Zahraniční tisk především o rezignaci Baraka
Zahraniční noviny se dnes věnují hlavně víkendové rezignaci Ehuda Baraka na post izraelského premiéra a vůbec situaci na lízkém Východě, dále komentuje zítřejší návštěvu amerického prezidenta Billa Clintona v Irsku.
Dnešní britský The Independent komentuje rozhodnutí izraelského politika Benjamina Netanjahua znovu kandidovat na post předsedy vlády. Toto prohlášení bývalého izraelského premiéra ještě prohloubilo politický neklid v zemi a navíc pobídlo parlament, aby bez zbytečných odkladů učinil legislativní změny, které by Netanjahuovi znovu umožnily zasednout na předsednické křeslo. Benjamin Netanjahu, nazývaný Bibi, svou kandidaturu odůvodnil osobní snahou obnovit bezpečnost pro izraelské občany. Jeho prohlášení přišlo včera krátce poté, co současný izraelský premiér Ehud Barak formálně rezignoval na svou funkci a co jej jeho strana vybrala za svého kandidáta pro mimořádnou volbu ministerského předsedy, která se má konat do 60 dní.
Barakovo odstoupení označila izraelská pravice za špinavý politický trik, kterým chce Barak odstranit svého silného a úspěšného protivníka Netanjahua, pokračuje The Independent. V podobném smyslu se vyjádřila i opoziční strana Likud, která navíc přislíbila, že najde způsob, který by Bibimu umožnil zúčastnit se nadcházejícího politického klání. Podle současné legislativy je totiž ke kandidatuře na post premiéra v případě mimořádných voleb oprávněno pouze 120 stávajících členů Knessetu. To vylučuje kandidaturu Netanjahua, který odešel z Knessetu v květnu loňského roku, uzavírá britský Independent.
Německý deník Die Welt v poznámce o situaci na Blízkém východě pochválil palestinského prezidenta Jásira Arafata. Ten v těchto dnech - na znamení jistého optimismu - přijal 13 izraelských rodičů, jejichž děti se staly obětmi palestinského násilí. Izraelci se snažili Arafata přimět k tomu, aby se vrátil k jednacímu stolu. Už toto setkání dokazuje, nakolik Blízký východ od roku 1993 přece jen pokročil směrem k míru. Před začátkem mírového procesu by si takovéto setkání nedokázal vůbec nikdo představit. Obě strany by si to měly uvědomit, než zase budou chtít dát přednost zbraním před vzájemnými rozhovory. Mír totiž nemá alternativu, dodává Die Welt.
V již jednou citovaném britském listu The Independent se dále objevuje komentář, který se věnuje zítřejší návštěvě amerického prezidenta Billa Clintona v Irsku. Jak deník uvádí, jeho návštěva bude částečně jen ohlédnutím se a uznáním dosavadní role amerického prezidenta v severoirském mírovém procesu. Nicméně i jeho krátká návštěva by opět měla urychlit irská mírová jednání a bylo by spíše překvapením, kdyby tentokrát k žádnému pokroku nedošlo. Jde však možná mnohem více o toužebné přání než o jakousi jistotu, protože současná belfastská politická scéna mnoho nadějí nedává. Ať tak či tak se musí uznat, že mírový proces se s různou intenzitou neustále vyvíjí a nikdy se nestal spanilou jízdou irských politiků, dodává The Independent.
Dnešní vydání německého listu Die Welt se zamýšlí nad odchodem bývalého pákistánského premiéra Navaze Šarifa do exilu. Vážně nemocný Šarif byl v tomto roce dvakrát odsouzen, vězněn a následně mu byla současným prezidentem udělena z humanitárních důvodů milost. Po těchto útrapách včera Šarif spolu se svými nejbližšími opustil Pákistán a uchýlil se do Saudské Arábie. Šarifova manželka v této souvislosti uvedla: Neutíkáme ze země za noci jako zloději, ale jdeme do exilu. Jsme šťastni, že se můžeme usadit v této svaté zemi. Jakmile se ale mému manželovi povede lépe, vrátíme se domů. Šarif, který v minulosti deset let působil v čele pákistánské vlády, tak očividně nepočítá s tím, že by mu současný Mušarafův režim návrat do Pákistánu mohl zakázat, uzavírá německý Die Welt.
Nikdo nemá takového ministra obrany jako máme my! Je oporou NATO a jeho náletů na Jugoslávii. Je také postrachem všech nepřátel, ale dnes se před ním pravděpodobně třesou i sázkové kanceláře - neznámo zda slovenské nebo už i transatlantické napsal slovenský opoziční deník Nový deň. List reagoval na páteční vysvětlení ministra obrany Pavla Kanise, jak si vydělal na stavbu vily za šest miliónů korun - tedy sázením. Kdybychom rozšířili Kanisovu metodu ministerského boje ve vysoké trávě tipování my Slováci, otřeseme světem Wall Streetu. Nakonec je celkem možné, že ministr formálně - právně opravdu dokáže, co tvrdil, že kromě jiného ročně na sázení vydělá až 400 tisíc korun.
Ministr Kanis je nepochybně terčem téhož politického boje a nasazení médií, kterých jsme v posledních dvou letech nepřetržitě svědky. Mašinérie se vždy spustí proti nepohodlným politickým hráčům. Kanis, kdyby tolik nemluvil (pro veřejnost tak nepřesvědčivě), snad by umožnil poukázat na tento zhoubný mechanismus, který deformoval média a politiku. Jeho cílem je izolovat veřejnost od toho, o čem je tento politický boj. Tipujte s námi - kde skončí tenhle systém? Ptá se slovenský Nový deň.
