Zahraniční tisk o volbě syna zavražděné Bhuttové do čela pákistánské opoziční strany

Zahraniční tisk věnuje pozornost volbě syna zavražděné opoziční vůdkyně Bénazír Bhuttové do čela Pákistánské lidové strany. Některé deníky hodnotí právě končící rok a například rakouský Der Standard soudí, že za ním je možno hledět s umírněným optimismem. Další rakouský deník Die Presse hodnotí jako politika, který lidem šel nejvíce na nervy, francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

V čele největší pákistánské opoziční Lidové strany stane syn zavražděné Bénazír Bhuttové Bilaval. Jeho zástupcem bude pozůstalý manžel. Německý deník Die Welt Online k tomu poznamenává: "Syn zavražděné političky Bilavál Zardarí slíbil, že bude pokračovat v boji své matky za demokracii jako vůdce Pákistánské lidové strany. Devatenáctiletý student Oxfordské univerzity má zatím nulovou politickou zkušenost a pozorovatelé vycházejí z toho, že vdovec po Bhuttové, který v její vládě sloužil krátce i jako ministr pro životní prostředí, bude tím, kdo bude tahat v pozadí za nitky."

Mnohem kategoričtější odsudek vyslovil na adresu vdovce i syna německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle listu nelze očekávat, že nezkušený mladík bude v krátké či střednědobé perspektivě vykonávat moc. Tu převezme vdovec po Bénazír Bhuttové, který byl mimo jiné pravomocně odsouzen za korupci a o kterém nikdo nic dobrého neřekne. "Toto rozhodnutí ukazuje politickou bídu země, která ještě šedesát let po svém vzniku hledá vlastní identitu. Proto se skoro nabízí otázka, jestli západní demokracie pro země třetího světa nejvhodnější státní formou. Pákistán je dramatickým příkladem toho, že i vládní formy přizpůsobené kultuře země často vedly jen k chaosu. Strany jsou spíše zaopatřovacími ústavy pro své vůdce. A lid je zneužíván jako křoví," píše list.

Právě končící rok nebyl až tak špatný a lze ho posuzovat s mírným optimismem, soudí rakouský Der Standard. Po konferenci v americkém Annapolisu je tu naděje na mír na Blízkém východě, píše list a dodává: "Z titulků novin zmizely jaderné spory se Severní Koreou a Íránem. Tím se vzdálilo nebezpečí, že americký prezident George Bush před odchodem z funkce použije násilí jako poslední prostředek proti íránskému jadernému programu." Podle listu předá v březnu prezident Vladimír Putin úřad oficiálně vyhlášenému favoritu Dmitriji Medvěděvovi a zamíří na post premiéra. "I když tato forma předání moci má signalizovat kontinuitu a stabilitu, zůstává ruská politika zejména v oblasti energie - nevypočitatelná," píše list.

Francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho staví rakouský deník Die Presse na první místo mezi politiky, kteří šli lidem letos nejvíce na nervy. Teprve za ním následuje jeho venezuelský kolega Hugo Chávez a polepšený libyjský vůdce Muammar Kaddáfí. "To, že při mnoha veřejných vystoupeních působí, jako by měl hořkou opičku, lze ještě tomu malému, hovornému Francouzi prominout," píše list na adresu Sarkozyho a pokračuje: "Co u něho ale opravdu leze na nervy, je to, jak se všude a při každé nabídnuté příležitosti tlačí do popředí. Ať už to bylo, když se pokusil přivlastnit si vavříny za úsilí jiných o osvobození rukojmích, nebo když se chce dostat do titulků privátními záležitostmi, a to vše proto, že už se vážnou politickou prací nezabývá. Ten muž má zřejmě komplex méněcennosti podle hesla - pokud se neobjevím každý den v hlavních zprávách, pak už neexistuji," poznamenává deník.

Německý deník Berliner Zeitung si bere na paškál rozhodnutí o zavedení ekologického poplatku pro zastaralé vozy vjíždějící do tří velkých německých měst včetně Berlína. Podle listu jde o projev horlivosti vůči Evropské unii. "Zítra se vztyčí v Berlíně ochranný val. Nepřítelem je tentokrát prach, přesněji jemný prach. Objeví se uzavírky, které obklopí ochrannou ekologickou zónu. Sestávat budou z desítek značek a policejních kontrol. Německá ekologické pomoc vyšle do ulic dokonce protiprachové občanské hlídky, které budou odhalovat řidiče bez nalepené známky a oznámí je orgánům na ochranu ovzduší. Jak hlásá ekopropaganda, každý prostředek je dobrý, když postihne smraďochy," píše list.

Prezidentské volby v Keni jsou ukázkou toho, jak funguje africká demokracie v praxi, píše Der Tagesspiegel. "Navrhování kandidátů se vymyká jakémukoli popisu, dále je tu násilí v předvolební kampani, chaotický volební den, při kterém vyzyvatel současného prezidenta potřebuje pomoc volební komise, aby vůbec mohl odevzdat svůj hlas, a nakonec sčítání hlasů, při kterém se odehraje očividný volební podvod. Na konci se nechá prezident Mwai Kibaki opět prohlásit šéfem státu. Před hlavním soupeřem Rajkou Odingou má náskok 200 tisíc hlasů," komentuje keňské volby Der Tagesspiegel.

Prestižní americký deník The New York Times pochybuje o momentální užitečnosti amerického protiraketového štítu v Polsku a v České republice. V obou zemích nepanuje pro jeho zřízení nadšení, nová polská vláda požaduje, aby bezpečnostní záruky pro Polsko přinejmenším vyvážily rizika, která s sebou štít nese. Navíc protiraketový systém je daleko od funkčnosti a narazil na tuhý ruský odpor. "Samozřejmě nebereme ruské krokodýlí slzy na adresu hrstky sestřelovacích raket, která nemůže ohrozit obrovitý ruský arzenál. Ale také nevidíme smysl v provokování státu, jehož pomoc je podstatná pro zadržování íránských jaderných ambicí. A je tu ještě další problém protiraketová - technologie ještě zdaleka není připravena," píše list a dodává: "Proč ruské záměry nepodrobit praktické zkoušce tím, že prozkoumáme, jak je to s nabídkou prezidenta Vladimíra Putina na sdílení ruského radaru včasného varování v Ázerbájdžánu? Na americké důstojníky, kteří se odtamtud vrátili, zapůsobily jeho schopnosti. Společná americko-ruská vojenská operace na hranici Iránu by přiměla Teherán k zamyšlení nad svými nukleárními plány," napsal list.

Australan, kterého Američané více než pět let zadržovali na Guantánamu, následně usvědčili z podpory terorismu a nakonec vydali zpět do vlasti, je na svobodě. V sobotu ráno opustil brány vězení v Adelaide, kam se dostal z kontroverzní základny výměnou za přiznání k podpoře terorismu. Komentáře australských deníků, jejichž pozornost případ po dlouhé měsíce poutal, pročítala naše tamější spolupracovnice Pavla Hůlová.

Deník The Australian připomíná, že se David Hicks do zajetí dostal v roce 2001, kdy se měl účastnit výcviku v táborech Talibanu: "Ano, také jsme byli rozčarováni z toho, jak dlouho to trvalo, než se australský občan dočkal spravedlnosti. Zároveň ale není pochyb o tom, že obavy úřadů z Hicksova počínání byly oprávněné. Ukazují na to i dopisy předložené nedávno u soudu, podle kterých byl připraven zemřít mučednickou smrtí. Teprve čas ukáže, jestli se dvaatřicetiletý Hicks dokáže vrátit do společnosti," píše The Australian, který připomíná, že i po propuštění z vězení se David Hicks musí třikrát týdně hlásit na policii.

Platí pro něj noční zákaz vycházení a až do března příštího roku musí zachovat mlčenlivost o detailech z Guantánama. Podle listu The Age Hicksův případ ukazuje kompromisy v otázce základních principů , tedy presumpce neviny a zadržování bez řádného procesu. "Šest let ale na druhou stranu mohlo alespoň Davida Hickse změnit z mladíka, kterému bojování v cizině přišlo zábavnější než hledání řešení problémů vlastního života," uzavírá The Age.

Vlastimil Milý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme