Zahraniční tisk o vyplácení odškodného z Rakouska
Listy píší o startu výplat odškodnění nuceně nasazeným za války v rakouských provozech. Evropa a Rusko - to je další téma, a to hlavně v kontextu ruského počínání v Čečensku. Tisk také komentuje závěry z jednání Mezinárodní velrybářské komise a jejich dopad na největší savce.
Americký ministr zahraničí Colin Powell prohlásil, že čínští piloti už zastavili provokativní akce od té doby, co americká letadla znovuzahájila průzkumné lety v blízkosti čínského pobřeží. Powel dodal, že se jedná o znamení toho, že čínská strana usiluje o zlepšení vztahů se spojenými státy, píše dnešní Washington post a pokračuje: Prohlášení Colina Powella k porušování lidských práv v číně, bylo relativně jemné, přesto ho čínské televizní stanice v hlavních zprávách nevysílaly. Bylo to však to jediné, co televizní stanice do vysílání nepustily, informuje list Washington post o závěru návštěvy šéfa americké diplomacie v číně.
Rakouská Die Presse informovala ve víkendovém vydání o začátku výplat odškodnění osobám za války nuceně nasazeným v rakouských provozech. Nárok zatím uplatnilo 20.398 žadatelů. Jde přitom o 1193 žádostí jednotlivců a 19.205 nároků prostřednictvím partnerských organizací ve východoevropských zemích. 10.474 osoby, které pracovaly v zemědělství, dostanou každá částku 20.000 šilinků . Nuceně nasazení v průmyslu, kterých bylo 8.714, dostanou každý 35.000 šilinků. 44 dosud žijícím osobám nasazeným při otrockých pracích za podmínek podobných koncentračním táborům, náleží každému 105.000 šilinků, informovala vídeňská Die Presse. Výplaty odškodného z Rakouska začínají dnešním dnem.
Moskevský deník Vědomosti se zabývá vztahy Ruska a Evropy a mj. uvádí: Evropa je nejen nejbližším sousedem, ale i prvořadým partnerem Ruska. Rusku se dnes jeví Evropa jako jánusovská hlava se dvěma různými tvářemi. První tvář je děsivá: je to tvář NATO, které se po rozpadu Sovětského svazu změnilo v agresivní alianci a jako taková se projevilo v Kosovu a v Makedonii. Druhá tvář Evropy je příjemná a důvěrná: je to Evropská unie spojovaná s obchodem a turismem. Její rozšiřování však vytváří i problémy: izolaci oblasti Kaliningradu (někdejšího Královce), pokles výměny zboží s východní Evropou a Pobaltím a upevnění "vízové železné opony". To vše však nepředstavuje přímé nebezpečí, uvádějí moskevské Vědomosti.
Londýnský The Guardian poznamenává k ruské politice v Čečensku: Moskva má nepochybně důvod k obavám z pokrytecví Západu, kdy chce americký prezident Bush posunout NATO ještě blíž k hranicím Ruska a zároveň označuje ruského prezidenta Putina za svého nového přítele. Moskva vnímá i Clintonem zahájené nehorázné úsilí vytvořit z Arménie, Ázerbajdžánu, Gruzie a Střední Asie americkou sféru vlivu. Putinovy nejnovější výroky o připojení Ruska k NATO, a tím o radikální změně této aliance, zní možná lákavě Evropanům, kteří se Bushe obávají. Putin však oslabuje svou pozici odmítáním jednání i tím, že nedokáže hlupáky z bezpečnostních složek a žoldáky kontrolující jeho válku na Kavkaze odkázat do patřičných mezí. Válka v Čečensku je evropská záležitost - ne kvůli nějakým fantaziím o fundamentalismu, ale kvůli porušování lidských práv, připomíná britský "The Guardian".
Norský Aftenposten uvádí k právě skončenému londýnskému zasedání Mezinárodní velrybářské komise: Jako obvykle byly Norsko a Japonsko většinou ostatních zemí odsouzeny. Pro nás Nory, kteří jinak často a rádi ukazujeme prstem na ostatní, by to mělo být poučnou zkušeností...To je ovšem jediné pozitivum, které o závěrech z Londýna lze říct. Z věcného hlediska je kritika zcela neoprávněná. Nevychází ze znalosti věcí, zato obsahuje značný podíl politické taktiky a pokrytectví.
Norsko - pokračuje list - je při ochraně ohrožených velryb na prvním místě. Naše velmi omezené lovy se týkají pouze jednoho druhu kytovců, kteří vyhubením nejsou ohroženi. Vlády, které nás kritizují, využívají výpadů proti Norsku jako vítaný prostředek, aby si doma vylepšily vlastní ekologický profil. Zákaz lovu je absolutně nic nestojí, přispívá však k odvádění pozornosti od vlastních ekologických prohřešků, soudí norský konzervativní Aftenposten.
Pařížský nezávislý Le Monde poznamenává k plánům Bruselu zavést přísnější předpisy u geneticky modifikovaných produktů: Evropská komise navrhuje ustanovení k přísnější kontrole, ne však k zákazu komercializace geneticky modifikovaných organismů: regulace, prokázání původu, etiketování. Vše je předem naplánováno. Evropané mohou rozhodnout, zda si geneticky manipulované potravinářské výrobky koupí nebo ne. Přitom údajně mohou sledovat cestu těchto produktů zpátky až k bodu jejich vzniku.
Podle evropského komisaře pro ochranu spotřebitelů Davida Byrna budou existovat jen "jedny dveře a jeden klíč" pro přístup geneticky změnených organismů do Evropy. Člověk si přitom maně vzpomene na film s Busterem Keatonem, jak se při tornádu pokouší ze všech sil přirazit dveře domu, zatímco střechu a okna už vichr dávno odnesl, píše závěrem pařížský Le Monde.
