Zahraniční tisk probírá desáté výročí smrti britské princezny Diany

Frankfurter Allgemeine Zeitung konstatuje, že Diana přiměla britský královský dvůr k modernizaci. Australský Herald Sun si všímá sobotního Dne otců. Der Standard se rozhodl odbourat rakouský mýtus o neutralitě přetrvávající do dnešních časů. Die Zeit ironizuje hru amerického prezidenta Georga Bushe na zachránce chudáků, kteří přišli o domy v důsledku rizikových hypoték. A Rheinische Post upozorňuje, že kancléřka Angela Merkelová je podruhé podle časopisu Forbes nejmocnější ženou světa.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Co by se stalo, kdyby princezna Diana konvertovala k islámu, jak to naznačovala před smrtí při automobilovém neštěstí v Paříži? Na to odpovídá deník Arab News: "Diana si podle všeho pohrávala s myšlenkou konvertovat k islámu. Ani ne kvůli vztahu k Dodi Al-Fayedovi, jako spíše kvůli jejímu předchozímu románku s britským lékařem a zbožným muslimem Hasnatem Chánem, který se ovšem vyhýbal publicitě. Co by se stalo, kdyby se vdala jako muslimka? To je dráždivá otázka. Zvláště s ohledem na budoucí postavení muslimské komunity před propuknutím irácké války. Stala by se opravdu prominentním budovatelem mostů mezi islámem a Západem?"

Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung tvrdí, že Diana posmrtně hnula zkostnatělou stavbou britského královského domu: "Pokud jde o otevírání se směrem ke společnosti, Dianina smrt skutečně mnohé změnila. Královský dům se modernizoval. Důkazem je nejen uznání nutnosti platit daně, ale i prací s veřejností ve stylu agentur starajících se o kvalitní veřejnou prezentaci. Britové totiž vědí, že Diana by se dlouhodobě s monarchií pojímanou jako ctihodnou část britské tradice vůbec neslučovala."

Otcovství je cenná věc, ale jde také o jakýsi vymírající druh, píše australský Herald Sun k zítřejšímu Dni otců. Otcové generace dnešních dospívajících si své táty moc neužila. Hlavy rodin totiž pracovaly a žily ve stresu kvůli ekonomickému zajištění rodiny: "Chlapci ve věku teenagerů čelí třikrát většímu riziku než děvčata, že zemřou. Příčiny nejsou překvapující - autonehody, násilnosti a pracovní úrazy. Ve všech případech jde o příčiny, kterým lze předcházet a které plynou z nezralosti a osamocenosti. Proč tomu tak je? Diagnóza je více než zřejmá. Jde o chlapce, kteří si otců užili nejméně ze všech předchozích generací. Z času pro rodinu ubírala velkou část pracovní doba a muži také prostě nechápali, že tu mají svoji nezastupitelnou roli," píše australský deník.

Rakouská neutralita je mýtus, upozorňuje rakouský deník Der Standard. O neutralitě bylo možno hovořit za studené války, ne ale po jejím skončení. Rakousko se postupně zapojilo do mírových operací OSN, vstupem do Evropské unie na sebe vzalo jisté politické i vojenské závazky a nakonec se stalo součástí programu NATO Partnerství pro mír: "V časech studené války bylo Rakousko na základě své geostrategické polohy skutečně nárazníkem mezi NATO a Varšavským paktem. V letech 1955 až 1989 to bylo pro Evropu a Rakousko správné řešení, které přerostlo v mýtus. Pád Berlínské zdi ale všechno změnil," píše Der Standard.

Německý Die Zeit si podává amerického prezidenta George Bushe. Když začala krize s americkými rizikovými hypotékami, odmítl platit ze státních peněz chyby, jak tehdy prohlašoval, spekulantů. V pátek se ale změnil v zachránce a slíbil, že vládní administrativa pomůže lidem, kteří v důsledku nesplácení hypotéky by už dávno měli opustit své domy. "Na finančních trzích panovala v pátek poměrně dobrá nálada. Stejně jako před dvěma týdny, kdy federální rezervní banka snížila základní úrok. Tehdy i dnes je na dobrou náladu brzy. Protože samotné Bushovo prohlášení ztracenou důvěru hned tak neobnoví," uvádí list.

Už podruhé za sebou postavil americký časopis Forbes do čela stočlenného seznamu nejmocnějších žen světa německou kancléřku Angelu Merkelovou. Německý deník Rheinische Post upozorňuje, jak osamělá je německá kancléřka v tomto seznamu. Za ní jsou čínská vicepremiérka Wu Yi a americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. "Vítězkami na domácí půdě jsou ale francouzské ženy. Na seznamu jsou nejvíce zastoupené, samozřejmě hned po tradičně silných Spojených státech. Lze říci, že je to dílo francouzského vládního tandemu Sarkozy - Fillon a jeho personální politiky nakloněné ženám. V první dvacítce jsou ministryně vnitra Michele Alliot-Marie, ministryně hospodářství Christiane Lagardeová a šéfka francouzského nukleárního koncernu Anne Lauvergeonová."

Jitka Malá, Vlastimil Milý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme