Zahraniční tisk o vztazích mezi Prahou a Berlínem

Listy se věnují česko-německým vztahům po projevení odmítavého stanoviska Berlína k uvedení Temelína do provozu. Všímají si také závěrů mezinárodní konference o klimatu a v neposlední řadě vývoji v Indonésii po změně v tamním prezidentském křesle.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německý deník Die Welt informuje ve svém komentáři o vážném rozladění v česko-německých vztazích, kdy je údajně premiér Miloš Zeman pevně rozhodnut nesetkat se s kancléřem Gerhardem Schröderem při jeho krátké návštěvě koncem srpna v Praze. Podle autora komentáře jde zřejmě o jakousi odplatu za kritický postoj berlínské vlády k jaderné elektrárně Temelín, která - podobně jako vláda vídeňská - žádá její odstavení. Ministra průmyslu a vicepremiéra Grégra, který má při srpnové návštěvě spolkového kancléře doprovázet, označuje autor komentáře za významného zastánce tvrdé linie uvnitř Zemanova kabinetu.

Diskuse kolem Temelína - pokračuje list - vyvolává v Praze nové protiněmecké nálady. Autor komentáře připomíná výrok ministra zahraničí Jana Kavana, který německý požadavek odstavit Temelín označil za "urážlivý". Pozorovatelé se domnívají, že premiér Zeman se snaží kontroverzi s Německem využít vnitropoliticky. Odmítavý postoj Prahy způsobil podle listu rozladění i v Německu. Potvrdil to i německý ministr zahraničí Joška Fischer svými důraznými slovy, že "reaktor musí ze sítě pryč". Závěrem se v komentáři listu "Die Welt" poněkud v rozporu s výše uvedenými požadavky píše, že "nikdo nechce Praze předepisovat, jakou energetickou politiku má praktikovat a že Temelín nebude spojován se vstupem Česka do EU".

Jak uvádí vídeňská Die Presse, žádají rakouští socialisté, zelení a Haiderovi Svobodní v otázce Temelína "tvrdý postoj vůči Praze". List dále informoval, že rakouský ministr životního prostředí Molterer soudí, že "proces z Melku" bude ještě letos uzavřen. Není podle jeho slov ještě v závěrečné fázi, nýbrž někde uprostřed. Výsledek je proto ještě otevřený a není vyloučeno, že výsledků bude několik. Česká republika a Rakousko si podle ministrových slov předsevzaly zvládnout tento proces společně. V současné době se česká zpráva o vlivu jihočeského reaktoru na životní prostředí překládá do angličtiny a Rakousko na ni bude podle ministra Molterera reagovat spolu s Německem, uzavírá vídeňská Die Presse.

Rakouský deník Kurier se věnuje považuje na rozdíl jiných názorů bonnskou konferenci o světovém klimatu de fakto za neúspěšnou. Kjóto je mrtvé, kjótský protokol žije! To je výsledek mezinárodní klimatologické konference v Bonnu. Už se nemluví o ctižádostivém cíli dosáhnout celosvětově snížení emisí skleníkových plynů do roku 2012 o 5,2% , tj. pod úroveň z roku 1990. Po namáhavě dosaženém kompromisu, s nímž nakonec zdráhavě souhlasilo 178 zemí z celkového počtu 186 zúčastněných, to možná budou jen dvě procenta. Anebo ještě míň...Nicméně teď bude možno kjótský protokol ratifikovat. Světový summit o klimatu zachránil protokol z Kjóta - světové klima však zatím ani zdaleka ne, uzavírá rakouský Kurier.

Ruská Nezavisimaja Gazeta komentuje americko-ruské ujednání pokračovat dále v odzbrojovacích rozhovorech a cituje slova prezidenta Putina z Janova, který řekl, že "návrat k temným dobám studené války se konat nebude". To znamená, že také nedojde k žádnému rozmisťování raket s víceúčelovými bojovými hlavicemi. Rusko je ochotno akceptovat návrhy USA v oblasti strategické stability, přestože je dosud nezná ani v hrubých obrysech. Tím se Vladimír Putin vyslovil proti militarizaci hospodářství, což bylo samozřejmě správné. Protože stavět se proti Spojeným státům, které představují čtvrtinu světové produkce, kdežto Rusko méně než třináctinu, by bylo nejen hloupé, ale pro zemi prostě tragické, uzavírá ruská Nězavisimaja Gazeta.

"Na asijském Balkáně hrozí opět násilí," nadepsal svůj komentář moskevský Kommersant. V Indonézii - pokračuje list - vzniklo dvojvládí, které může vést k posílení separatistických tendencí a k novému krveprolití. Po vojenském puči v roce 1965, kdy byl svržen tehdejší indonéský prezident Ahmad Sukarno, si násilí vyžádalo víc než půl milionu obětí. Když v roce 1998 přinutily masové demonstrace Sukarnova nástupce diktátora Suharta odstoupit, zahynulo v pouličních bitkách 1200 lidí. Pro nahromadění neřešitelných konfliktů se indonéským ostrovům někdy přezdívá "asijský Balkán",dodává závěrem ruský Kommersant.

Milan Kopp, Robert Mikoláš, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme