Zahraniční tisk o výrobci léku proti ptačí chřipce
Pokaždé, když má nějaký britský ministr řešit urgentní krizi, prohlásí, že ji nafoukla média, stěžuje si britský deník The Times. Ptačí chřipka je jednou z nich. Nemoc z Orientu je jako vystřižená z hororových filmů a obavy jsou oprávněné. Podle ministerstva zdravotnictví totiž ptačí chřipka brzy napadne Británii.
V takovém případě je rozumné, aby se jedna z farmaceutických společností postarala o dostatečné zásoby léku proti ptačí chřipce, Tamiflu. Jenže zatím se zdá, že vlastnická práva jsou důležitější, než zabránit pandemii. Společnost Roche, která patent vlastní, hodlá své tři miliony dávek nabídnout Světové zdravotnické organizaci a rozvojovým zemím poskytnout slevu.
Podle vedení firmy ostatní společnosti Tamiflu vyrobit nedokážou, nemají na to prostředky. Ale má být společnost, která z ptačí chřipky získá obrovský profit, arbitrem, který rozhoduje o životě a smrti nás všech, ptá se Daily Telegraph.
Celý svět mluví o tom, že hlavním podezřelým v případě vraždy bývalého premiéra Rafíka Harírího je švagr syrského prezidenta Bašára Asada, který je diplomatem. Jak ale na vyšetřování reagují sami Libanonci? Dvě stě padesát dní jsme čekali na výsledek vyšetřování. Poslední hodiny před oficiálním zveřejněním zprávy byly napjaté, jako když dítě čeká o Vánocích na Ježíška, popisuje náladu v Libanonu tamní deník Daily Star.
Všechny libanonské politické strany vyšetřování vedenému OSN věří. Šéf komise, Detlev Mehlis, je u nás už něco jako Bůh, tvrdí deník. Zároveň ale cítíme i úzkost. Libanon pořád ještě částečně okupují syrské tanky. Vypořádáme se, díky jednoznačnému výsledku vyšetřování, s~jejich přítomností jednou provždy? Tolik dnešní Daily Star.
Maďarský Népszabadság je nadšen vrcholnou schůzkou mezi představiteli Maďarska a Rumunska. Mezi sousedy dlouho panovalo napětí. Hlavně kvůli utlačování maďarské menšiny v Rumunsku. I to bylo na programu jednání. Setkání je jeden z mála vrcholů rezervovaných vztahů obou zemí, a to nejen pro Maďary a Rumuny. Z gesta smíření by si měla vzít příklad celá Evropa. Koneckonců vztahy mezi oběma zeměmi jsou přímo učebnicí netolerance a klasického středoevropského nacionalismu, dodává Népszabadság.
Slovenský deník Sme přináší svědectví o jednom bohulibém činu. Brazilský biskup Luis Flavio Cappio drží už od září hladovku. Reagoval tak na rozhodnutí tamních vládních agentur realizovat gigantický zavlažovací projekt. Ten ale radikálně změní ekosystém třetí největší brazilské řeky Sao Francisco.
Projekt za stovky milionů dolarů bude mít, podle odborníků, katastrofální dopady na život v~oblasti. Pomůže jen bohatým velkopodnikatelům. Chudí farmáři budou mít ze sedm set kilometrů dlouhého systému pouhá čtyři procenta vody. Biskup Cappio je známý svou solidaritou s~chudými a utiskovanými. Proto je ochoten vytrvat až do smrti hladem, pokud brazilská vláda rozhodnutí nezmění, popisuje hrdinský čin slovenský deník Pravda.
Belgický list Le Soir se dnes věnuje jednomu kulturně-politickému tématu. Více už prozradí zvláštní zpravodaj Radiožurnálu v Bruselu Vít Pohanka.
