU. K závěrům o zneužívání peněz na podporu teroristických akcí dospělo ministerstvo zahraničí a německé zpravodajské služby po důkladném prostudování dokumentů, které našly izraelské jednotky během útoku na hlavní Arafatovo sídlo v Ramalláhu.

Za jeden z najzávažnějších dokumentů považují odborníci zářijový záznam v pokladní knize, ze kterého vyplynulo, že radikální islámské Brigády mučedníků Al-Aksá se přiznávají k dluhu ve výši 38 tisíc izraelských šekelů, tedy 9 tisíc eur: uvádějí náklady na elektrické součástky a chemikálie, potřebné k výrobě výbušnin, a prosí o přidělení finančních prostředků ve výši 20 tisíc eur, za které chtějí nakoupit munici. Nalezené dokumenty jsou podle představitelů ministerstva pravé a představují choulostivý problém pro šéfa německé diplomacie Joschku Fischera a pro Evropskou unii, konstatuje Die Welt.

"Tango mortale" - tak zní titulek komentáře rakouské Die Presse k situaci v Argentině. Odpověď na kolaps této latinskoamerické země nikdo nezná. Demise ministra hospodářství ilustruje v ostrém světle bezmoc zdejších aktérů a také bezmoc ve velkém stylu s ohledem na působení Mezinárodního měnového fondu. Ten nemůže stejným způsobem pokračovat ve financování vlád, které trpí těžkým monetárním průjmem. Příčiny problémů, jakými jsou korupce, přílišná byrokratizace, protekcionismus a populistická tradice, Mezinárodní měnový fond stejně neřešil. Tato organizac nemůže zemi dovést k blahobytu, ani ji uchránit krachu. Klíč k řešení situace lze najít jen v zemi samotné, v jejích tradicích a institucích, v právním řádu a ve způsobu, jakým se politická kasta snaží skloubit zisk podpory s odpovědností, dodává Die Presse.

Marika Táborská, Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme