Zahraniční tisk o volbách v Srbsku
Srbové včera volili nový parlament a na výsledky jejich hlasování se s napětím čekalo. Případné vítězství nacionalistů by totiž podle mnohých ohrozilo stabilitu země i její mezinárodní postavení. Zatím se sice zdá, že ultranacionalisté vítězí, ale ne dost. Neoficiální výsledky jim dávají necelých 30 procent hlasů. To ale na sestavení vlády asi nebude stačit. Jak srbské volby reaguje zahraničí?
Částečně zklamaně, protože řada těch, kdo by rádi viděli Srbsko coby člena Evropské unie, očekávala, že v těchto volbách posílí demokratické a proevropské strany. Na druhé straně, ačkoli je vítězem voleb nacionalistická Srbská radikální strana, většinu v parlamentu podle předběžných výsledků získají demokratické síly, tedy Demokratická strana a Demokratická strana Srbska současného premiéra Vojislava Koštunici. Srbsko tedy má naději na demokratickou vládu, čekají ho ale složitá povolební vyjednávání.
Výsledkům srbských voleb věnuje velkou pozornost Evropská unie. Má obavy, že vítězství nacionalistů zkomplikuje cestu Bělehradu za unijním členstvím. Především o Srbsku tak dnes budou v Bruselu jednat ministři zahraničí pětadvacítky. Na výsledky jejich schůzky si ještě počkáme, už teď ale víme, co o srbských volbách píší bruselské noviny. Pročetl je tamní zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.
Belgický list Le Soir označuje vítěze srbských voleb - Radikální stranu - za ultranacionacionalisty. Připomíná, že její zakladatel Vojislav Šešelj je zadržovaný v Haagu, kde se zodpovídá za svou údajnou roli při zločinech proti lidskosti páchaných v devadesátých letech v bývalé Jugoslávii. Další belgický deník Le Soir píše o riskantních volbách, po nichž bude hrát klíčovou úlohu menší proreformní strana premiéra Koštunici. Ani vítězní Radikálové totiž nezískali takový počet hlasů, který by jim umožnil vládnout samostatně. Záležet tak bude na tom, s kým bude Koštunicova strana ochotná vytvořit vládní koalici - jestli s radikály nebo se Srbskou demokratickou stranou prezidenta Borise Tadiče, která je ochotná víc obětovat obnovení rozhovorů s Evropskou unií. .
Demokratická senátorka Hillary Clintonová o víkendu oficiálně ohlásila svou kandidaturu na post amerického prezidenta v roce 2008. Založila nadační výbor, který ji umožní získávat peníze na volební kampaň. Jaké šance dává Clintonové tisk ve Spojených státech?
Deník Christian Science Monitor konstatuje, že Clintonová má velmi dobrou startovní pozici. Do boje vstupuje se čtrnáctiletými zkušenostmi z nejvyšších politických kruhů ve Washingtonu. V nich se pohybovala coby první dáma a manželka exprezidenta Billa Clintona. K tomu přidejme její šestileté senátorské zkušenosti. A navíc má na své straně jednoho z nejmazanějších amerických politiků - svého manžela. A na úspěch je zaděláno.
Jenže Clintonovou čeká několik překážek, pokračuje deník. Její soupeř v boji o stranickou nominaci, další demokratický senátor Barack Obama, je charismatickou a hlavně čerstvou tváří. A Clintonová má navíc pověst vypočítavé a chladné ženy bez smyslu pro humor. To, že je žena, bude plusem i minusem její kampaně. Může přilákat voličky z ženských hnutí, ale zároveň odradit konzervativní voliče, odhaduje Christian Science Monitor.
A politika do třetice - nesnáze kolem sestavování české vlády se staly tématem dokonce už i zahraničních novinových komentářů. Jak píše maďarský deník Népszabadság, česká vláda už důvěru má, ale po radosti nebo uspokojení není ani památky. Pokračuje spolupracovník Radiožurnálu v Budapešti Gregor Martin Papucsek.
