Zahraniční tisk o vyšetřování atentátu na libanonského expremiéra
Sýrie si zatím neuvědomila důležitost demokratických reforem. Evropská unie by se měla více zajímat o názory svých občanů. Reklamní inzerce v americké televizi již překročila únosnou hranici. Takové jsou titulky dnešního čtení ze zahraničního tisku.
Izraelský deník Haaretz se zabývá vyšetřováním vraždy libanonského premiéra Rafíka Harírího a situací v Sýrii. Závěry mezinárodní vyšetřovací komise zřejmě nejsou plnoprávným obviněním, nenechávají však prostor pro pochybnosti: působení Sýrie v Libanonu, v každé oblasti života země, změnilo Libanon v další předměstí Damašku, píše list a pokračuje.
Sýrie má problémy a může obviňovat jen sebe sama. V době, kdy většina zemí Středního východu prochází procesem hledání své identity, kdy se mnohé vlády snaží ukázat vůli k demokratickým změnám, Sýrie si zatím tento nový trend neuvědomila.
Podle zprávy mezinárodní vyšetřovací komise se zdá, že jsou v Sýrii stále u moci skupiny, včetně samotného Assada, které si myslí, že Sýrie je oprávněna dělat si v Libanonu co chce, pohrdat úsilím občanů o reformy a zcela přehlížet nový světový pořádek, což je jedním ze znaků terorismu. Avšak režim, který používá teroristické prostředky, aby vykonával svou politickou moc, uzavírá deník Haaretz, se jednou bude muset ze svých činů zodpovídat a může být potrestán.
Samotná Sýrie je však jiného názoru. Celoarabský respektovaný deník AL-Haját přinesl exkluzivní rozhovor s náměstkem syrského ministra zahraničí Walída Muallima a právním poradcem syrského ministerstva zahraničí. V interview se objevují velmi rozšířené názory v arabském světě. Z dnešního vydání listu AL-Haját cituje náš blízkovýchodní zpravodaj Jaromír Janev:
Syrský náměstek ministra zahraničí Walíd Muallim varoval před použitím Mehlisovy zprávy jako politického prostředku pro uskutečnění Sykes Picotovy dohody číslo dvě. Ta by podle něj narýsovala novou mapu arabského světa podle náboženského a etnického rozdělení, píše dnešní vydání arabského deníku AL-Haját.
Muallim dále popírá , že by vyhrožoval v únoru letošního roku libanonskému expremiérovi Rafíku Harírímu. Údajný záznam z rozhovoru označuje Muallim za uměle vytvořený. Náměstek šéfa syrské diplomacie uvádí, že Mehlisova zpráva soudí Sýrii ještě před skončením vyšetřování a na závěr nepřímo varuje, aby se neopakoval případ Iráku, kdy byla válka podle Muallima postavená na nepotvrzených obviněních uzavírá celoarabský list Al-Haját.
Francouzský deník Le Figaro se v kometáři vrací k odmítnuté evropské ústavě a vyjadřuje se k budoucnosti myšlenky jednotné Evropy. Ve Francii, stejně jako v Nizozemsku, velká většina obyvatelstva odmítla v referendu evropskou ústavu. Přesto Nizozemci ani Francouzi nezačali okamžitě zastávat protievropské názory. Právě naopak. Různé studie ukázaly, že "ne" evropské ústavě není výrazem odmítnutí evropské myšlenky, ale spíše vyjádřením obav občanů, kteří soudí, že se jich tyto otázky netýkají, konstatuje list a pokračuje:
Lidé, s výjimkou několika zasvěcených, zřídka rozumí rozhodnutím přijatým v Bruselu. Rozhodnutí přijdou, ale jen málo občanů cítí jejich dopad a ještě méně jich má pocit, že se jich někdo ptal na jejich názor. Vše se odehrává, jako by evropští občané byly turisty na cestě, o které neví kudy povede a kam. Zároveň většina Evropanů touží po silné a solidární Evropě, která by dokázala bránit jejich hodnoty a zájmy na světové scéně. Nastal čas zabývat se obavami těchto mužů a žen z Nizozemska, Francie či odjinud, kteří se cítí Evropany, ale není jim blízká Evropa taková, jak ji prezentovala Evropská ústava, zdůrazňuje list.
Ne každá otázka ale vyžaduje evropskou odpověď. Naše pravidlo by mělo znít: řešit na národní úrovni vše, co je tak možno řešit a na evropské úrovni řešit jen to, co se musí. Je třeba dávat pozor, aby určité oblasti zůstaly pouze v národní režii, dodává Le Figaro.
Americký deník Los Angeles Times se pozastavuje nad tím, jak televize a především reality show smazávají hranici mezi programem a reklamou prezentováním automobilových značek, limonád a jiných výrobků sponzorů přímo ve scénáři pořadu. Americká televize vždy byla komerční médium. Inzerenti platí účty. Jsme zvyklí na to, že reklamní spoty doslova vskočí do příběhu, ale tato komercializace nikdy nenarušila přímo samotné umělecké dílo, konstatuje deník. Jakou roli bude film a televize hrát v naší kultuře, pokud bude inzerce přímo ovlivňovat příběh a jeho hrdiny a testovat, jak jsou schopni prodávat výrobky? Představme si, že by papež Julius II. dal Michelangelovi zakázku namalovat strop v Sixtýnské kapli a schválil jeho návrh jen v případě, že by během práce v ruce držel mýdlo Dove nebo Big Mac.
Hollywoodská sdružení herců a autorů by se měla těmto praktikám bránit. Měla by trvat na tom, že autoři, nikoliv reklamní poradci, jsou oprávněni rozhodnout, co je pro příběh nejlepší a chránit tak diváky před zhoubným vlivem skryté reklamy. Lidé mají právo vědět, zda se dívají na program nebo na propagaci výrobku a hollywoodská sdružení mají jasný zájem chránit svého diváka a potažmo i sebe, zdůrazňují Los Angeles Times.
K vůbec první demonstraci se na bratislavském náměstí Svobody sešlo asi dva tisíce policistů protestujících proti nízkým platům. Nastala paradoxní situace, kdy uniformovaní policisté dohlíželi na své kolegy, kteří měli volno a přišli prosazovat své zájmy. Na rozdíl od jiných protestních akcí nebyl tentokrát vládní palác obehnaný železnými zábranami, konstatuje slovenský deník.
Protestující tvrdí, že nikde v unii nemají vojáci vyšší platy než policisté, kromě Slovenska. Demonstrace proběhla v klidu, policisté nenadávali, neplivali a byli střízliví. Sami cítili výjimečnost své první demonstrace a shromáždění si neustále fotili, chválí slovenské strážce zákona deník SME.
