Zahraniční tisk opět o euroústavě
Poslední bonmot českého prezidenta Václava Klause oslovil i naše euroskeptiky, píše slovenský Sme. Čím pevnější hranice, tím více svobody, řekl Klaus. Tvrdili to i komunisti. Byli hrdí, že jim skrz hranice neproklouzne ani myš.
Kdo se o to pokusil, toho zastřelili, nebo poslali do Jáchymova dolovat uran. Hranice totiž vždycky svobodu naopak omezovaly. Mezi oslovenými euroskeptiky najdeme hlavně křesťanské demokraty, tvrdí deník.
Ti se snaží zabarikádovat ve svých diskriminačních a xenofobních hranicích. Vedou protievropské tažení proti homosexuálům. Však jim také Václav Klaus mluvil z duše, když řekl, že si nedá lidsko-právním balastem zaplevelit ústavu. Podle publicisty Jana Urbana je Evropská Unie jedinou jakous-takous pojistkou před hloupostí a velkohubostí českých politiků. A nejen těch českých, píše se v deníku Sme.
V Rakousku se všechny dnešní deníky věnují spisovatelce Elfridě Jelinekové. Ta totiž dostala Nobelovu cenu za literaturu, což naši jižní sousedé vnímají jako velkou senzaci. Z tisku vybírá naše vídeňská zpravodajka Marie Woodhamsová.
Hamid Karzai, kandidát v afghánských prezidentských volbách, pořádal 5. října předvolební mítink. Vypouštěl bílé holubice a volal do davu: zůstaňte všichni na svých místech, půjdu vám osobně podat ruku! Dostal se ale jen do první řady. Dál ho jeho ochranka nepustila, popisuje americký deník New York Times.
Po bombovém útoku na svou kolonu se prezident Karzáí strachuje o život. Ze svého sídla vychází jen za doprovodu malé armády, a tak se pro většinu Afghánců stal jakousi neviditelnou figurou. První demokratické volby v Afghánistánu se tak stanou spíš referendem o důvěře Hamidu Karzáímu, píše list. O zbylých patnácti kandidátech se toho totiž moc neví.
Pokud vyhraje, bude jeho pozice těžká. Afghánci totiž stále čekají na změny, které opatrný Karzáí slíbil, ale neuskutečnil. Buď se bude hodně snažit, a nebo čeká voliče zklamání. Tolik New York Times.
Tradicionalisté kroutí hlavou. V Šanghaji bují noční život, píše deník China Daily. Restaurace, bary i diskotéky jsou otevřeny ještě dlouho po půlnoci a mladí se baví. Po dlouhém dni v práci je třeba trochu relaxovat.
Jejich rodiče už takové pochopení nemají. Vyrůstali v dobách kulturní revoluce, tehdy se noční život nenosil. Mladá generace se tak vrací ke starým pořádkům. Za dob čínského císařství byly večírky ve stylu víno, ženy, zpěv na denním pořádku. Píše deník, zároveň se ale pozastavuje nad kvalitou takového trávení času.
Západní kultura nám sice přinesla noční život, ale je to změna k lepšímu? Mladí teď za pití a noční zábavu utratí až šedesát procent peněz určených pro volný čas. Kulturní centra a tělocvičny zůstávají opuštěné, stěžuje si provládní list China Daily.
