Zahraniční tisk o zásahu proti Iráku

Zahraniční noviny píší o názorech Tonyho Blaira na zásah proti Iráku, o teroristech v Německu a o bídných závěrech summitu OSN.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Britský premiér Tony Blair podle Timesů vyslal jasný signál, že podpoří americký vojenský zásah proti Iráku, pokud Saddám Husajn neumožní zbrojním inspektorům OSN neomezené působení ve své zemi. Blair připustil, že v Británii a Evropě podpora útoku u veřejnosti klesá. Chce proto zveřejnit důkazy, které svědčí o tom, že se Irák snaží vyrobit chemické, biologické a jaderné zbraně.

Financial Times připomínají, že Saddám je schopný tyto zbraně použít a zaútočit na své sousedy. Nečinnost tudíž není řešení, stejně jako nechat Spojené státy, aby proti Bagdádu zasáhly osamoceně.

Další britský deník, Daily Telegraph, poukazuje na skutečnost, že od roku 1945 ztroskotal kvůli zahraničně politické krizi pouze jediný premiér, Sir Anthony Eden. Důvodem bylo, že se v konfliktu s Egyptem o Suezský kanál pokoušel vzdorovat Spojeným státům. Partnerství s Washingtonem je vždy výhodou pro ministerské předsedy: Stačí vzpomenout na Winstona Churchilla či Margaret Thatcherovou. Tony Blair možná nevědomky nedvolatelně spojil svůj osud s americkým prezidentem Georgem Bushem.

Německé vyšetřovací orgány připravují rozsáhlý úder proti islámským extrémistům, kteří se skrývají ve Spolkové republice. S odvoláním na bezpečnostní zdroje o tom informují Berliner Zeitung. K zatýkací akci by mělo údajně dojít už během následujících dnů. Poprvé má být použit nový protiteroristický paragraf trestního zákoníku, který vešel v platnost v září. Umožňuje trestní stíhání členů a sympatizantů zahraničních teroristických organizací, žijících na území Německa.

Úřady vycházejí z informací, píší Berliner Zeitung, že se ještě do minulého podzimu v Německu usídlilo několik stovek členů a příznivců islámských teroristických skupin. Řada z nich mezitím zemi opustila. Pouze v Berlíně se nyní zdržuje přibližně 60 domnělých extrémistů. Úspěchem zatýkací akce si však nejsou jisti ani samotní vyšetřovatelé.

"Bída uvažování o bídě světa" - tímto titulkem začíná komentář slovenského deníku Sme k summitu OSN v Johannesburgu. Divoké přehánění ekologů a aktivistů bojujících za životní prostředí podle listu většina informovaných komentátorů konečně prohlédla. Jako falešné se ukázaly předpovědi o celosvětovém hladomoru.

Ten je důsledkem občanských válek nebo ideologického šílenství: Příkladem je sovětská kolektivizace nebo rasistická politika prezidenta Mugabeho v dnešním Zimbabwe. Uvážíme-li rozměr světového obchodu a existenci nadbytků v celé řadě oblastí, mohou se demokratické vlády s následky klimatických změn poměrně snadno vyrovnat. A pokud jde o biologickou rozmanitost, nejvýznamnějším přírodním druhem, kterému hrozí vymření, je člověk.

Závěry summitu v Johannesburgu kritizuje také německý Münchener Merkur: Pokud se zaměříme na podstatu akčního plánu 60 tisíc delegátů summitu, pak můžeme jen doufat, že toto setkání nebylo rozhodujícím "rendezvous" s osudem, jak to vyjádřil francouzský prezident Jacques Chirac. Pak by budoucnost vypadala pochmurně.

Přijaté závěry jsou tak jasné a realistické jako fotky skotské lochnesské příšery: Ochrana moří? "Tam, kde je to možné." Spotřeba zdrojů? "Zastavit ztráty, jak je to jen možné." Otázka energie? "Podíl obnovitelných zdrojů energie je třeba zvýšit." Závěry summitu jsou souhrnem zbožných přání.

Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme