Zahraniční tisk opět o epidemii slintavky

Zahraniční tisk i tentokrát obšírně píše o postupující epidemii slintavky a kulhavky. Komentuje také návštěvu íránského prezidenta Chátamího v Moskvě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropským deníkům nadále dominuje šířící se epidemie slintavky a kulhavky. Španělský ABC kritizuje skutečnost, že protiopatření jsou jen polovičatá a přijímaná zřejmě příliš pozdě. Je třeba věnovat větší pozornost prevenci. Vzhledem k blížící se hlavní sezóně dovolených, kdy se ve Španělsku v příštích měsících očekává příval turistů, jsou nutné účinné kontrolní mechanismy, aby se zabránilo následkům této choroby užitkových zvířat. Anebo aby bylo možno udržet nemoc alespoň v přijatelných mezích, uvádí španělský ABC.

Slintavka a kulhavka hrozí srazit evropské zemědělství na kolena, přidává se italská La Republica. Choroba naštěstí není člověku nebezpečná a maso postižených zvířat lze bez obav konzumovat. Budeme si tedy moci dopřát o velikonocích křehké jehněčí, - ovšem za předpokladu, že na ně vůbec budeme mít chuť.

Bratislavský Nový čas poznamenal, že přízrak šílenství skotu a slintavky a kulhavky dosáhl už vpravdě biblických rozměrů. Je až příliš zřejmé, že je tím člověk trestán za svou nerozvážnost a bezcitnost při chovu užitkových zvířat. Symbolem naší hodnotové stupnice, kde slovo "zisk" je na prvním místě, je kanibalské krmení chovných zvířat masokostní moučkou. Příroda se nakonec vzbouřila. Zbývá snad naděje na základě poznání, že méně bývá často více, uzavírá slovenský Nový čas.

Konzervativní norský Aftenposten připomněl, že dovoz a přeprava živých zvířat přes hranice měly být už dávno omezeny na absolutní minimum, i kdyby se tím narušil i na čas vyřadil zaběhnutý obchodní systém. Zdravotní riziko bylo podceněno agrární soustavou, kde rentabilita, efektivnost a stabilní ceny byly po řadu let hlavními pojmy. Není prostě možné nacpat do přepravních zařízení zvířata jen proto, aby se ušetřilo na jatečních nákladech. Epidemie slintavky a kulhavky v Británii a teď už i v dalších evropských zemích ukazuje, že její šíření je při produkci a přepravě zvířat ve stále větším rozsahu mnohem rychlejší než dřív, upozorňuje norský Aftenposten.

Ruský deník Izvěstija se snaží tlumit eufórii v souvislosti s návštěvou íránského prezidenta Mohammeda Chátamího v Moskvě. Politiku Íránu bohužel neurčuje jeho prezident. Reálnou moc nemá liberální Chátamí, nýbrž ajatolláhové s naprosto odlišnými představami o budoucnosti země a o jejích vztazích se zbytkem světa. Prezidentství Mohammeda Chátamího je pouze liberální fasáda íránského fundamentalistického režimu. Jeho ideologické základy zůstaly nezměněny. Íránským nepřítelem číslo jedna je americký imperialismus, nepřítelem číslo dvě je Izrael. Írán je tudíž potenciálním nebezpečím nejen pro USA, ale také pro Rusko, varují moskevská Izvěstija.

Lucemburský deník Luxemburger Wort si všímá pozadí masové demonstrace zapatistů v Mexiko-City v souvislosti s tamním konfliktem v Chiapasu. Prezident Fox, který převzal moc od Strany institucionalizované revoluce, která zemi vládla po několik desetiletí, má v úmyslu zemi od základu zreformovat. Nabídkou dialogu se zapatisty chce Fox už dlouho doutnající konflikt uhasit. Otázkou je, zda lze takový dialog mezi názorově tak rozdílnými představiteli latinskoamerické skutečnosti - nositeli demokratických nadějí na jedné a ochránci chudých na druhé straně - vůbec uskutečnit a dopomoci Indiánům v Chiapasu ke skutečné spravedlnosti. Za prezidenta Foxe však přestává být Mexiko demokracií pouze na papíře, uvádí lucemburský list.

Pařížská La Tribune se obává sociálních důsledků opadávajícího nadšení pro mobilní telefony a mimo jiné uvádí: Provozovatelé mobilních telefonů nám slibovali modré z nebe: s mobilem mělo být údajně možné úplně všechno, fotbalové utkání živě, jízdní řády vlaků nebo rezervace v restauracích. Jenže všude krouží nějaký virus. Jako by provozovatelé mobilních telefonů pro samou hudbu budoucnosti pozapomněli na realitu. Spousta věcí se neuskutečnila nebo nefunguje, jako např. napojení na internet, a horentní sumy provozovatelů "Mobil-Com-u" způsobily krach na burzách. Po splasknutí bubliny s internetem může mít další splasklá bublina s radio-mobily nedozírné následky na trhu práce, obává se pařížská La Tribune.

Jan Šmíd, Marika Táborská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru