Pařížský „Le Figaro“ k novému americkému prezidentovi napsal, že německý spolkový kancléř Schröder dal hned ze začátku najevo zájem o debatu týkající se politické organizace Evropy. Ne že by se musel od nového pána Bílého domu něčeho obávat. Gerhard Schröder však zná témata, při kterých se musí Evropa pokusit prosadit se proti Americe. Její prezident si nadále činí nárok řídit svět - což jeho předchůdce dělal méně nápadně. 14 dní před německo-francouzským summitem tak vytváří německý kancléř mantinely, soudí „Le Figaro“.

Jiný francouzský list „Le Monde“ dodává, že Evropa se stále více vzdaluje od Bushových hodnot v čele s americkým trestem smrti. Snaží se vybudovat právní strukturu, do níž chce zahrnout liberální vymoženosti šedesátých let. Není to nějak strategicky podmíněný rozchod. Společné „západní hodnoty“ po obou stranách Atlantiku však spíše postupně odumírají.

Polský list Rzecz Pospolita v článku nazvaném „Revoluce, nebo smrt“ dává tažení kubánského prezidenta Fidela Castra proti opozici do souvislosti se změnou v americkém Bílém domě. Z článku cituje náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.

Ruský deník „Sevodňa“ kritizuje nejnovější rozhodnutí prezidenta Vladimíra Putina předat vrchní velení nad dalším tažením v Čečensku ruské tajné službě. Rusko začalo v druhé čečenské válce s mírným stahováním vojsk, aby s hanbou nemuselo odejít naráz jako ve válce první. Putin přiznal, že neexistuje vojenské řešení čečenského problému, ale že si nedokáže představit jeho řešení mírovou cestou.Rusko prostě nechce vidět, co je očividné. Chce-li zachovat Čečensko coby součást Ruské federace, je nutno vybudovat vztahy jako mezi metropolí a kolonií. Pak je ovšem nějaká provizorní čečenská vláda sotvamožná. V takovém případě je třeba buď jednat se všemi klíčovými postavami čečenského odboje, nebo ho zničit. A zároveň nelze učinit šéfa tajné služby guvernérem takové kolonie. To ještě nikdy nikdo neudělal, připomíná list „Sevodňa“.

Německý deník „Süddeutsche Zeitung“ zveřejnil rozhovor s českýmpremiérem Milošem Zemanem. Vybírala z něj naše berlínská zpravodajka Zita Senková.

Dánský deník „Politiken“ poznamenává k uveřejněné zprávě OSN o vážných globálních změnách klimatu: Vlny veder, záplavy, narušené ekosystémy, šíření pouští, stále větší boj o zdroje pitné vody, prohlubování rozdílů mezichudými a bohatými. I v Evropě. To jsou děsivé perspektivy uváděné v citované zprávě. Vědci už jsou si nejen jisti, že se otepluje a že voda stoupá a bude dál stoupat. Tvrdí také stále důrazněji, že člověk sámpřispívá ke změnám světového klimatu, jejichž důsledky budou nedozírné. To vše se prostě musí stát důvodem k zamyšlení, naléhá dánský „Politiken“.

Londýnské „Financial Times“ se vracejí k rozhodnutí britského parlamentu o klonování tkáně lidských embryí pro výzkumné a lékařské účely. Existujízávažné etické problémy. Společnost však vynesla svůj vlastní soud o tom, co je či není lidský život. Akceptuje potraty a je pro omezený embryonální výzkum. K tomu je třeba dodat,že výzkum kmenových buněk si vyžádá ještě další morální úvahy. Ovšem potenciální přednosti klonování pro léčebné účely lidstva jsou enormní. A vědcům by mělo být dovoleno těchto předností využívat, uzavírá britské „Financial Times“.

Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít