Zahraniční tisk pochybuje o smyslu leteckých útoků
Pochybnosti o odvetě Spojených států v Afghánistánu, Hrozba nového brutálního útoku proti USA, Pákistánský hororový scénář - takové jsou titulky dnešního zahraničního tisku, které prozrazují, že hlavním tématém světových médií nadále zůstávají pokračující útoky Spojených států na teroristické cíle v Afghánistánu. Pochybnosti a někde už i narůstající nesouhlas s americkými leteckými útoky jsou na stránkách světových periodik stále častější.
Římská "La Repubblica" například píše, že Amerika zjišťuje, že válka proti terorismu je mnohem náročnější, než si Bílý dům představoval. Přitom nejde jen o vojenskou taktiku a neobvyklé zeměpisné podmínky. V uplynulých letech se na východě a v islámských zemích vyvinula zcela nová koncepce války. Války, v níž vojenská technika hraje stále menší roli a kde se všechna pravidla a zvyklosti zchaotizovaly... USA hrozí nebezpečí, že se utopí v bažině afghánského konfliktu, obává se "La Repubblica".
I když zatím nelze říct, nakolik byly americké letecké údery proti Talibanu účinné, pravda je, že volně organizované útvary Talibů se tím nezlikvidovaly, přidává se švýcarský "Tages-Anzeiger". Navíc se množí zprávy o rostoucím počtu civilních obětí. Má jich být odhadem už asi tisíc, šestina počtu amerických obětí z 11. září. Teroristé vědomě zmasakrovali tisíce nevinných. To není cílem USA. To však nemění nic na tom, že počet těchto obětí roste, aniž jsou na obzoru vojenské nebo politické úspěchy.
Lidé na Západě jsou často netrpěliví, poznamenává haagský "Telegraaf". Chtějí-li něčeho dosáhnout, musí to být už zítra. Trvá-li to déle, začnou okamžitě pochybovat a nakazí svými pochybami i další. To částečně vysvětluje narůstající neklid nad efektem americké odvety proti Talibanu a rozpaky nad civilními obětmi. Ale zcela čistá válka se ještě nikdy nikde nevedla a asi ani nepovede. To však není důvod k ústupu. Spravedlivý cíl boje - vymýcení terorismu - je totiž až příliš významný, soudí haagský "Telegraaf".
Objevují se stále častější pochybnosti nejen o legitimnosti odvetných útoků, ale i o jejich vojenském efektu, potvrzuje španělská "La Vanguardia". A teď ještě blížící se ramadán. Pro USA je téměř nemožné sladit představy spojeneckých arabských států s požadavky amerického vojenského tažení, píše list.
Tři týdny po zahájení leteckých útoků na Afghánistán jsou Talibové nezlomeni, konstatuje bruselský "Le Soir". Usáma bin Ládin není k nalezení. Washington dokonce naznačuje, že šéfterorista už v Afghánistánu není. A americká CIA zjevně brzy dostane "oficiální zelenou" vůdce Talibanu zlikvidovat. Může být slepá ulička jednoznačnější? táže se závěrem belgický list.
Vládcové Saúdské Arábie jsou pohněváni nedostatečnou součinností Talibanu vydat bin Ládina a zaujali proto zdrženlivý postoj vůči tamnímu režimu. Odvetné útoky na Afghánistán jsou však pro Saudy nadále citlivým bodem. Není náhodou, že USA nesmějí používat saudsko-arabské vojenské základny pro starty svých bombardérů, ale Washingtonu je to zjevně lhostejné. Ovšem saudské úřady navíc nijak nepospíchají s účastí při pátrání po podezřelých osobách saudsko-arabského původu a také dosud nezablokovaly žádná bankovní konta, uvádí "Standaard".
Dánský list "Information" se obává oživení někdejší praxe CIA v podobě vražedných operací proti nepřátelům USA z dob studené války. Zažijeme pokusy otrávit - jako kdysi např. Fidela Castra doutníkem - Usámu bin Ládina jídlem? Má-li být "nový světový řád" civilizovaný, nesmí si obstarávat legitimitu pomocí najatých vrahů, teroristů nebo nezákonných poprav. Válku je třeba vést proti terorismu a na obranu demokracie a právního státu. Ne však pro jejich postupné podkopávání, píše dánský list.
K novým varováním o možnosti dalších atentátů proti USA poznamenala turínská "La Stampa", že varování Bushovy vlády přišlo sotva 24 hodin po odhalení, že skupina dvou set teroristů z okolí bin Ládina opustila Afghánistán. Je možné, že CIA a FBI narazily na stopu těchto fundamentalistů, kteří byli bin Ládinem pověřeni znovu udeřit, aniž dostali přímý rozkaz z Kábulu. Mohlo by jít o jednotlivé teroristické buňky, operující zcela samostatně podle už připraveného plánu a schopné kdykoli zaútočit. Prezident Bush a jeho poradci jsou teď ve válce na dvou frontách, která jim nedopřává oddechu a podrobuje je těžké zkoušce, soudí "La Stampa".
Afghánistán může pohltit hory peněz, zbraní a vojáků ze zahraničí, aniž se v zemi cokoli změní, uvádějí "Moskovskije Novosti". Jen životní úroveň padá ještě dál zpátky do středověku a v obecném zániku se daří terorismu a dalším ukrutnostem. Už jen chybí, aby nějaký pákistánský vědec nebo voják sympatizující s radikálními islámisty, s Talibanem nebo bin Ládinem prodal Afghánistánu atomovou bombu nebo vysoce obohacený uran, uvádí ruský deník.
Máme-li věřit americkému magazínu "New Yorker", učinila vláda ve Washingtonu první přípravy pro "Den D" - speciální americké komando údajně trénuje pro situaci, kdy bude třeba dostat pákistánské jaderné zbraně bleskově pod kontrolu. Jak by to mělo fungovat ve skutečnosti, je ovšem sporné. Pákistánská armáda neuchovává totiž své jaderné hlavice v nějakém spořádaném depu, ale tyto zbraně - celkem 35 kusů - jsou rozptýleny po celé zemi, převážně podél hranice s úhlavním nepřítelem Pákistánu - Indií.
Smysl je v tom, navazuje rakouská "Die Presse", že tento arzenál nemá být zničen jednorázovým útokem. Kde přesně jsou pákistánské jaderné zbraně rozmístěny, není známo. CIA má zřejmě jen částečné a nepřesné informace. Připomeňme, že v roce 1998, když Pákistán své atomové zbraně testoval, to bylo pro americkou tajnou službu velké překvapení, uzavírá rakouská "Die Presse".
