Zahraniční tisk připomíná narozeniny britské královny
Zahraniční noviny se dnes zabývají zahraničními kroky Bushe juniora, připomíná narozeniny britské královny Alžběty II. a ptá se, zda mají jít přední světoví politici za mříže.
Pařížský konzervativní Le Figaro poznamenal k víkendovému 3. Americkému summitu v kanadském Quebecu: Nový americký prezident jde přitom ve šlépějích svého otce. George Bush senior prosazoval počátkem 90. let myšlenku velkého amerického pásma volného obchodu - od Ohňové země až k nejsevernějšímu bodu Kanady.
Po návštěvě Mexika vede druhá zahraniční cesta Bushe juniora do Quebecu na americký ekonomický summit. Jde přitom o integraci 34 zemí tohoto klubu. S výjimkou Kuby jsou v něm zastoupeny všechny země amerického kontinentu.
Bushovou ctižádostí je vytvořit do roku 2005 panamerickou zónu volného obchodu s osmi sty miliony obyvatel a s takzvaným kombinovaným hrubým domácím produktem ve výši jedenáct tisíc miliard dolarů.
Teď zamíříme do Černé hory, kde budou zítra tamní obyvatelé volit své zástupce do parlamentu. I když oficiální předvolební kampaň skončila, místní média se tomuto tématu i nadále podrobně věnují. Cituje z nich náš zvláštní zpravodaj v Podgorici Petr Varouška.
Americký deník USA Today se dnes věnuje oslavám 75. narozenin britské královny Alžběty II. Na rozdíl od většiny svých vrstevníků královna stále pracuje na plný úvazek. Výhody z toho plynoucí jsou ovšem senzační: paláce, zahraniční cesty a umělecké sbírky, které královně závidí nejedno muzeum. A jak královna oslaví své dnešní narozeniny?
Většina její rodiny je pracovně na cestách, takže oslava bude spíše soukromá. Veřejná část oslavy se omezí na 41 oslavných salv v Hyde Parku a 21 v londýnském Toweru. Na okázalou oslavu si lidé musí počkat do června, kdy Londýnem každoročně projde velkolepý barevný průvod na oslavu královny, ať už se ve skutečnosti narodila kdykoliv.
Německý deník Die Welt věnoval svou poznámku na titulní straně srbskému zatykači na kancléře Gerharda Schrödera, na exprezidenta Billa Clintona, dále na pány Javiera Solanu, Jacquesa Chiraka, Wesleyho Clarka a na osm dalších západních politiků.
Byli bělehradským krajským soudem oficiálně odsouzeni k dvaceti letům vězení za válečné zločiny v době leteckých útoků v roce 1999 proti diktátorskému režimu Slobodana Miloševiče.
Není to humorná epizoda z dob Slobova temna, kdy bylo Srbsko zpustlým koutem na zadním dvorku Evropy, autistickou, ochromenou a paranoidní společností po víc než desetileté diktatuře a po několika válkách, po době teroru a izolace, společností zmítající se mezi nadějí a depresí.
Rozsudek byl vynesen tento týden ve středu, v novém Srbsku na rozbřesku skutečného i politického jara - a po pádu Slobodana Miloševiče; v Srbsku údajně umírněného prezidenta Vojislava Koštunicy a premiéra Zorana Djindjiče.
Údiv je to nejmenší, co se člověka při této bělehradské frašce zmocní. Je to skutečně nové Srbsko, jehož nová politická třída slibuje zlepšení a nápravu minulosti, jehož představitelé cestují po světě s úmyslem získat uznání a dotace a přísahají na svou demokratickou zralost?
Jsou to tytéž státy, jejichž představitelé jsou teď hledáni zatykačem, ač pomáhají dnešním bělehradským vládcům na nohy, hlavně penězi, mnoha penězi, úvěry a dary v milionové až miliardové výši? Nevděk světem vládne - především na Balkáně.
