Zahraniční tisk pátrá po teroristech
Zahraniční noviny se dnes ptají, zda jsme na stopě teroristům a co potřebují rozvojové země, píší také o nevypočitatelném Putinovi a Německu po povodních.
Několik dní před výročím teroristických útoků z 11. září se do centra pozornosti znovu dostává téměř zapomenutá otázka: Kdo bude za své činy pohnán k zodpovědnosti?, ptá se německý list Die Welt. Domnělí atentátníci byli již za několik dnů po útoku identifikováni - zveřejněna byla jejich jména, fotografie i data narození. Pátrání po jejich komplicích a po "mužích v pozadí" se však protahuje a zůstává zatím bez úspěchu. Co se vlastně stalo s těmi stovkami, ba tisíci zajatci a vyslýchanými v Evropě a Severní Americe? Jaké nové skutečnosti byly zjištěny na základě výslechů afghánských zajatců na americké základně Guantánamo? Jaké žaloby byly podány? Náš právní stát má očividně potíže. Doufejme, že je to skutečně jen kvůli jeho vznešeným principům. A ne proto, že jsme na falešné stopě.
Rusko pod vedením prezidenta Putina chce získat příliš najednou. Vypadá to, že hraje na více stran, uvádí dánský list Politiken: Putin touží, aby ho demokratické země přijaly do svého kruhu. Zároveň ale pěstuje úzké vztahy s řadou těch nejhorších diktatur, jakými jsou například Irák a Severní Korea. Ruský prezident chce být uznávaným partnerem v boji proti terorismu, současně však bez zábran pokračuje v brutální politice v Čečensku a nebojí se sáhnout ani k teroristickým metodám. Putin usiluje o uznání za svůj přínos k mezinárodní stabilitě, zároveň ale pomáhá Íránu při stavbě atomových reaktorů. Musí se rozhodnout. Pokud chce dále podporovat utlačovatele a diktátory, nemají jeho horlivé snahy o vazby na mezinárodní demokratické společenství žádnou cenu.
Zatímco delegáti debatovali v konferenčních sálech na summitu v Johannesburgu, afričtí a indiánští farmáři se na ulicích snažili světu sdělit, co skutečně chtějí a potřebují - nikoli trvale udržitelný rozvoj, nýbrž ekonomický růst, uvádějí britské Timesy. Stovky nevládních organizací a ekologických skupin se přitom snažily vnutit ostatním představu, že jsou nejlepšími mluvčími potřeb lidí na světě. Farmáři však chtějí mít svobodu vytvářet bohatství způsobem, jaký si sami zvolí. Nechtějí zásahy ze strany jiných institucí a nadnárodních orgánů, které jim budou nařizovat, jak správně "ekologicky" postupovat. Jakým právem se na obřím summitu OSN rozhoduje za chudé státy? To, co rozvojové země nejvíce potřebují, je dostat šanci se rozvíjet. Je třeba naslouchat skutečným potřebám lidí a ne těm, kteří se vydávají za jejich zástupce na nákladných a neplodných summitech.
Rozsáhlé povodně mají navzdory deklarované i skutečné solidaritě katastrofální důsledky pro mnoho firem a rodin, píše německý Handelsblatt. Soukromá a státní pomoc může přispět ke zmírnění nouze a banky mohou s velkou dávkou trpělivosti vyjít vstříc postiženým. Ale navzdory tomu všemu postižení musejí pomoci zajména sami sobě, jako se to děje v záplavových oblastech na severu, západě a jihu Německa, které nestojí v centru pozornosti a do kterých žádný ministr nezavítá. Je třeba hodně pragmatismu a smyslu pro realitu. Kdo jen čeká, až spolkový kancléř Gerhard Schröder a ministr zahraničí Joška Fischer dostojí svým slibům, ten již prohrál.
