Zahraniční tisk o významu operace turecké armády v severním Iráku

Středeční zahraniční tisk si všímá vpádu pozemní turecké armády do severního Iráku při pronásledování separatistů z Kurdské strany pracujících. Poznamenává, že šlo víceméně o zbytečnou demonstraci síly, která ničemu neprospěje. Deníky zaznamenávají i mlhavou a nejasnou nabídku kubánského vůdce Fidela Castra, že se stáhne do ústraní a přenechá místo mladým lidem. I kdyby to byla pravda, Castrův systém, který zavedl na ostrově před téměř padesáti lety, se s jeho odchodem nezmění, uvádějí komentátoři. Britský Financial Times se věnuje nástupu Julie Tymošenkové a její vlády na Ukrajině. Podle deníku půjde o křehkou vládu bez reformátorských ambicí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Americký deník Boston Globe připomíná, že ozbrojenci z PKK si vybudovali v severoiráckém pohoří Kandil úkryty, ze kterých je stěží kdo vypudí zejména v zimě a ve sněhu. Pozemní vpád je proto spíše prázdným gestem. "Také to stěží ospravedlňuje bombardování. Turecká armáda si dovolila nacionalistický úlet za cenu porušení svrchovanosti sousední země, zatáhla do všeho Spojené státy a hrozí jí odsouzení ze strany Evropské unie," píše deník.

Podobný názor sdílí rakouský deník Der Standard. "Vojensky je výlet do pohoří Kandil bezvýznamný. Vpád tří set tureckých vojáků do Iráku měl ale demonstrovat vojenskou moc Turecka. V pozadí je možná také referendum v ropném městě Kirkúk. Ankara chce překazit, aby se město začlenilo do regionální kurdské správní oblasti. Potom by se stal autonomní Kurdistán hospodářsky a politicky tak silný, že by z nového sebevědomí mohli těžit i turečtí Kurdové a mohli by naplno vdechnout nový život snu o společném jednotném Kurdistánu," uvádí deník.

Kubánský vůdce Fidel Castro odstoupil i neodstoupil. Prakticky už rok a půl nevykonává prezidentskou funkci a otěže vlády svěřil do rukou bratra Raúla. Z pozadí ale určitě tahá dále za nitky. V dopise, který zveřejnila kubánská státní televize, nabídl, že přenechá politické místo mladším lidem, ale nedoprovodil svoji nabídku žádným legislativním krokem. Tisk se proto domnívá, že šlo o gesto, ale možná i o jistou šanci na odstartování změn. Rakouský Die Presse k tomu uvádí: "Castro tím nabídl budoucí americké administrativě příležitost, aby ukončila neméně anachronistické hospodářské embargo vůči Kubě a přispěla k zahájení dialogu s kubánským vedením o možných reformních krocích. Pokusy izolovat Kubu totiž bezpochyby přispěly ke konzervaci komunismu doby kamenné na ostrově," píše deník.

Podle dalšího německého deníku Die Tageszeitung je churavějící kubánské vedení připravené k potřebným změnám. "Otázkou ovšem je, jestli Castrův dopis přečtený v televizi je skutečně zprávou o Castrově rezignaci na mocenskou pozici. Znamená to, že už se v lednu a v únoru nebude ucházet o místo ve státní radě a jejím předsednictví? V to můžeme jen doufat," soudí deník.

Německý Die Welt odpovídá na položené otázky spíše negativně. Odchod Castra z prezidentské funkce neznamená změnu režimu ani reformy. "Nikdo nemůže říci, jak velká bude moc a kam bude sahat jeho reálný vliv na státní záležitosti, až se rozhodne -jak včera (v úterý) oznámil - stáhnout se ze všech oficiálních funkcí. Jedno je jisté. Castro je žijící legendou a z této nadživotní velikosti bude nad dějinami Kuby bdít. Proto není ještě možné počítat s důkladným reformním otevřením systému," konstatuje deník.

Deník Financial Times vítá hlasování, ve kterém ukrajinský parlament schválil proreformní kabinet premiérky Julie Tymošenkové. Ukrajina má proto poprvé vládu s parlamentní většinou, která podporuje prozápadní agendu prezidenta Viktora Juščenka. "Ale bylo by nemoudré očekávat od této křehké vlády příliš mnoho. Tymošenková bude především bojovat o udržení moci. Ona a prezident Juščenko musejí vytvořit lepší vzájemné vztahy. Oba se nakrátko spojili při oranžové revoluci v roce 2004, ale rozešli se krátce poté, co Juščenko odvolal první vládu Tymošenkové. Tymošenková se vzpamatovala a v letošních volbách triumfovala ovšem na úkor hlasů pro Juščenka. Tím získala v rámci oranžového tábora dominantní pozici. V prezidentských volbách v roce 2010 bude pro Juščenka soupeřem a on to dobře ví," upozorňuje deník.

Rada bezpečnosti OSN bude jednat o budoucnosti Kosova. Očekává se ostrá debata, jejíž účastníci budou mít diametrálně odlišné názory. Srbsko má podporu Ruska a žádá pro Kosovo autonomii. Spojené státy naopak podporují nezávislost. Tématu se věnuje i srbský tisk.

Deník Politika přinesl celostránkový materiál o srbské menšině v Kosovu. Vedle článku nazvaného "Trpí, ale z Kosova se jim nechce", deník přinesl i mapu Kosova, na které jsou vyznačeny okresy se srbskou většinou. Jsou na ní vidět tři okresy na severu a roztroušené enklávy kolem Prištiny a na jihu. Deník napsal doslova: čím dále na jih, tím méně Srbů. Reportéři Politiky došli k závěru, že Srbové z Kosova nebudou chtít odcházet, i když vyhlásí nezávislost. Všichni, se kterými novináři mluvili, ale prohlašují, že se necítí bezpečně a mají strach, co se po eventuálním vyhlášení nezávislosti stane. Své domovy ale opouštět nechtějí, protože je to po generace rodinný majetek a stejně by neměli kam jít, napsal ve své reportáži bělehradský deník Politika.

Marie Matúšů, David Koubek, Vlastimil Milý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme