Zahraniční tisk opět o terorismu

Nová francouzská ministryně obrany Michéle Alliot-Marieová musela hned několik hodin po nástupu do funkce podstoupit křest ohněm, píše německý list Die Welt. Prezident Chirac ji vyslal do Karáčí, kde o den dříve při strašném teroristickém útoku zahynulo deset Francouzů a několik dalších bylo těžce zraněno. Alliot-Marieová nestála před takovou ošemetnou misí poprvé.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Ve Francii se stala známou, když se jí v prosinci 1999 jako první ženě podařilo dostat se do vedení neogaullistického hnutí RPR, které v roce 1976 založil Jacques Chirac. Podobným překvapením je, že nyní jako první žena stojí v čele ministerstva obrany.

Její postavení není výsledkem politiky kvót, nýbrž její schopnosti umět se prosadit, míní Die Welt. Zákon o rovnoprávnosti muže a ženy v politice, který prosadili socialisté, považovala na rozdíl od mnoha dalších političek za urážku něžného pohlaví. Michéle Alliot-Marieová je známá také tím, že se v kampani před prezidentskými volbami před sedmi lety rozhodně bránila vyjádřit veřejně podporu Chiracovi či tehdejšímu premiérovi Edouardu Balladurovi. Za to si v médiích vysloužila přezdívku "dáma rovnováhy". Tuto schopnost bude potřebovat také ve své nové pozici, pokud nechce ztratit půdu pod nohama, uzavírá deník Die Welt.

Po atentátu na nizozemského politika Pima Fortuyna to vypadá, jako by se terorismus hlásil o slovo i v Evropě, míní komentátor týdeníku The Economist. Během posledních měsíců došlo na starém kontinentě k řadě násilných akcí proti synagogám a dalším židovským zařízením. Ve zdánlivě civilizovaných zemích, jakými jsou Rakousko, Itálie a Dánsko, vzrostl vliv protiimigračních sil. Pak přišel volební úspěch francouzského populisty Le Pena a nyní je to další šok: Pim Fortuyn, šéf radikální pravicové strany, která má stále velké šance na úspěch v nadcházejících parlamentních volbách v Nizozemí, byl zastřelen. Před dvěma měsíci přišel v důsledku atentátu o život také poradce italské vlády Marco Biaggi.

Ale evropská politika se nestane ze dne na den krvavou. Nárůst rasismu a extrémismu musí být zařazen do kontextu. Evropský antisemitismus například není týž jako ten, který vedl ke kalamitám ve 30. a 40. letech, domívá se The Economist. Ve Francii takové činy spáchali hlavně mladí muslimové ze vzteku nad vlastním selháním v severní Africe a v reakci na blízkovýchodní konflikt. Evropané se radikalizují mimo jiné proto, že vnímají, jak významná rozhodnutí přijímají vzdálení byrokraté z Bruselu, zatímco jejich místní zástupci nemají příliš vlivu.

Hlavním důvodem, proč za poslední dekádu americká ekonomika rostla o 60 procent rychleji než západoevropská a proč její míra nezaměstnanosti byla dvakrát nižší než v Evropě, je, že evropské trhy práce jsou příliš rigidní, stát blahobytu je příliš štědrý, sociální dávky pro rádoby-podnikatele příliš vysoké. Evropa má spoustu problémů. Frustrace z arogantních a uspokojených elit, kterou vyjádřili ti, co hlasovali ve Francii pro Le Pena, nebo kterou vyjádří ti, co v Nizozemí budou hlasovat pro stranu Pima Fortuyna, může mít ozdravný účinek, soudí nové číslo týdeníku The Economist.

A ještě se podíváme na Slovensko, které doslova žije hokejem. Finále světového šampionátu, v němž dnes nastoupí slovensko proti Rusku se věnují všechny hlavní deníky, cituje z nich naše zpravodajka na Slovensku Renata Havranová

Přehrát

00:00 / 00:00

R. Havranová: Slovenský tisk o hokejovém MS

Milan Kopp, Jan Šmíd, Ivona Holá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru