Zahraniční tisk opět o soudu s Miloševičem

Pozornost tisku stále patří zatčení bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče a otázce místa jeho soudu. Stránky novin také zaplnila rozmíška mezi Washingtonem a Pekingem kvůli zadržování posádky amerického výzvědného letounu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Srbský předseda vlády Zoran Djindjič nepovažuje za důležité místo, kde bude souzen bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič. Djindjič to řekl v rozhovoru pro dnešní vydání rakouského deníku Kurier.

Místo, kde bude bývalý prezident souzen, není důležité. Hlavní je, aby byl jeho případ objasněn, řekl Djindič. Podle premiéra v Srbsku není žádné téma tabu a proto v případě, že na to budou důkazy, by mohl být Miloševič souzen i jako válečný zločinec. Podle Djindjiče Jugoslávie již spolupracuje s mezinárodním soudním dvorem v Haagu a připravuje také tomu odpovídající zákony. "Začneme také zde s procesy s válečnými zločinci a pozveme si k tomu soudce z Haagu. Jen tak jednoduše vydat Miloševiče do Haagu by polarizovalo Srbsko a nastolilo by otázku naší suverenity. My ho před soud postavíme," zdůraznil. Miloševič by mohl být prý ve své vlasti odsouzen i k trestu smrti v případě, že se prokáže jeho účast na politických vraždách. Předseda srbské vlády označil za možné, že Miloševiče mohou také popravit. "Rozhodnout ale musí justice. Není čas na sentimentalitu," dodal. Světový tisk přináší bezpočet ohlasů na nejnovější čínsko-americký incident, při němž se srazilo americké špionážní letadlo, které nouzově přistálo v Číně, s čínskou stíhačkou, která se zřítila do jihočínského moře.

I když to není zdaleka první incident v americko-čínských vztazích, jsou analytikové ve Washingtonu zajedno v tom, že k němu došlo v nejnevhodnějším okamžiku. Napsal ruský deník Sevodňa. Nová americká administrativa zvažuje dodávky vysoce moderních protivzdušných systémů na Tchaiwan, což vztahy s Pekingem už beztak značně zkomplikovalo. Incident se špionážním letadlem je vážnou výzvou pro vládu George Bushe juniora. Uvádí ruský deník Sevodňa.

Francouzský list L´Union spekuluje, že záležitost nebyla incidentem náhodným. Čínští vládcové mají trojnásobný zájem na tom, proč přinutili americký letoun prošpikovaný špionážní technikou k nouzovému přistání: Zaprvé si chtějí přisvojit špičkové americké, vysoce inteligentní špionážní přístroje, aby je mohli rozebrat a poté sami vyrobit. Zadruhé je to vhodná situace pro zkoušku síly mezi Pentagonem a Bílým domem. A zatřetí je to možnost, jak případně dosáhnout ukončení jednání o dodávkách amerických raketových zbraní na Tchaiwan. Soudí francouzský deník.

Turínská La Stampa k tématu napsala, že Peking má teď v rukou technologickou pokladnici USA. Navíc se může 24 zadržovaných Američanů stát rukojmími a Spojené státy uvrhnout do druhé tzv. íránské krize. Tu známe z Teheránu ze sedmdesátých let, kdy byly zadržováni američtí občané. Tato krize by mohla být ještě horší vzhledem k tomu, že v případě Číny jde podle názoru USA o nastupující supervelmoc. Uzavírá La Stampa.

V mocenském boji o vydání nouzově přistálého amerického špionážního letadla dal Peking Washingtonu najevo, že Čína není Jugoslávie. Napsala vídeňská Die Presse. Jinými slovy to znamená, že USA sice jednají na Balkáně podle vlastního uvážení a šekovou knížkou dokáží ovlivňovat tamní politická rozhodnutí, ale v mocné Číně to tak nefunguje. Je však docela možné, že tato kolize urychlí rozhodování v Bílém domě. Pak by nynější incident mohl být dokonce požehnáním. Končí rakouský list.

Nizozemský De Volkskrant vyslovuje názor, že Evropa musí zaujmout jednoznačné stanovisko vůči Georgu Bushovi za jeho odmítavý postoj k závěrům z japonského Kjóta o globálním oteplování. Evropané musí také zamítnout Bushův tvrdý kurs vůči Severní Koreji a čelit nechuti USA hrát roli zprostředkovatele na Blízkém východě. Evropa by měla podpořit umírněné síly, jako je například nový americký ministr zahraničí Colin Powell, který zastává evropskou linii.

Evropské ambice obejít USA a věnovat větší pozornost Blízkému východu a Severní Koreji nesvědčí právě o realistickém odhadu mocenských poměrů ve světě. Domnívá se nizozemský deník.

Milan Kopp, Petra Lazáková, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme