Zahraniční tisk o volbě českého prezidenta
Článek na téma "blížící se volby českého prezidenta" otiskl polský deník Rzeczpospolita. Podle listu přinesou prezidentské volby České republice hodně problémů. Cituje z něj náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.
Slovenský deník Sme píše: Východoevropani si myslí, že po všech těch letech útlaku, která prožili, jim Západ cosi dluží - ať už je to Mnichov nebo Tataři. Zeptáte-li se jich, co mohou Evropě nabídnout, nalistují ty nejčernější stránky dějepisných knih, píše se v komentáři slovenského listu. Podle východu je jejich zkušenost s válkami a životem v útlaku pro západní sousedy neocenitelná.
Jenže život v totalitě nepřináší jen hrdinství, ale i malé lži a podvody. Až na českou výjimku nemají nikde na východě zkušenost s parlamentní demokracií. Takže se zdá, že otevření Unie je jen argumentem peněženek a ten je po čertech vratký. I tak ale už nezbývá jiná možnost než integrace, píše se ve slovenském deníku Sme.
Britský nezávislý deník Independent se zabývá otázkou, co by se stalo, kdyby nepřátelské mocnosti skutečně použily viry pravých neštovic, jak nedávno varoval americký prezident George Bush. Katastrofický scénář se opírá o situaci, která nastala v sedmdesátých letech v jedné německé nemocnici. Pacient, izolovaný podle interních předpisů, nakazil dalších sedmnáct lidí, aniž by s nimi byl v kontaktu. Virus se totiž k obětem dostal otevřenými okny, ačkoliv se běžně přenáší jen kapénkovou nákazou.
Odpůrci plošného očkování ve Spojených státech věří, že očkování by přineslo víc úmrtí než samotná nemoc. Odborníci přitom tvrdí, že současné složení americké populace a klimatické podmínky v zemi by při biologickém útoku způsobily naprostou katastrofu. Musí se také počítat s genetickou manipulací s viry, které by se tím mohly stát téměř nezničitelnými. Místo sporů o očkování by Američané měli jednat. Nebo snad chtějí jen trpně doufat? Ptá se britský Independent.
Ve chvíli, kdy se celý svět chystá na válku proti terorismu, německý kancléř Schröder ukazuje Americe, že lze bojovat i beze zbraní, píše německý Frankurter Allgemaine Zeitung. S válečným konfliktem na blízkém východě Německo nesouhlasí, a proto se rozhodlo stabilizovat situaci v post-talibanském Afghánistánu. Posílí totiž svoje jednotky asi o tisíc mužů a rozšíří pole jejich působnosti mimo Kábul, kde je nedostatek ozbrojených sil nejpalčivější. Německá administrativa se na tom dohodla s afghánským prezidentem Hamidem Karzáím.
Sami afghánští vůdci označili spolkového kancléře za přítele Afghánistánu, protože upozorňuje na nutnou restrukturalizaci celé země, na kterou však Afghánistán nemá dost sil. Německo tak už v Afghanistánu utratilo přes sto milionů eur. Přesto, že vztahy mezi Německem a Spojenými státy nejsou nejlepší, Schröder doufá, že se mu tímto krokem podaří zastavit válku proti terorismu a případně ji omezit pouze na americký útok proti Iráku. Účast na vojenském tažení však stále tvrdošijně odmítá, dodává Frankfurter Allgemaine Zeitung.
