Zahraniční tisk opět o munici na Balkáně
Podle dnešního vydání britského listu the Independent čelí Severoatlantická aliance obvinění z uranových válečných zločinů na Balkáně. V Británii v této souvislosti znovu vystoupili na scénu i veteráni z války v Perském zálivu.
List cituje jednoho z britských politiků, podle kterého je povinností každé země, jednat čestně s těmi, kteří jsou připraveni položit život v jejích službách. Rozdíl je ale v tom, nakolik která země tuto povinnost plní. Veteráni války v Zálivu jsou v souvislosti s touto aférou přímo vybízeni říct, jak ostudně působí zdrženlivý postoj Británie. Ta byla totiž jednou z prvních zemí, které ochuzený uran použili. Vláda se naproti tomu hájí tím, že jistou míru rizika při použití zbraní nelze nikdy vyloučit. Podle ní byla armáda o takovém nebezpečí informována. Kdy a kolik se toho britské ministerstvo obrany o účincích ochuzeného uranu dozvědělo však zůstává otázkou, dodává na závěr dnešní Independent.
Bulharský deník Sega označil muniční skandál NATO za nejtěžší krizi od války v Jugoslávii. Navíc prý vznikají nové krize související se ctižádostí nastupujícího amerického prezidenta Bushe vybudovat v kosmu protiraketový deštník, a také s úsilím Evropské unie vytvořit vlastní obranné struktury. Je nutno si uvědomit, že se to vše také projeví v jednotkách KFOR. V příštích týdnech nebo měsících členské státy NATO své kontingenty buď stáhnou, zredukují nebo budou donekonečna odkládat jejich doplnění či rotaci, soudí bulharská Sega.
Odstoupení Jiřího Hodače může sice znamenat zvrat v české mediální válce, ale mraky nad vzbouřenými redaktory ČT tímto ještě nezmizely, napsal maďarský deník Népszabadság. Zdá se však, že pokus Václava Klause ovládnout řízení veřejnoprávní televize zřejmě ztroskotal. Konzervativního stranického vůdce, který usiluje o prezidentské křeslo,to viditelně překvapilo. Tím spíše, že na základě opoziční smlouvy se sociálními demokraty si mohl být téměř jist nečinností premiéra Miloše Zemana a ODS by tak bez zásadnějšího odporu převzala vládu nad Kavčími horami. Václav Klaus však nepočítal s tím, že od sametové revoluce se ve veřejnoprávní televizi vytvořilo suverénní tvůrčí a odborné společenství, které otázku veřejnoprávnosti bere vážně, pokračuje Népszabadság. Klaus se zmýlil i v očekávání, že intelektuálové a veřejnost přijmou Hodačův puč bez větších výhrad. Pražský zápas je zatím otevřený.Ato navzdory tomu, že Hodačovým odchodem si otázka svobody tisku stojí v Česku opět celkem dobře, možná nejlíp v celé střední a východní Evropě, uzavírá maďarský Népszabadság.
Překážkám izraelsko-palestinských jednání o míru a blížícím se izraelským volbám se věnuje arabský tisk. Listovala jím naše spolupracovnice ve Spojených arabských emirátech Simona Hejlová.
Německý list Die Welt se dnes věnuje jednomu z klíčových hráčů izraelské politické scény Arielu Šaronovi. Tento poslední žijící symbol izraelské vojenské elity z dob zakládání izraelského státu prý cítí, že Izrael nyní potřebuje hrdinu. A možná by jím mohl být právě on. Šaron si získal největší slávu v roce 1973, kdy překročil s armádou suezský kanál a zahnal v Jom-Kippurské válce egyptskou armádu. Šaron, charismatický mluvčí lidu, stál ještě před půl rokem ve stínu Benjamina Netanjahua. Dnes je jeho obávaným rivalem. Šaron vyznává stejně jako Barak motto: Bezpečnost na prvním místě, pokračuje Die Welt. Na rozdíl od Baraka však lépe rozumí mentalitě Arabů a hlásá odvrácení jakéhokoli nebezpečí pro Izrael. Do svého seznamu obávaných zahrnuje především Palestince,Sýrii, stoupence hnutí Hamas a Hisballáh, Irák a Irán, ale také Egypt, který přesto, že ještě dlouhou dobu nebude přítelem Izraele, chtěl stejnějako USA sehrát roli poctivého makléře v blízkovýchodním mírovém procesu, dodává dnešní Die Welt.
