Zahraniční tisk opět o summitu v Göteborgu

Světový tisk komentuje výsledky summitu Evropské uneie v Göteborgu a vrací se k dopadům voleb v Británii na poraženou konzervativní stranu. Stranou nezůstávají změny v izraelské vládě a první setkání prezidentů Bushe a Putina.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řada evropských deníků komentuje výsledky summitu Evropské Unie v Goteborgu a především fakt, že vstupní rozhovory s uchazeči o vstup do Unie končí v roce 2OO2, na stránky některých evropských listů nahlédl náš bruselský zpravodaj Milan Fridrich.

Britský The Independent dnes komentuje snahy konzervativní strany o oživení. Jak deník uvádí, Toryové se až příliš viditelně znovu učí, jak se dělá politika - a ne vždy úspěšně. Zatím nejvíc nadějí na oživení dává návrh Michaela Portilla. "Naše strana musí oslovit lidi bez rozdílu věku, pohlaví i ty, kteří se narodili mimo Británii." Hřejivá slova jistě potěší, ale nastal čas pro něco specifického. "Můžete mít v čele vévodu z Wellingtonu nebo kačera Donalda a nic se nezmění, pokud si konzervativní strana nepřizná důvody své porážky a nezbytnost návratu do politického středu," řekl nedávno Chris Patten. V tom má jistě pravdu. Přesto Toryové nutně potřebují vůdčíosobnost, která jim dnes schází.

Otřesu v izraelském kabinetu, se věnuje dnešní The Jerusalem Post, jehož komentátor uvádí: Jelikož naše země zažila v krátké době nástup a pád 3 vlád, jsme na jakékoliv změny velmi citliví. Tentokrát to začalo tím, že se premiér Šaron postavil proti Perézově obhajobě dohod z Osla a Peréz se odmítl Šaronovy podřídit. Ještě ten večer se ale oba ujišťovali o vůli spolupracovat. Tento spor je první, který se odehrává před očima veřejnosti a ukazuje, jak harmonická vláda národní jednoty ve skutečnosti je. Jestli ale něco překvapí, pak to, že takových rozporů není víc. Peréz by si měl uvědomit nedostatky smluv z Osla, ve kterých Izrael a USA přehlížely Arafatovy hrubé přestupky, jako i nelegální vyzbrojování nejrůznějších skupin. Už teď je zřejmé, že pro Arafata nebude snadné zastavit útoky Hamasu a dalších.

K víkendovému setkání amerického a ruského prezidenta se vrací kanadský The Globe and Mail, který napsal: Ruský prezident Putin vyšel ze schůzky s Georgem Bushem vítězně, jako vysoce uznávaný politik, stejně jako tomu bylo v případě jeho předchůdce Jelcina během krizí v 90. letech. Místo chladného pragmatismu, se kterým chtěl Bush k Putinovi přistupovat, otevřel americký prezident svou náruč. Kreml tak dostal znamení, že může pokračovat ve brutální akci proti čečenským rebelům a nezávislým médiím. Oba vůdci byli na první pohled sebou okouzleni a Bush, který dříve kritizoval přístup Clintona k Rusku, nabídl Rusku v jistém smyslu víc než jeho předchůdce, dodává kanadský The Globe and Mail.

Filipínský Manila Bulletin dnes opět sleduje osud rukojmích, kteří padli do rukou muslimské skupiny Abu Sayyaf. List cituje představitele filipínské armády, kteří nevylučují, že by jeden z rukojmích, Američan Sobero mohl být zabit. Prezidentka Arroyová je ve svém rozhodnutí neustupovat neochvějná. "Čelím obrovskému tlaku, abych odvolala policejní a vojenské akce proti Abu Sayyafovi. Něco takového ale nemohu ve vyšším zájmu riskovat," cituje filipínskou prezidentku dnešní Manila Bulletin.

Londýnský The Independent dnes dále komentuje tzv. francouzský zázrak, při kterém 35 hodinový pracovní týden dokázal nastartovat ekonomický růst. Francouzský experiment se zákonem daným kratším pracovním týdnem změnil zavedené sociální modely. Víkendy teď začínají ve čtvrtek nebo končí v úterý. Mnoho mladých matek zůstává nejraději doma ve středu, kdy jejich děti nechodí do školy. Díky nové délce pracovního týdne vzniklo ve Francii na 300 tisíc pracovních míst a dalších 200 tisíc by mělo přibýt do konce roku 2003. Ekonomové se obávají, že zkrácení pracovní doby bez souběžného snížení mezd sníží konkurenceschopnost Francie v mezinárodním obchodu, způsobí pokles zahraničních investic a vláda nakonec bude nucena zvýšit daně. Nic z toho se ale zatím nestalo. Místo toho chodí francouzští muži uprostřed týdne nakupovat a učí se žehlit, dodává The Independent.

Indonéský The Jakarta Post se věnuje demonstracím, které včera ochromily hlavní město. Proti účastníkům, kteří protestovali proti 30 procentnímu zvýšení cen pohonných hmot, zakročila policie. Ve snaze rozehnat shromážděný dav, který tvořili převážně studenti, použila slzný plyn a gumové projektily.

Jak dodává novozélandský Herald, pouliční násilí ještě zvyšuje tlak na prezidenta Abdurrahmana Wahida, který má za sebou 20 měsíců bouřlivé vlády. Ceny pohonných hmot jsou v Indonésii citlivým tématem a napomohly svržení Wahidova předchůdce prezidenta Suharta.

Milan Kopp, Jan Šmíd, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme