Zahraniční tisk o zániku Miru a krizi v Makedonii
Dobré ráno, ve kterém navíc spadla z nebe poslední ruská hvězda. Tak píše o zániku ruské kosmické stanice MIR římská La Republika. Druhým dominantním tématem titulních stran je konflikt v Makedonii a také poprask kolem rusko-americké špionážní aféry.
Proces likvidace MIRU byl pro Tichomoří hrozbou. Jak napsal místní deník Taipei Times, tchaiwanská kancelář pro národní vesmírný program na základě počítačové simulace došla k závěru, že MIR může zasáhnout prakticky každou zemi Tichomoří, stačí aby se jeho sestup odchýlil od původního plánu. "Jestli začne MIR klesat o půl minuty dřív, dopadne na Japonsko. Jestli se naopak o deset vteřin opozdí, zasáhne Argentinu, Chile a Brazílii. Po hodinovém zpoždění by pak dopadl na Tchaiwan," varovalo dnešní vydání Taipei Times. Obyvatele Tchaiwanu jejich vláda vyzvala, aby v době sestupu Miru nevycházeli ven a zřídila krizové centrum pro případ, že by byl ostrov opravdu zasažen. Jak ale teď už víme, MIR byl zlikvidován podle plánu.
Římská La Repubblica píše: S pádem poslední rudé hvězdy z nebe končí sny, které tato pýcha ruské kosmonautiky svého času živila. MIR už ve skutečnosti ale není hvězda, je to vrak, torzo vesmírné stanice, která byla při svém zrození ještě sovětská a v okamžiku své smrti je ruská. Nepříliš užitečná a příliš nákladná byla tato rudá hvězda, udržovaná při životě penězi Američanů a Západoevropanů. A pro Rusy, kteří ji v posledním vzepětí v roce 1986 do kosmu vyslali, měla nakonec už jen sentimentální hodnotu, píše La Repubblica.
Vídeňská Die Presse uvádí, že konec ruské stanice MIR znamená zároveň i konec kosmických fantazií lidstva. Přímo absurdně působí podle listu vizionáři, kteří sní dále o kolonizaci Marsu, kde by bylo nutné nejprve vytvořit pro lidi přijatelnou atmosféru. Je třeba si uvědomit, že klima planety Země, na které už tak dlouho žijeme, dodnes plně nechápeme a nejsme s to odhadnout důsledky tzv.skleníkového efektu. A toto lidstvo by chtělo osidlovat vzdálené planety? Trosky MIRu doufejme nikoho fyzicky nezasáhnou, jak se mnozí obávají, a nezaplaví moře zmutovanými nebezpečnými bakteriemi, uvádí závěrem vídeňská Die Presse.
Předním stranám evropských periodik dominuje také nová balkánská krize.
Střetům mezi příslušníky makedonských ozbrojených sil a albánskými extrémisty věnují pozornost všechny makedonské deníky. Z nejčtenějšího listu Dnevnik cituje náš zvláštní zpravodaj v Tetovu Robert Mikoláš.
Vzniku Velké Albánie se dá zabránit jen s velkorysou hospodářskou pomocí Západu, napsal rakouský liberální Der Standard. Pokud chtějí Jugoslávie a Makedonie vytrvat v odmítavém postoji k jednání s albánskými povstalci, budou muset příslušným albánským etnikům učinit rychle určité ústupky. Ty však bez pomoci při obnově a výstavbě aspoň do značné míry soběstačné ekonomiky nebudou nic platné. Tady se bude muset především Evropská unie i ve vlastním zájmu více angažovat. Ve virtuální Velké Albánii - pokračuje list -, která by zahrnovala velké části Albánie, Kosovo a severozápad Makedonie, se bez ohledu na přítomnost mírových jednotek OSN zformovaly hlavně v Kosovu mafiánské struktury, které nejen ohrožují stabilitu regionu, ale jsou trvalým nebezpečím i pro jeho okolí. Dokud není možné si vydělávat jinak než obchodem s drogami, zbraněmi a lidmi, nic se v této části Balkánu nezmění. Zásadní NE k jednání s teroristy bez přijatelných alternativ pro Albánce tento stav ještě víc upevní, konstatuje rakouský Der Standard.
Pařížský nezávislý Le Monde k tématu poznamenal, že albánští extrémisté v Makedonii podle všeho chtějí připomenout, že válka v Kosovu albánskou otázku nevyřešila. Sázejí hlavně na nerozhodnost Západu a také na Spojené státy, které někdy vzbuzují dojem, že albánský nacionalismus vlastně podporují. Jenže extrémisté se mýlí, neboť časy se změnily. Makedonie není Kosovo za éry Miloševiče, je to demokracie - ne sice perfektní, ale reálná. A Albánci zvolili špatný způsob pro nastolení svých požadavků, soudí pařížský Le Monde.
Diplomatická přestřelka, která se rozhořela mezi USA a Ruskem po vyhoštění šesti ruských diplomatů, je předmětem zájmu polského tisku. Dál Pavel Novák, Český rozhlas, Varšava.
