Zahraniční tisk o útoku na Irák
Zahraniční noviny píší o útoku na Irák, ptají se na spolupráci mezi Bagdádem a Bělehradem, ale také po bruselské korupci a pátrají po agentech v maďarské vládě.
Projev amerického viceprezidenta Richarda Cheneyho, který se na setkání válečných veteránů v Nashville vyslovil pro urychlené svržení iráckého diktátora Saddáma Husajna, komentuje The Washington Post: "Ačkoli fakta, která jmenoval, nebyla nová, argumentoval Cheney přesvědčivě: "Riziko nečinnosti" v otázce postupu vůči Iráku je mnohem vyšší než "riziko akce". Bushova vláda má podle něj brzy objasnit podrobnosti plánovaného zásahu před Kongresem, americkou veřejností a spojenci - to bude obzvlášť důležité. Prezident Bush a jeho spolupracovníci dosud ujišťovali, že rozhodnutí o kurzu vůči Iráku nepadlo. Cheney tuto tezi zopakoval: Prezident prý bude postupovat opatrně a zváží všechny možnosti, jak reagovat na existující ohrožení. Cheneyho projev však vyzníval jasně ve prospěch preventivního vojenského úderu proti Saddámovu režimu.
Podle bělehradského týdeníku Reporter Irák navázal kontakty s jugoslávskými jadernými experty. Týdeník, který je považován za seriózní zdroj, však bližší informace nepřináší. Spojené státy zdůvodňují své plány na svržení Saddáma Husajna tvrzením, že irácký diktátor usiluje o výrobu zbraní hromadného ničení. Saddám udržoval úzké politické a hospodářské vztahy s režimem bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. "Reporter" informuje, že za vlády Miloševiče vědci pracovali na výrobě jaderné zbraně. Až do přerušení programu v roce 1998 bylo do této oblasti investováno 18 milionů dolarů. S nástupem nové bělehradské vlády však došlo k ochlazení vztahů s Irákem.
Boj proti korupci v Evropské unii není příliš úspěšný, domnívá se britský Daily Telegraph. Věnuje se případu úředníka Paula van Buitenena, který poukázal na korupci v Evropské komisi a odchází ze služeb Unie: Svůj úřad opouští muž, který v roce 1999 odstartoval největší skandál v historii EU poté, co odhalil nekalé finanční praktiky Evropské komise. Právě kvůli tomu Komise vedená Jacquem Santerem padla. Své rozhodnutí van Buitenen odůvodňuje zklamáním z neschopnosti současné Prodiho Komise očistit systém evropského využívání finančních zdrojů. Jak uvádí v interview pro Daily Telegraph, poslední kapkou pro jeho rozhodnutí odejít bylo tvrdé zacházení s hlavní účetní Komise, odvolané z funkce po konstatování, že rozpočet Evropské unie ve výši 62 miliard eur se vymkl kontrole. Deník zároveň upozorňuje na to, že v průběhu uplynulých měsíců muselo opustit svá místa více úředníků, kteří poukazovali na zpronevěru, nebo se snažili odolávat politickému tlaku na svou činnost.
Maďarská parlamentní komise pro zkoumání minulosti členů vlád po roce 1990 ještě nezveřejnila výsledky své práce, maďarský tisk však již píše o politicích, kteří se zapletli s komunistickým režimem. Liberální deník Magyar Hírlap s odvoláním se na hodnověrné zdroje informoval, že v seznamu spolupracovníků tajných služeb, který brzy zveřejní takzvaná Mécsova komise, figurují jména některých členů bývalé vlády premiéra Viktora Orbána. Jde například o exministra financí Zsigmonda Járaie, ale i o bývalého šéfa diplomacie Jánose Martonyiho. Mezi další odhalené patří někdejší političtí státní tajemníci vlády Józsefa Antalla. O působení současného maďarského premiéra Pétera Medgyessyho v tajných strukturách už bylo napsáno dost; méně se ví o minulosti exministra průmyslu a obchodu Hornovy vlády Szabolcse Fazakase, který se ocitl údajně také na seznamu. Většina ze jmenovaných však spolupráci s tajnými službami vylučuje.
