Zahraniční tisk opět o situaci na Blízkém východě

Světový tisk si opět všímá situace na Blízkém východě a role Spojených států v konfliktu mezi Izraelem a Palestinci. Všímá si i působení americké centrální banky na ekonomiku nejvyspělejší země světa.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

K zásahu Spojených států do sporu mezi Izraelem a Palestinci uvedl francouzský deník Les Echos, že vojenské řešení blízkovýchodního konfliktu neexistuje. To je jasné poselství Izraeli, které Palestinci mohou jen potvrdit. Orientace Washingtonu na Blízký východ však asi nebude pro Izrael přijatelná, neboť je v rozporu s politikou silného klacku, jakou navrhuje Ariel Šaron a kterou izraelští voliči před necelými dvěma měsíci masivně schvalovali. Zbývá otázka, zda se Šaron z tohoto omylu vzpamatuje tak, že začne hledat obětní berany v armádě, která jen poslechla jeho rozkazu. Mezitím projevil Washington ochotu napomoci oběma stranám při jednání. Je to však diplomatické sólo, při němž je účast Evropy a OSN vyloučena, uzavírá Les Echos.

Vlámský list Der Morgen k roli USA na Blízkém východě poznamenává: Blízký a Střední východ je exkluzivní diplomatické hřiště Spojených států, které mají v tomto regionu spojence i nepřátele. Vystupují v roli vyjednavače mezi Izraelem a Palestinci, i když jsou v dané chvíli méně aktivní než za éry Billa Clintona a ne vždy jsou striktně neutrálním rozhodčím. Spojené státy jsou jediné, kdo může Ariela Šarona otevřeně kritizovat a dosáhnout tím i okamžitých výsledků. Naposledy to bylo v těchto dnech, kdy na jednoznačný pokyn Washingtonu stáhl promptně válečník Šaron svá okupační vojska z palestinských území. Potrvá ještě dlouho, než se něco takového podaří Evropě, soudí vlámský Der Morgen.

Pařížský nezávislý Le Monde se zabývá trvajícím napětím na jihu Libanonu, které na dlouhou dobu brání obyvatelstvu v návratu domů. Návrat uprchlíků je však bezpodmínečně nutný pro normalizaci tamní situace. Destabilizace země by zmařila veškeré snahy vlády, která pomocí programu podporovaného mezinárodními finančními institucemi hodlá ozdravit státní finance, provádět reformy a vůbec postavit Libanon opět na nohy, uvádí Le Monde.

Ruský Kommersant komentuje zatím marné úsilí iráckého viceprezidenta Ramadána při jeho návštěvě Moskvy získat Rusko pro zrušení mezinárodních sankcí vůči své zemi. Tyto sankce, pokračuje list, způsobily Rusku obrovské ztráty. Jejich celková výše dosahuje asi 30 miliard dolarů. Irácká strana se snažila využít tohoto pro Moskvu bolestného tématu a přemluvit ji k jednostrannému vypovězení embarga. Přesto se Iráku ani tentokrát nepodařilo dostat celou záležitost ze slepé uličky, uvádí ruský Kommersant.

Moskovskij Komsomolec kritizuje rozhodnutí ruské Státní dumy, která povolila do budoucna dovoz vyhořelých nukleárních palivových článků ze zahraničí. Říká se, že peníze nesmrdí, píše list. Se souhlasem vlády, parlamentu a prezidentské administrativy hrozí, že se Rusko stane jadernou skládkou světa. Poslanci k tomu předevčírem přijali příslušný zákon.Teď tedy mohou pracovníci atomového ministerstva nosit na stůl, popíjet a pojídat co hrdlo ráčí. Podniky a organizace této přísně utajené branže se nadlouho zásobily penězi i prací. Nejméně na pár desítek let. Za jakou cenu? Tato otázka zůstává otevřena, končí Moskovskij Komsomolec.

Britský Financial Times si spolu s řadou dalších evropských periodik všímá nečekaného snížení úrokových sazeb v USA - a dále píše: To, co americkou cedulovou banku především přimělo k činu, byla obava z poklesu investic. Při klesajících ziscích, složitých úvěrových podmínkách a pesimistických předpovědích se banka obávala, že z dvoumístných přírůstků na konci devadesátých let může nastat prudký pád. To by mělo závažné důsledky pro produktivitu a hospodářský růst Ameriky. Rychlá a rozhodná reakce americké cedulové banky na ekonomický pokles zlepšila šance, že by Spojené státy mohly hrozící recesi uniknout. Ovšem rychlé monetární uvolnění v sobě skrývá i jistá rizika: že k němu došlo dvakrát během čtyř měsíců mezi dvěma řádnými zasedáními, je znepokojivé. Trhy reagovaly pozitivně, ale šíří se pocit, že cedulová banka ví něco, co my všichni ostatní nevíme, obává se britský Financial Times.

Srdce starého Quebecu obehnal čtyři metry vysoký plot, píše dnes britský The Independent. Prodavači preventivně zavírají své obchody. Demonstranti s kapucami na hlavě se krčí v mrazivém počasí a policie se seřadila do válečného šiku. Quebec se připravuje na další bitvu proti globalizaci. Takové je prostředí, ve kterém dnes zasedne 34 hlav amerických států. Jejich úsilí by mělo směřovat k vytvoření největší zóny volného obchodu světa, a to na území obou amerických kontinentů. Jen Kuba nebyla pozvaná. Summit by měl mimo jiné posoudit oprávněnost vstupu zemí podle politického režimu, který v nich vládne. Argumenty proti plánům obou Amerik budou dvojí: od těch, kteří zasednou v sálu, i od těch venku, jejichž protesty by mohly napodobit Seattl před 18 měsíci, uzavírá dnešní The Independent.

Australský Sydney Morning Herald dnes komentuje zprávu OSN, v níž pracovníci OSN shrnují výsledky šetření událostí ve Východním Timoru. Podle nich zde bývalí představitelé indonéské armády plánovali masové deportace a vraždění, a to ještě dva měsíce před referendem o samostatnosti této oblasti. Cílem operace bylo deportovat většinu obyvatel Východního Timoru na západ, odkud by byli postupně přesunováni dál. Tvůrci plánů nejspíš věřili, že násilím přesvědčí indonéské zákonodárce, aby odvolali plánované volby. V průběhu operace byla zničena většina domů a pracovníci OSN byli spolu s novináři a dalšími cizinci ve Východním Timoru vystaveni teroru. "Žádný velitel se nemůže zříct zodpovědnosti za činnost svých vojáků," uvedl jeden z vyšetřovatelů OSN. Tyto zločiny proti lidskosti musejí být potrestány, uzavírá dnešní Sydney Morning Herald.

Milan Kopp, Jan Šmíd, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme