Zahraniční tisk píše především o slintavce a kulhavce

Slintavka a kulhavka, polapení Slobodana Miloševiče a sankce vůči Iráku - to jsou hlavní náměty dnešních zahraničních komentářů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nikoho asi příliš nepřekvapí, že klíčovým tématem je po nemoci šílených krav slintavka a kulhavka v Británii. „Británie opět zamořuje Evropu!" nadepsal například svou poznámku španělský El Mundo. List schvaluje prodloužení zákazu vývozu masa a jatečných zvířat z britských ostrovů do Evropy, ke kterému sáhla Evropská unie. Skutečnost, že i šílenství skotu vypuklo v Británii a teď odtud hrozí i šíření slintavky a kulhavky do zbytku Evropy, totiž vyvolává zásadní pochybnosti o britských zdravotních kontrolách užitkových zvířat. Za bezstarostnost Britů teď platí celý kontinent, píše španělský El Mundo.

Italská La Repubblica označuje nemoc za další dramatický signál, že nová krize se před ničím nezastaví. Teď je ohrožena celá Británie a hrozba jako ropná skvrna už překročila kanál La Manche. Vývoz britského masa má těžké následky především ve Francii, Belgii, Holandsku a v Německu. Opatření proti tomuto moru jsou bezesporu velmi drastická - jenže už je možná pozdě, obává se La Repubblica.

Také londýnské konzervativní Timesy se obávají ztráty důvěryhodnosti britských agrárních produktů v kontinentální Evropě. Rychlost, jakou se slintavka a kulhavka šíří, je děsivá, píše list. Jde o budoucnost britského venkova. Hromadný útěk lidí ze zemědělství by mohl nevratně poškodit ostrovní hospodářství. Rovnováha mezi životním prostředím a zásobováním potravinami by se tím zásadně narušila. Mohou se vývozní trhy vzpamatovat z této nové rány, kterou utrpěla věrohodnost britské živočišné výroby? To je jen jedna z naléhavých otázek, končí londýnské Timesy.

Dalším soustem pro světové komentátory je stíhání bývalého jugoslávského prezidenta. „Chyťte Miloševiče!" - tak nadepsal svůj komentář liberální rakouský Der Standard. Jak uvádí, jugoslávský prezident Vojislav Koštunica zatím nedokázal přesvědčit skeptiky, že je rozhodnut bez skrupulí zúčtovat s bývalým režimem a odhalit tak mnoha Srbům nepříjemné pravdy. Pokud jde o spolupráci s haagským tribunálem pro válečné zločiny, neexistuje v Bělehradě zatím jednotná linie. Zdá se však, že stíhání Slobodana Miloševiče a jeho paladinů vlastní justicí přece jen probíhá s určitou důsledností. Zatýkání v řadách Miloševičových stoupenců sleduje zjevně několik cílů: zabránit případnému puči a získat přeběhlíky, kteří by poskytli přitěžující materiál proti bývalému šéfovi, uzavírá Der Standard.

Moskevská Izvěstija komentují vítězství komunistů v nedělních parlamentních volbách v bývalé sovětské republice Moldavsko a varují před možným znovusjednocením této zubožené země s Ruskou federací. „Moldavsko by se mohlo stát součástí Ruska, ale Rusko nikdy nesmí spadnout na úroveň Moldavska," píše list. „Po nástupu moldavských komunistů k moci bychom my, Rusové, mohli tuto zemi spolknout se vším všudy. Možné je i přijetí do rusko-běloruské unie. Jenže pak se bude muset Rusko snažit udržet nad vodou další, ještě chudší státy. Vítězství komunistů by proto mělo zůstat vnitřní záležitostí Moldavska," uzavírá moskevský deník Izvěstija.

Posledním terčem světových komentářů je osobnost amerického ministra zahraničí Collina Powella. Jeho návštěva Bruselu a schůzka s ministry zahraničí evropských zemí inspirovaly polský deník Řeč pospolita ke komentáři s názvem Společný zájem. Cituje z něho náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.

Vliv Colina Powella na konečné řešení války v Zálivu připomíná australský Sydney Morning Herald. Deset let po ukončení války o Kuvajt se totiž Powell objevil při oslavách a vzkázal Kuvajťanům, že svoboda bude v této části světa sílit. Byl to právě Powell, kdo prohlásil na začátku roku 1991 při bombardování Iráku, že je třeba „odříznout a zničit Saddámovu armádu." Na druhé straně však po konci války prosazoval stažení americké armády ze Zálivu. Amerika se tak spokojila s podporou iráckých opozičních sil, konstatuje list.

Nebýt Powella, Saddám by pravděpodobně nebyl ještě 10 let po své porážce v Kuvajtu u moci a americká sankční politika by se tak netříštila. Powellova úzkostlivá opatrnost během války v Zálivu a jeho nesouhlas se zásahem proti etnickým čistkám v Bosně v roce 1992 pak rozvířily debaty o tom, zda je tím správným mužem ve funkci světového významu, dodává dnešní Sydney Morning Herald.

Radka Průšová, Zuzana Šimůnková, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme