Zahraniční tisk o změnách v Bushově administrativě

Dva ministři Bushovy vlády rezignovali na své posty. Jedním z nich je ministr obchodu Don Evans. Z osobních důvodů odchází i ministr spravedlnosti John Ashcroft. Jeho kariéru ve státní správě analyzuje deník New York Times.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Ashcroft je autorem památné věty - svět se navždy změnil. Řekl jí po útoku na americká dvojčata. Tehdy se stal jednou z klíčových postav boje proti terorismu. Jako takový měl zřejmě větší moc než většina úředníků, která kdy pracovala ve státní správě.

Pro své příznivce byl nekompromisní agresivní bojovník proti terorismu. Pro kritiky se ale stal symbolem nejhorších excesů v protiteroristické kampani. Nelíbily se jim zejména odposlechy a zásahy do lidských práv. Bílý dům jeho aktivity vždy bezvýhradně podporoval. Rozpačité byly jen jeho aktivity na poli zákona o duševním vlastnictví.

Po nedávné operaci slinivky koupil dvaašedesátiletý politik farmu ve Virginii. Po odchodu z ministerstva tak bude zřejmě pracovat v soukromém sektoru. Jako bojovník proti terorismu se ale nesmazatelně zapsal do dějin, dodávají newyorské Timesy.

Britský Guardian dal na své komentářové straně prostor názoru Samího Ramadáního - iráckého emigranta, který před Saddámem Husajnem utekl do Anglie a dnes přednáší na Londýnské metropolitní univerzitě. Ramadání připomíná, že Faludža byla centrem odporu i za režimu Saddáma Husajna, podobně i teď podle něj bojuje spravedlivě proti novému impériu.

Ramadání odmítá, že by proti Američanům bojovali jen teroristé Zarkávího. Podle jeho názoru je to trik Američanů a prozatimní vlády Ajáda Alávího. Ramadání varuje Američany a Brity před tím, že se jim násilí a okupace Iráku nakonec vymstí.

"Existuje čínské přísloví - Zvedli kámen, aby ho hodili na vlastní nohu. Američané a Britové mohou dál okupovat Irák a úspěšně pozvedávat některé ze svých těžkých kamenů, ale tyto kameny nakonec nevyhnutelně dopadnou na jejich nohu." Píše se v britském Guardianu.

Francouzský list Le Monde popisuje situaci v Nizozemí po včerejším pohřbu režiséra Thea Van Gogha. Podle deníku je teď Nizozemsko výbušný koktejl. Holandský filmař byl nedávno zavražděn kvůli svým radikálním názorům na Islám. Napjatou náladu podporuje i nizozemská vláda.

Její pozice v boji proti terorismu jsou nejasné. Holandský eurokomisař Fritz Bolkestein se dokonce dopustil nediplomatického kroku, když se požádal marockého krále, aby se ujistil, že jeho země nevyváží terorismus.

Deníky u našich severních sousedů na svých stránkách připomínají zítřejší svátek - Den nezávislosti Polska. Pozastavují se nad popularitou svátků a nad tím, proč je Poláci neslaví s větší dávkou patriotismu.

11. listopad - tedy Den nezávislosti, 3. květen - Den ústavy z roku 1791 a 8. květen - konec 2. světové války. To jsou podle nedávného průzkumu veřejného mínění tři nejdůležitější data v polské historii, píše dnešní Gazeta Wyborcza. 11. listopad považuje za nejvýznamnější svátek 49 procent dospělých respondentů a 56 procent středoškoláků, kteří se průzkumu účastnili.

Levicový deník Trybuna k zítřejšímu státnímu svátku se svém komentáři vysvětluje, proč k němu Poláci nepřistupují s větším vlastenectvím. Můžeme lamentovat nad tím, že občané neslaví svůj Den nezávislosti tak jako Američané. Může nám být líto, že pro mnoho z nás 11.listopad nic neznamená. Můžeme nadávat na to, že lidé nevěší do oken červenobílé vlajky. To ale nic nezmění. Nezávislost je jako vzduch. Všimneme si, když nám chybí, ale ne, když ji máme.

Německo bojuje s antisemitismem. Deník Die Tageszeitung uveřejnil varování předního člena německé židovské komunity Paula Spiegela. Ten byl nepříjemně překvapen zvolením militantního neonacisty do čela Národní demokratické strany. Co se týče německého antisemitismu, je za pět minut dvanáct, stěžuje si Spiegel.

Německý list s ním souhlasí. V posledních týdnech se různé neonacistické a rasistické skupiny derou do popředí. Reakce veřejnosti je ale mírná. Radikální organizace by tak v příštích volbách mohly získat i pár křesel v parlamentu. Nakonec se dočkáme toho, že se pravicový extremismus stane regulérní politickou silou, varuje Die Tageszeitung.

Jeho berlínský kolega - list Berliner Zeitung - ale nevidí situaci tak černě. Použijeme-li příměr s hodinami, není víc než jedenáct, komentuje prohlášení Paula Spiegela. Německý pravicový extremismus je od převzetí moci ve státě na hony vzdálený, připomíná německý deník.

Martin Hromádka, Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme