Zahraniční tisk opět o vztazích mezi Spojenými státy a Čínou

Periodikům ve světě dominuje téma před nedávnem zadržované a dnes již propuštěné posádky amerického průzkumného letounu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Italský konzervativní list Corriere della Sera k tomu poznamenal. Propuštění 24 členů letecké posádky ještě neznamená konec krize. Washington a Peking se dohodly na setkání, které má začít 18. dubna. Jednací program je nabitý. Především půjde o letecký incident: o vrácení výzvědného letadla zadržovaného na ostrově Chaj-nan, o omezení amerických špionážních letů nad čínským mořem a o hledání mechanismů pro zábranu dalších podobných incidentů. Kromě toho půjde o zásadní problémy jako o Bushův raketový deštník a o vyzbrojování Tchaiwanu. Zatím není jasné, kde se rozhovory budou konat, ani jak dlouho potrvají. Čínský ministr zahraničí Ameriku upozornil, že postoje jeho země je nutno brát vážně. Americký viceprezident Cheyney reagoval prohlášením, že v otázce výzvědných letů nehodlají USA ustupovat, uzavírá Corriere della Sera.

Rakouská konzervativní Die Presse napsala, že oba hlavní protagonisté americko-čínského napětí se chovali jako dva sloni v porcelánu. Do křížku se dostali hrdý čínský partajní voják a neméně ctižádostivý texaský kovboj. První - šéf státu a strany Ťiang-Ce-min - se mezitím klidně vydal na cestu po Latinské Americe, jako by se ho delikátní aféra vůbec netýkala. A druhý - americký prezident George W. Bush - se ukázal ze své horší stránky a s vyhrnutými rukávy se do věci po texasku obul. Při takových vedoucích politicích běhá člověku vskutku mráz po zádech, dodává Die Presse.

Lucemburský list Das Luxemburger Wort uvádí, že zatím se zdá, že Peking vyhrává na body. Ovšem americká vláda má v ruce pár významných trumfů: může vzápětí na půdě OSN pranýřovat porušování lidských práv v Číně a zablokovat připojení Pekingu ke Světové obchodní organizaci. Partie pokeru mezi oběma velmocemi teprve začala.

Francouzská Liberation komentuje zahraniční politiku George Bushe a konstatuje, že tomuto nepříliš diplomatickému prezidentovi se už podařilo urazit řadu zemí. Američtí republikáni neakceptují představu platnou pro všechny velké země, že pouze dohodnutá pravidla, dohody a další mezinárodní nástroje mohou vyřešit problémy životního prostředí, populace a finanční stability. Země, která se domnívá, že se dokáže prosadit sama, směřuje přímo k velkým zklamáním, i když jde o největší světovou velmoc. Vládě George Bushe to jednoho dne dojde - otázkou pouze je, kdy to bude, uvažuje pařížská Liberation.

Nnejnovější vydání týdeníku The Economist se zabývá sporem mezi společností CME a mediálním magnátem Vladimírem Železným. O obsahu článku informuje bruselský zpravodaj českého rozhlasu Milan Fridrich.

Manželka bývalého bosenskosrbského prezidenta Radovana Karadžiče označila rozhovor svého muže pro nezávislý jugoslávský deník Danas za podvrh. Reportér Danasu se prý s Karadžičem, hledaným Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, nedávno setkal v Srby kontrolované vesnici na jihu Hercegoviny. Karadžič se údajně zapřísahal, že nikdy nepůjde do vězení. Předpovídal dokonce, že bude nominován na Nobelovu cenu míru za autobiografii nazvanou Radovan a Srbsko, kterou právě dokončuje a kterou mají vydat západní nakladatelé ještě letos. "Neexistující rozhovor byl vyroben pomocí šikovného sestavení postojů, které Radovan vyjádřil už dávno a které se hodily k této příležitosti. Můj manžel je vyděšen takovou drzostí," uvedla ve svém prohlášení Liljana Karadžičová.

Mnichovský list Münchner Merkur se zabývá sedmiletým přechodným obdobím pro nové členy Evropské unie pro volný pohyb pracovních sil a mj. uvádí: Německo a Rakousko, sousedé nejpokročilejších kandidátů na vstup do Unie sedmiletým obdobím pro otevření evropského pracovního trhu přijímání těchto zemí podstatně pozdrželi. Neomezený příval levné pracovní síly by však ani hospodářsky, ani politicky nezvládli. Roznětka pracovně-tržně-politické nálože se tedy o sedm let posunula. V kandidátských zemích Unie se to nepochybně vnímá jako nevlídný akt, ba dokonce jako zrada evropského tržního hospodářství. Přesto je to opatření správné. Vzhledem k ekonomické situaci Unie by připojení nových kandidátů aspoň v přijatelné podobě nebylo možné zorganizovat, uzavírá mnichovský Merkur.

Nezávislý francouzský Le Monde nazval postoje německých odpůrců jaderných transportů mezi Francií a Německem pokrytectvím. Zatímco koncem března zaplavilo okolí dolnosaského meziskladu jaderného odpadu v Gorlebenu deset tisíc demonstrantů, aby zabránili jeho návratu po úpravě ve Francii, teď se jich sešlo sotva pár stovek na protest proti odvozu německého jaderného odpadu tentokrát směrem opačným - z Německa do Francie. Prostě si kmenoví demonstranti v Gorlebenu tentokrát nevzali dva dny volna, aby protestovali na německo-francouzské hranici. Přitom by to byla skutečně účinná cesta jak těmto transportům zabránit. Protože bez francouzské jaderné úpravny v La Hague by se německé atomové elektrárny svým jaderným odpadem zřejmě zadusily, soudí pařížský Le Monde.

Milan Kopp, Petr Vavrouška, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru