Zahraniční tisk opět o dění na Ukrajině

Ukrajinské protesty připomínají události v Gruzii. Češi přispívají na obnovu Tater. K řešení íránské otázky je zapotřebí amerických svalů i evropské diplomacie. Těmto tématům se věnuje dnešní výběr ze zahraničního tisku.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Ruský deník The Moscow Times se věnuje situaci na Ukrajině. Všímá si toho, že demonstrace vypukly přesně rok poté, co gruzínský prezident musel kvůli masovým protestům opustit svůj úřad. Když se díváte na kyjevské ulice zaplněné nespokojenými davy, určitě vaši pozornost upoutá množství gruzínských vlajek, píše ruský deník. Události před rokem v Gruzii a letos na Ukrajině se totiž nápadně podobají. Podezření ze zfalšovaných voleb, potvrzené západními pozorovateli, vyvrcholilo v celonárodní odpor.

Dokonce i role hlavních aktérů jsou variací na stejné téma - reformní vyzyvatel versus aparátčík se sovětskými školami, uvádí ruský list. Zde ovšem podobnosti končí. Revoluci na Ukrajině totiž zřejmě potká jiný osud, a to z několika důvodů. Ukrajina je proti Gruzii mnohem větší. Masové protesty v malé zemi mohou způsobit obrovské změny. Ovšem v zemi velikosti Ukrajiny dosáhnou demonstrace menšího efektu. A za druhé: policejní složky nestojí na straně demonstrantů. Budoucnost ukáže, jak dění na Ukrajině skončí, už teď je však zřejmé, že ruský zájem v zemi je silnější, než se zdálo, uzavírá svůj komentář ruský list The Moscow Times.

To už je revoluce. Oranžová alternativa. Tak na prvních stranách nadepisují své články o situaci na Ukrajině polské deníky. List Rzeczpospolita píše, že dialog s oběma protikandidáty, jaký nabídl prezident Leonid Kučma, musí vést k poctivému přepočítání hlasů nebo k zopakování voleb.

Kampaň občanské neposlušnosti, kterou vedou stoupenci Viktora Juščenka, je, zdá se, nejlepší odpovědí na volební manipulace vládní garnitury. Nejjasnější charakter má tato kampaň na západě Ukrajiny. Jestli zasáhne i východ země, který je konzervativnější a proruský, dny vlády Kučmy a Janukoviče budou sečteny, tvrdí Rzeczpospolita. Ukrajinská opozice by se neměla dát svést z cesty, kterou nastoupila první noc po volbách. Tedy budování širokého hnutí odporu bez užití násilí.

Revoluce podvedených voličů musí vzbuzovat - a už také vzbuzuje - sympatie i podporu celého demokratického světa. Tuto náklonnost ale může rychle ztratit, pokud se hnutí změní v násilné srážky na ulicích nebo se z něj stane politický převrat. Složení prezidentské přísahy Viktora Juščenka - to už může být trochu příliš. Koneckonců to je ale totéž, jako ohlášení vítězství Viktora Janukovyče, píše deník Rzeczpospolita.

Írán a jaderné programy jsou zase v centru pozornosti světového tisku. Podle názoru deníku International Herald Tribune je k řešení íránské otázky třeba amerických svalů i evropské diplomacie. Evropané, respektive tři nejsilnější státy Evropské unie - Británie, Německo a Francie - dosáhli na začátku měsíce důležitého úspěchu pro světovou bezpečnost, přinutili Írán zmrazit na předem nestanovenou dobu proces obohacování uranu. Toto zmrazení má trvat tak dlouho, dokud bude o definitivním řešení íránské jaderné otázky jednat Evropská unie.

Evropská dohoda je však podle Spojených států bezzubá, pokračuje deník. Američané, ani Izrael nevěří, že Írán nebude pokračovat ve vývoji svých jaderných programů. Ovšem pokud téma Íránu dorazí až na stůl Rady bezpečnosti OSN a názory Evropy a Američanů budou tak odlišné jako dnes, uvízne jednání o mezinárodní bezpečnosti na mrtvém bodě, varuje deník. Přitom k řešení íránské otázky je zapotřebí jak evropské schopnosti vyjednávání, tak americký ostříží zrak a nekompromisní postoj. Je ovšem nezbytné, aby se obě strany dohodly na tom, jak postupovat, když Írán dohody poruší. Bez toho budou všechny hrozby opravdu bezzubé, konstatuje International Herald Tribune.

Hlavním tématem slovenských novin zůstávají poničené Tatry. Jak informuje deník Sme, na účty pro pomoc Vysokým Tatrám už začaly přicházet milióny korun. Peníze dávají firmy, banky i politici. Úřad prezidenta Gašparoviče se vzdal pěti miliónů ze svého rozpočtu, někteří poslanci slibují odevzdat pět měsíčních platů a milióny na obnovu tatranských lesů posílají i slovenské firmy. Jak dále deník upozorňuje, mimořádně aktivní jsou Češi. Česká ekologická Nadace Partnerství posbírala za jeden den přes esemesky milión korun. Praha poslala 5 miliónů. Pomoci se snaží i Pardubice a o uvolnění peněz uvažuje také česká vláda. České noviny navíc vyzývají Čechy, aby jeli na dovolenou do Tater, a aby tak zničené krajině ekonomicky pomohli.

Jak dále píše slovenský list, podle slovenských ochranářů se situace v Tatranském národním parku zbytečně dramatizuje. "Park není zničený, utrpěla pouze jeho turisticko-estetická část", cituje deník Sme jednoho z ochranářů. Ti chtějí obnovu parku nechat na přírodě a obávají se, že největší katastrofu způsobí právě proces umělé revitalizace. Navíc, těžba dřeva je výnosný obchod, dodává slovenský deník Sme.

Martin Dorazín, Zuzana Boleslavová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme