Zahraniční tisk o venezuelském prezidentovi

Zahraniční tisk píše o tématech jako: Palestinci bojují vlastními těly, Chavez znovu venezuelským prezidentem a Evropský komisař Verheugen a jeho ideály.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Německý deník Die Welt přináší rozhovor s palestinskou mluvčí Hananou Ašravi, která na adresu palestinské samosprávy a Palestinců uvedla: "Jsme pluralitní společností, požadující demokracii a transparentnost a připouštíme změnu na postu vůdce palestinské samosprávy. Je to ale Šaron, který Arafata udržuje u moci. V okamžiku, kdy označí Arafata za irelevantního, stává se Arafat ještě mocnější a respektovanější. Co očekáváme od Arabů? Měli by dát jasně najevo, že nebudou akceptovat, co se s Palestinci děje. Prvním krokem k tomu by mohlo být přerušení kontaktů s Izraelem. Po desetiletí byli Palestinci beztrestně zabíjeni, sama jsem tu hrůzu viděla. Ale nikdy jsem neslyšela, že by to svět odsoudil," říká Hanan Ašravi a dodává: "Sebevražedné atentáty jsou zbraní chudých lidí třetího světa, kteří nemají žádné F-16, tanky, ani vojenské vrtulníky, aby mohli bombardovat a zabíjet tzv. civilizovaným způsobem."

Svržený Chavez je zpátky v prezidentském paláci. Jeho stoupenci oslavují, napsal německý Spiegel. Teprve před několika dny sesazený prezident Chavez se triumfálně vrátil s pomocí loajálních jednotek do karakasského prezidentského sídla - s pěstí napřaženou na znamení vítězství a doprovázen hudbou vojenské kapely. Splnila se tak předpověď bývalého viceprezidenta Cabella, že prezident Chavez se brzy vrátí do svého úřadu. Kritikové Chavezovi předhazují, že by rád přetvořil svou autokratickou vládu podle kubánské předlohy. On sám však hovoří o politice ku prospěchu nejchudších.

Každé narušení demokratického procesu v Latinské Americe je špatné. O to víc pak, když zahrnuje i armádu, napsal americký The Washington Post. Historie vojenských převratů je v jihoamerické oblasti dlouhá a tragická a demokratické změny naproti tomu příliš mladé. Tím, kdo tentokrát porušil demokratické principy však nebyla armáda, ale sám prezident Chavez. To on nařídil ostřelovačům a dalším věrným, aby zahájili palbu proti desetitisícům pokojným demonstrantům. Teprve pak si vyžádali vojenští velitelé prezidentovu rezignaci.

Před třemi lety byl Chavez demokraticky zvolen do prezidentské funkce. Pro chudé, kterých je mezi obyvateli této země s bohatými zásobami ropy zhruba osmdesát procent, byl ovšem neštěstím. Jeho bezcitná kombinace populismu a socialismu vážně poškodila hospodářství země a pozornost, kterou věnoval Fidelu Castrovi, kolumbijským marxistickým guerillám a Saddámu Hussajnovi, uvrhla Venezuelu do špatného světla Latinské Ameriky i Washingtonu.

Evropská unie stojí před epochální změnou - rozšířením až o dvanáct států. Proto je každé slovo vyřčené evropským komisařem pro rozšíření bedlivě sledováno, uvádí rakouská Die Presse. Už několikrát Verheugen konstatoval, že se Benešovy dekrety nestanou předmětem jednání Evropské unie s Prahou. Pak však při jedné z debat o neslučitelnosti dekretů s evropskými právními normami připustil, že Česká republika bude muset začít o dekretech jednat.

A když pak Praha dodala málo překvapivou studii, podle které dekrety vyšly z užívání, stáhnul Verheugen své předchozí rozhodnutí: není je třeba odvolat. Ve skutečnosti by měla být Praha požádána, aby se omluvila za odsun statisíců sudetských Němců a Maďarů. To ale přirozeně nezapadá do konceptu Evropské unie a jejího komisaře, který ideálu rozšíření obětuje vše - i morálku.

Robert Mikoláš, Radka Průšová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme