Zahraniční tisk o vstupu Česka do EU
Češi neočekávají od Evropy příliš, píše pro rakouskou "Die Presse" český velvyslanec ve Vídni Jiří Gruša. Za posledních 60 let byli vystaveni spíše represím: prožili dvě diktatury, krvavou nadvládu sovětského ražení a nyní deset let nadějí, které se však mísí s jistou nezkušeností a nezralostí země, stejně jako s poučováním těch ze Západu, kteří více vědí a lépe vydělávají. A protože oni opravdu někdy vědí více, bolí to obzvlášť. Vyvstává brisantní směs pocitů a nevypočitatelnosti.
To je třeba změnit, míní Gruša. Když chtěli Američané po Druhé světové válce pomoci zničené Evropě postavit ji na nohy, investovali po čtyři léta podstatnou část svého hrubého domácího produktu. Již za deset let bylo možné vytvářet z vlastní iniciativy Evropskou unii. Ve srovnání s tím investuje Evropa zlomek této částky do budoucí perspektivy kandidátských zemí. Vím, že nejsme žádná lákavá nevěsta, ale po tom všem, co jsme prožili, to ani neudivuje, pokračuje pro vídeňský deník "Die Presse" český velvyslanec v Rakousku a dodává: Češi by měli doufat v to, že Evropané trochu financí přidají. To by posílilo i jejich naděje.
Americký prezident George Bush si polepšil v očích evropské veřejnosti díky své odpovědi na teroristické útoky z 11. září. Evropané však zůstávají velmi kritičtí k údajně unilaterálnímu přístupu Bushe v mezinárodní politice. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který ve spolupráci s nevládní organizací "Pew Research Center" a Výborem pro zahraniční vztahy upořádal americký deník "International Herald Tribune".
Evropané podle listu podporují méně než Američané takzvanou protiteroristickou kampaň a myšlenku útoku proti Iráku s cílem sesadit Saddáma Husejna. Velké většiny Evropanů, například až 85 procent Němců, se domnívají, že Bush ve válce proti terorismu nebral ohled na spojenecké zájmy. Podle 35 procent Britů a 27 procent Italů jejich vlády až příliš podporovaly americkou politiku.
Západoevropští spojenci jsou otevřeni argumentům ve prospěch vojenské operace proti Iráku, i když jejich podpora je nižší než americká. Zatímco sedm z deseti Američanů se vyslovilo pro akci s cílem sesadit Saddáma, v Evropě to bylo nejvýše 46 procent v případě Britů a Francouzů. K rozhodnější podpoře zásahu by Evropany přiměla hrozba použití zbraní hromadného ničení. Evropané se také velmi odlišují od Američanů při hodnocení toho, kdo nese vinu za rozpoutání blízkovýchodní krize.
Asi 40 procent Američanů v průzkumu vyjádřilo své sympatie Izraeli, zatímco jen 13 procent stranilo Palestincům. V Británii, Itálii, Německu a Francii, kde průzkum probíhal, naopak sympatizovala maximálně čtvrtina respondentů s Izraelem. Evropská podpora amerického úsilí o diplomatické řešení blízkovýchodního konfliktu zůstává nicméně vysoká, dodává "International Herald Tribune".
Programy francouzských kandidátů na prezidenta, Jacqua Chiraca a Lionela Jospina, lze od sebe jen stěží odlišit, píše německý list "Die Welt". Přesto tyto volby budou mít větší vliv, než by si kdo myslel. Na prahu třetího tisíciletí to budou první volby se vskutku evropskou relevancí. Nejde jen o rovnováhu v Evropské unii, která se s velkými státy - Francií a Německem - může vychýlit doprava či doleva. Francouzské volby budou mít určující vliv také na zářijové parlamentní volby v Německu.
Zda prezidentem zůstane Chirac, nebo zda se jím stane Jospin, je svým způsobem prvním rozhodnutím pro Stoibera, respektive Schrödera. Německá sociální demokracie vzala tuto dimenzi na vědomí. Podpořila Jospina tím, že ho před několika dny pozvala do Berlína a, jak lze slyšet z francouzských neogaullistických kruhů, převzala i náklady celé akce.
Ve francouzských médiích je jako součást kampaně diskreditován německý konzervativní kandidát na kancléře Edmund Stoiber. Přišívají mu nálepku "ultrakonzervativní" a Bavorsko vykreslují takřka jako stalinistické. Opomenutí nejsou pro média až tak důležitá. Francouzská agentura AFP, která produkuje 5 tisíc hlášení denně, jednoduše ignorovala Stoiberovu cestu do USA a jeho setkání s prezidentem Bushem. Chybu v předvolební kampani možná dělá i Chirac, když usiluje o středové voliče a snaží se působit dojmem umírněného.
Ti, kteří v Evropě vyhráli volby, nebyli "kam vítr, tam plášť", protože lidé chtějí dostat odpovědi na palčivé otázky, upozorňuje německý list. Menší kandidáti prvního kola francouzských voleb proto mají funkci jakéhosi ventilu. Všichni z nich, od krajně pravicových až po trockistické kandidáty, se dokáží chytit skutečných problémů. Chirac a především Jospin, který disponuje parlamentní většinou, již mohli řadu věcí ze svých programů dávno splnit, uzavírá německý "Die Welt".
