Zahraniční tisk o zemědělské politice

Pařížský deník Le Monde komentuje postoj Francie k uspěchané reformě evropské agrární politiky: Jednání Chiraca v zájmu svých přátel zemědělců je už známé. Člověk snadno pochopí obavy hlav států, že by nevyhnutelná reforma společné zemědělské politiky mohla být příležitostí pro Berlín, Haag nebo Londýn. Ti by totiž mohli žádat snížení svých příspěvků do evropské domácnosti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

O něčem takovém však nemůže být v podstatě řeč, chce-li současná patnáctka důstojně přijmout do svých řad nové členy z východní Evropy. Odpor proti navrhované reformě však není dobrou přípravou pro budoucnost. Budoucnost zemědělství nelze od reforem oddělit. Francie by se měla zbavit pochybností, které podrývají morálku zemědělců, nabádá pařížský Le Monde.

Omluva, kterou IRA adresovala příbuzným obětí třicet let trvajícího konfliktu, nebyla přivítána tancem v ulicích Severního Irska, poznamenávají londýnské konzervativní Timesy. Tvrzení, že jejich záměrem nebylo zranit nebo zabít nikoho jiného, než zástupce britského státu, se rozchází se skutečností, že násilí bylo po zralé úvaze směřované na civilní obyvatele Ulsteru a britského ostrova ve snaze sjednotit Irsko násilím.

Jejich slova přesto tiše vítá vláda, Dublin a někteří lidé z ulsterské unionistické strany. Tón, kterým IRA promluvila, by mohl být překvapením. Načasování dramatického poselství je však logické. IRA se obává toho, jak moc se liší postoj současné americké administrativy vůči ní od vstřícného přístupu předchozí vlády Billa Clintona. Omluva, tak jak zazněla, je proto dobrou taktikou. I když ji ti, kterým byla adresovaná, přijali s výsměchem, dodávají Timesy.

Návrat Srbů do bosenských a chorvatských oblastí a Bosňanů a Chorvatů do srbských oblastí je sice stále trochu problematický, ale přesto už není otázkou života a smrti,napsal německý Frankfurter Allgemeine Zeitung. I po sedmi letech je však Bosna a Hercegovina státem, který je podstatnou částí obyvatel odmítán. Mnozí bosenští Srbové chtějí sice do Evropy, ale jako součást Srbska. Chorvaté se ve federaci cítí utlačováni bosenskými muslimy. Primát společného státu nad jednotlivými národy zaručuje pouze papír.

Teprve až se promění v realitu, může Bosna a Hercegovina fungovat. Společnému státu nechybí jen patriotismus obyvatel, ale i prostředky a pravomoce, aby mohl splnil svůj úkol. Říjnové parlamentní a prezidentské volby ukáží, jestli jsou časy nacionalismu zažehnány, nebo zda se Bosna a Hercegovina točí na stále stejném místě, uzavírá Frankfurter Allgemeine Zeitung.

V souvislosti s jednáním o podmínkách členství Slovenska, Česka, Polska a Maďarska v Evropské unii, se státy Visegrádské čtyřky dostávají do středu zájmu mezinárodní veřejnosti, napsal bratislavský deník Sme. Po nesporném úspěchu spolupráce vzniká otazník nad budoucností visegrádské cesty. Otázka zní, zda by mohla Čtyřka fungovat i po vstupu do NATO a Evropské unie jako pragmatický nástroj prosazování nejen národních zájmů, ale i společných zájmů visegrádských států.

Je evidentní, že ani NATO, ani Evropská unie nejsou monolitní organizací. Právě naopak, připouští diskuzi a různá stanoviska. Není možné nevidět, že středoevropský región má určitá specifika, a ignorovat je, by byla politická chyba. Rozdílné politické poměry jsou zárukou demokratického vývoje, ve kterém může mít v budoucnu své místo i Visegradská čtyřka, dodává slovenský list Sme.

Milan Kopp, Radka Průšová, Jana Ulbrychová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru