Zahraniční tisk o vývoji irácké krize
Především vývoj irácké krize, ale také plány na obnovu Světového obchodního centra či nový systém poplatků za zdravotní péči na Slovensku, to jsou některá z témat pátečního vydání evropských deníků.
Hamíd Karzáí je mediálně použitelným důkazem, že Afghánistán má politický systém, tvrdí ve svém komentáři rakouský deník Kurier. Tento muž však má v nejlepším případě moc starosty Kábulu, ale vojenští mocipáni vládnou stejně jako dříve nad zbytkem území. Podle představitelů Washingtonu je však Afghánistán pacifikovaný. Takový model chtějí Američané pro velký úspěch použít i v Iráku. Proto opoziční skupiny, z nichž řada působí v zahraničí, navrhly poválečné personální uspořádání Iráku, ovšem za významného ovlivňování ze strany USA.
Spory mezi šíity, sunnity, Kurdy, monarchisty a ostatními skupinami prý byly vyřešeny, pokračuje rakouský deník. Výbor opozice se má dohodnout na sedmi osobách, jež by měly převzít moc po pádu Saddáma Hussajna. Protože však stále existují rozpory, chce opozice použít při rozdělování moci demokratické federální struktury. To je trnem v oku obzvláště Turecku. Politickým sjednocením irácké opozice byl učiněn důležitý krok směrem k válce. Ještě důležitějším krokem je soustředění americké armády ve státech u Perského zálivu, soudí rakouský Kurier.
Podle nizozemského deníku Volkskrant je vojenské řešení blízkovýchodního konfliktu nemožné. Izraelská armáda stále nechce pochopit, že vojenské řešení blízkovýchodního konfliktu neexistuje. Východisko z izraelsko-palestinské krize se samozřejmě najít musí, vojsko by v něm ale nemělo hrát rozhodující úlohu. Ani Palestinci ovšem nejsou nadšeni z jednání, které by mělo být alternativou k jejich ozbrojenému boji. Domnívají se - ať už právem, či neprávem - že byli v průběhu mírového procesu Izraelem jenom klamáni a že mírovým rozhovorem nikdy nezískají to, co chtějí. Řešení konfliktu bude rozhodně proces dlouhý a zdaleka ne jednoduchý. Obě strany by však neměly myslet jenom na svoje vítězství. Musí pochopit, že válkou nic nevyřeší a začít alespoň přiměřeně spolupracovat, domnívá se holandský list de Volkskrant.
V souvislosti s možnými teroristickými útoky v západní Evropě před vánočními svátky si francouzské listy pokládají otázku, co je to vlastně Al-Kajda. Z francouzských deníků vybíral náš zpravodaj v Paříži Jan Šmíd.
Americký deník The New York Times si všímá prezentace nových plánů na obnovu Světového obchodního centra.New York dostal k Vánocům překrásný dárek. Jedna z nejznámějších firem zabývajících se architekturou, nyní představila plány na rekonstrukci Světového obchodního centra, památných Dvojčat. Tyto nové návrhy jsou mnohem lepší než ukázky prezentované v červenci. Tvůrci nynějších návrhů se totiž nedrželi povinnosti vytvořit výškovou budovu, která by splnila především účel světového obchodního centra. Ve svých představách byli mnohem odvážnější a také se více zaměřili na detaily. Drželi se teorie, že Manhattan by měl představovat také centrum kulturní aktivity, píše americký deník.
V nejbližších šesti týdnech bude se bude moci s jejich plány seznámit veřejnost. Vláda by měla chránit ambice předložených plánů před komerčními a politickými zájmy. Měli bychom si vážit možnosti vybudovat architektonický skvost, i když jsme za to tak krutě zaplatili, uzavírá deník The New York Times.
Od března příštího roku se nevyplatí být nemocný. Tvrdí to ve svém komentáři slovenský deník Pravda. Ve zdravotnictví totiž budou zavedeny poplatky na všechno možné. Ministr zdravotnictví tak chce snížit spotřebu, která je podle něj neúměrně vysoká. Lidé si podle něj rozmyslí, zda si vyberou recept nebo zda vůbec půjdou za lékařem, pokud budou muset za tyto služby zaplatit. Nemocné, kteří jsou na předepisované léky odkázaní, musí ministrova slova urážet. A co takoví pacienti, které si lékaři mezi sebou pohazují jako mokrý hadr?
Například proto, že jim nedovedou určit diagnózu, anebo proto, že někde jinde mají lepší vybavení. Dá se i v tomto případě hovořit o "nadužívání" zdravotnických služeb, jak to nazval ministr? Těžko, soudí slovenský deník. Otázkou je i cílová stanice vybraných peněz. Polovina toho, co lékaři dostanou, půjde zdravotním pojišťovnám. Tedy přesně těm, kterým už odvádíme nemalé pojistné, podotýká slovenská Pravda.
