Zahraniční tisk o výročí katastrofy v jihovýchodní Asii
Světové deníky vzpomínají na loňskou katastrofu v Asii. Slovenští ani čeští věřící se od papeže nedočkali požehnání ve svém rodném jazyce. Během fotbalového mistrovství světa se bude připomínat nacistická minulost.
Většina světových deníků se dnes věnuje vzpomínce na oběti loňských vln cunami, které zasáhly asijská letoviska. Listy v komentářích analyzují příčiny a dopady neštěstí. Nabízíme pohled dvou z nich.
Lidské bytosti nikdy nejsou připraveny na přírodní katastrofy, píše deník International Herald Tribune. Máme v sobě zabudován jistý druh optimismu, který nám říká, že budeme stále žít v pohodlné současnosti, aniž bychom si připouštěli možnost konce. Může se to stát, ale ne teď a ne nám. Na tomto postoji není nic nového. Lidská společnost se tak chová odpradávna.
My se ale už nemůžeme vymlouvat na to, že přírodní katastrofy jsou na nás nezávislé, nebo že jsou božím trestem za naše chyby, píše dále list. Mnozí vědci mají za to, že hurikány i vlny cunami mohou být jasným příznakem globálních změn klimatu. Během jedné nebo dvou generací narostly emise skleníkových plynů ohromným způsobem - není to tedy důsledek přirozeného vývoje geologických procesů nezávislých na lidských činech: odpovědnost je na naší straně. Nemohou za to "Boží činy", ale činy Člověka, uzavírá International Herald Tribune.
Rok poté cunami není jen jednou z největších přírodních katastrof moderní doby, píše francouzský deník Le Figaro a pokračuje: Obdivuhodná vlna solidarity, která pomohla překlenout následky neštěstí, by mohla být modelem, jak se s takovýmito ranami vyrovnávat. Musíme přiznat, že pro jednou svět zareagoval tak, jak měl.
Ačkoliv je příliš brzy na to konstatovat, že zničené oblasti už jsou z krize venku, rychlost a rozsah pomoci pomohly zamezit vzniku epidemií a přejít rychle od záchranných prací k obnově. Mnoho míst na světě se nikdy z následků neštěstí nevzpamatuje, protože projektům humanitární pomoci nebyla věnována stejná pozornost jako asijské katastrofě, uzavírá francouzský deník.
Papež Benedikt XVI. prožívá své první Vánoce ve funkci. Premiéru mělo i jeho tradiční vánoční požehnání Městu a světu, Urbi et Orbi. Jak si všímá slovenský deník SME, Slováci poprvé po letech neslyšeli požehnání ve svém rodném jazyce. Stejně dopadli Češi. Papež tyto jazyky vynechal, píše slovenský list. Žehnal ve dvaatřiceti jazycích, jeho předchůdce Jan Pavel II. obvykle pronášel požehnání až v šedesáti jazycích.
"Papež nevynechal jen nás. Člověku to udělalo dobře, pokud slyšel přání ve svém jazyce, ale nevidíme v tom žádný speciální signál. Je to styl pontifikátu tohoto papeže," cituje deník mluvčího Konference biskupů Slovenska Mariána Gavendu. Papež si vybral z každé oblasti alespoň jeden jazyk. Například pozdravil rusky, ale už ne ukrajinsky, protože Ukrajinci rozumí i rusky. Ze slovanských jazyků si vybral polštinu zřejmě proto, že jde o velký národ, kde je mnohem více katolíků než u nás, doplňuje slovenský deník a pokračuje:
Benedikt XVI. není tak otevřený lidem jako jeho předchůdce. Například na každodenní ranní mši papeže v jeho soukromé kapli se za Jana Pavla II. vždy dostala i skupinka lidí, dnes je to mše čistě soukromá. "Tento papež je myšlenkový vůdce, ale Jan Pavel byl pastorační typ," uzavírá slovenský deník SME slovy mluvčího biskupské konference.
Mistrovství světa v kopané v Německu věnuje zajímavý pohled australský list The Australian. Všímá si toho, že narozdíl od ostatních německých měst se Norimberk rozhodl neopomíjet svou historii a fotbalové příznivce čeká po příjezdu do města třiadvacet informačních tabulí, na nichž je anglicky vysvětlována éra nacismu a Adolfa Hitlera. Jak píše deník, Ulrich Maly, starosta Norimberku tvrdí, že historii nelze skrývat. Fotbaloví fanoušci se tedy mohou více dozvědět o zákonech, na jejichž základě byli Židé zbaveni svých práv a při cestě ulicí Grosse strasse jim bude připomenuto, že tady pochodovala Hitlerjugend. Poučení z historie, ke kterému přistoupil Norimberk, je o to pikantnější, že v Norimberku nastoupí 15. června Anglie k zápasu s Trinidadem a Tobagem.
Očekává se, že ve městě bude na sto tisíc anglických fanoušků a pokud se vše obejde bez konfliktů - německo-britské vztahy ukazují, že potenciální problémy existovat mohou - a fotbaloví příznivci zaskočí Němce svou slušností, udělají tak více než celá britská diplomacie za poslední desetiletí, uzavírá deník The Australian.
Italský parlament má sice vánoční prázdniny, ale dnes se sejde na mimořádném zasedání, aby debatoval o návrhu na vyhlášení poměrně rozsáhlé amnestie. Na podporu amnestie se konala v Římě 25. prosince demonstrace organizovaná radikální stranou. Pro italské deníky je amnestie jedním z hlavních témat dne. Více informací přináší italská spolupracovnice Radiožurnálu Vědunka Lunardi.
