Zahraniční tisk o zasedání NATO v Budapešti
Většina deníků dnes věnuje pozornost zasedání ministrů zahraničí členských zemí NATO, které se koná v Budapešti. Jedním z dalších hlavních témat jsou ohlasy na projev francouzského premiéra Llyonela Jospina k budoucnosti Evrospké Unie.
Podle britského listu The Independent NATO kritizovalo Bushův obranný plán, který prý připomíná potomka hvězdných válek. Generální tajemník NATO Robertson po včerejším jednání uvedl, že počáteční "N" ze zkratky pro "národní raketovou obranu" bylo odstraněno. Bushův plán totiž slibuje ochránit i spojence.
Další britský list Daily Telegraph píše, že Amerika a Evropa se včera kvůli uvedenému plánu Bushovy administrativy pohádaly. Před šesti měsíci se 19 ministrů zahraničí NATO vyjádřilo pro "posílení dohody o balistických raketách - považované za pilíř strategické stability ve světě". Včera v Budapešti se však evropské státy odvolávaly na dokument z roku 1972. Nesouhlasí totiž s tím, aby Amerika a Rusko podstatně rozšířily protiraketové opevnění - připomíná dnešní Daily Telegraph.
Evropský tisk obsáhle reaguje na zásadní projev francouzského premiéra Lionela Jospina o budoucnosti Evropy a vesměs jej označuje za příznak konce evropské "lokomotivy" Paříž-Berlín. Pařížský nezávislý Le Monde mj. napsal: "Aby narýsoval kompromis mezi federalisty, zvláště německými, a nacionalisty, především britskými, zasazuje se premiér Jospin za federaci národních států - za koncepci, kterou vymyslel Jacques Delors a převzal Jacques Chirac. Tato vize bude některým partnerům nepochybně připadat příliš francouzská. Zvýrazňuje však demokratické a sociální nedostatky, kterými Evropská unie trpí. Jospin staví svým návrhem do popředí opět politiku: měla by to být protiváha k moci Spojených států", uvádí Le Monde.
Italská La Repubblica připomíná, že Francie nikdy nebude spolkovou zemí podle německého vzoru. Francie zůstane Francií. Zapomeňme na Spojené státy evropské. Národ, který kdysi rozpoutal revoluci, je nejen životaschopný, ale i sdostatek silný, aby se nedal vtělit do globalizace, kterou ve Francii chápou jako "amerikanizaci". Že od jisté doby jdou Francie a Německo různými cestami, je skutečností a nevyhnutelným důsledkem německého znovu- sjednocení a rozšíření východním směrem, soudí La Repubblica.
Také španělský deník ABC je přesvědčen, že Jospinovy návrhy znamenají konec osy Paříž-Berlín. Francie chce instituce EU zreformovat, ale nenarušit přitom existující rovnováhu. Kancléř Schröder chce naopak německý ústavní model přenést na celou Evropu - uvádí ABC.
Dnešního 40. výročí vzniku organizace Amnesty International si všímá polský deník Gazeta Wyborcza. Dal prostor někdejší aktivistce opozičních odborů Solidarita ke specifickému přání této organizaci.
Evropské deníky věnují zvýšenou pozornost i výbuchu rasového násilí v britském Oldhamu. Vídeňská Die Presse uvádí, že do incidentu se zapojili téměř výlučně Bangladéšané, kteří už se v Británii narodili. Mladí muži, kteří se k bílé společnosti stavějí s bezmezným vztekem, ale kteří se současně otočili zády i ke generaci svých otců. Lidé mezi dvěma světy - z nichž jeden ztratili a druhý je pro ně nedosažitelný. A nezáleží na tom, kdo koho vyprovokoval.
Řešení rasového konfliktu není ve vzájemném obviňování a příliš opožděném zvládání povýšenecké britské minulosti vůči lidem z bývalých kolonií, pokračuje list. Příčina toho, proč v protikladu k situaci v Oldhamu nehoří např. auta a domy v Brixtonu, je v investicích do infrastruktury, do pracovních míst a v neposlední řadě i do výchovy barevných policistů. Politika ukáže, zda pokřik rozhněvaných etnických menšin bude slyšet ještě i po britských volbách, uzavírá vídeňská Die Presse.
