Zahraniční tisk opět o Temelínu
Vídeňská Die Presse přinesla obsáhlé informace o návštěvě rakouských novinářů v jaderné elektrárně Temelín a také rozhovor s jejím generálním ředitelem Františkem Hezoučkým. Deník úvodem píše, že jaderná lektrárna Temelín dále prohlubuje staletý příkop mezi Rakouskem a Českem.
Autor článku Martin Kugler však popírá, že by šlo o reaktor k sešrotování a líčí jej jako velkoprůmyslové moderní zařízení s rigorózními kontrolními stanovišti, jakých jsou po světě stovky. Temelín je v důsledku někdejší komunistické gigantománie poněkud větší, ale počet bloků byl mezitím zredukován na polovinu.
Poruch malého rozsahu bylo podle ředitele Hezoučkého třicet, což je u tak velkého průmyslového komplexu všude běžné. Potíž při jejich odstraňování je ovšem časová tíseň a negativní vliv a tlak médií.
Ředitel Hezoučký v rozhovoru pro deník Presse připomněl, že v Rakousku je zakořeněná hluboká, devadesát let přetrvávající nedůvěra k české průmyslové tradici, posílená navíc dlouhým obdobím studené války. K rakouské veřejnosti se tak dostávají pouze negativní informace, přestože rakouští odborníci získali o Temelínu skutečnosti pozitivní.
Jeden z blíže nejmenovaných rakouských expertů prozradil, že je za negativní informace o Temelínu placen. Ředitel Hezoučký si dále postěžoval, že na jeho pozvání do Temelína nereagoval ani rakouský kancléř Schüssel, ani německý ministr Trittin.
"Možná nejsem ten pravý, kdo smí zvát spolkového kancléře - jenže kdo by to měl jinak udělat, když ne zdejší domácí pán?" uzavřel svůj rozhovor pro vídeňskou "Die Presse" generální ředitel jihočeské jaderné elektrárny František Hezoučký.
Ruský deník Kommersant napsal, že americký prezident Bush stahuje "ocelovou oponu" svým záměrem stanovit vysoká dovozní cla na ocel z Evropy.George Bush hodlá zvýšit clo až o 30%. Rusko a řada dalších ocel vyvážejících zemí tak budou z trhu největšího zákazníka světa automaticky vytlačeny.
Rozhodnutí prezidenta Bushe je zatím největší a ve svých důsledcích nejdůraznější vměšování do světového obchodu s ocelí. Jde o citelnou diskriminaci všech neamerických výrobců s cílem podpořit neefektivní americké producenty oceli, píše ruský Kommersant.
Římská La Repubblica k "ocelářskému sporu" mezi Evropou a Spojenými státy uvedla: Protože má větší zájem o voliče z ocelářských oblastí na americkém Středozápadě jako v Ohiu, Pensylvánii a v Západní Virginii než o volný světový obchod, stanovil George Bush protekcionistická cla až do výše 30ti procent na dovoz oceli z neamerických oblastí.
Toto rozhodnutí může vyvolat obchodní konflikt nevídaného rozsahu - jak ostatně v dopise Bílému domu varoval předseda Evropské komise Romano Prodi. Nelze vyloučit, že Brusel dokonce sáhne k protiopatřením pro dovozy ze Spojených států. Jaká jsou přitom rizika? Vznik nové, tvrdé a velice vážné obchodní války po obou stranách Atlantiku, uzavírá La Repubblica.
Britský Financial Times napsal, že oznámením o uvalení vysokých dovozních cel na ocelářské výrobky se prezident George Bush rozhodl pro nejhorší recept na podporu zkomírajícího amerického ocelářského průmyslu. Tato cla totiž americké hospodářství svými dopady na spotřebitele oceli značně poškodí.
Navíc tak hrozí rozpoutání transatlantické obchodní války, která se může rychle obrátit proti USA. Bushovo oznámení má údajně začít platit už od 20. března.
Bush má tedy ještě čas názor změnit a zabránit tak poškození jak amerických zájmů, tak i světového volného obchodu, soudí britský Financial Times.
