Zahraniční tisk o verdiktu Mezinárodního soudního dvora
Srbsko nespáchalo genocidu - takový je verdikt Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Bělehrad sice nezabránil genocidě bosenských muslimů v devadesátých letech, nenese za ni ale přímou odpovědnost. Takový je včerejší rozsudek nejvyšší soudní instance OSN a vy jej znáte i z našeho vysílání. Jak ale na toto dlouho očekávané stanovisko reaguje světový tisk?
"Rozhodnutí tribunálu je tvrdým úderem pro Bosnu," domnívá se komentátor britských Times a podotýká: "Sémantika neboli význam jednotlivých slov je v tomto rozsudku velmi důležitá. Pokud by soud Srbsko odsoudil za genocidu, určitě by to vedlo k požadavku kompenzací ze strany Bosny a možná také Chorvatska. Zcela jistě by to byly obrovské částky, což by vedlo k finančnímu krachu Srbska. Tato varianta je díky včerejšímu rozsudku velmi nepravděpodobná. V tomto směru je rozsudek pro Srbsko vlastně výhrou, třebaže stigma genocidy, kterou Srbové páchali a které stát nezabránil, stále zůstává," pokračuje list. "Z bosenského pohledu je rozsudek velkým rozčarováním. Tento případ se táhne už 14 let a pozůstalí po obětech jsou přesvědčeni, že masakr byl naplánován a proveden s posvěcením Slobodana Miloševiče," konstatují britské Timesy.
V Srbsku ale i v Bosně dnes nenajdete jediné noviny bez zpravodajství a komentářů, které se týkají rozsudku. Srbské noviny většinou svá dnešní vydání otevírají titulkem, že Srbsko je nevinné a občas se v komentářích probouzí i srbský nacionalismus. Jiné komentáře, jako ten který vybral náš zpravodaj na Balkáně Martin Ježek z deníku Danas jsou smířlivější a hlavně realističtější.
Zástupci pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa se včera v Londýně radili o dalším postupu proti Íránu, který odmítá zastavit svůj jaderný program. Především britští diplomaté prosazují diplomatické řešení. Proč?
Ve svém komentáři to naznačuje například britský list The Independent: "Větší sankce lze ospravedlnit, pouze pokud budou primárně vyslány jako jasný vzkaz nelibosti mezinárodního společenství s íránským režimem. Rada bezpečnosti by si neměla znepřátelit širší muslimský svět. Setkání ministrů zahraničí sedmi muslimských zemí v Islámábádu jasně deklarovalo, že představitelé muslimských zemí chtějí vyjednávání a nikoli silové řešení. Hlavním cílem jakékoliv mezinárodní aktivity musí být přivedení Íránu zpět k vyjednávacímu stolu. Skutečnost, že Washington stále odmítá přímo mluvit s Teheránem, dosažení tohoto cíle značně ztěžuje," uzavírá britský Independent.
