Zahraniční tisk: Proč se Putin bojí demonstrantů?
Víkendové demonstrace v Rusku proti režimu prezidenta Putina - námět k zamyšlení pro řadu zahraničních komentátorů. Listy se také vrací k aféře prezidenta světové banky Paula Wolfowitze a slovenské noviny komentují postup ministra hospodářství, který obhajoval úplatky ve zbrojařském průmyslu...
Prvním tématem dnešního přehledu zahraničního tisku jsou demonstrace v Rusku. Policisté proti odpůrcům politiky prezidenta Vladimira Putina velmi tvrdě zakročili. V centru Petrohradu použili proti demonstrantům obušky a na řadu přišlo i zatýkání, za mřížemi skončil mimo jiné bývalý mistr světa v šachu Garry Kasparov.
"Kreml je znovu překvapený, že svět kritizuje autoritářský postup Vladimira Putina. Ale co jiného může člověka napadnout, když do ulic vyrazí devět tisíc policistů, aby kontrolovali jen stovky demonstrantů?," ptá se například ve svém komentáři deník The Moscow Times. "Kreml má možná strach z podobného vývoje, který jsme viděli na Ukrajině před třemi lety. To je ale zbytečné. Žádná z osobností ruské opozice se nevyrovná předním osobnostem ukrajinské oranžové revoluce - tedy Viktoru Juščenkovi a Julii Tymošenkové," napsal ruský deník.
"Úřady sice povolily shromáždění demonstrantů, ale ne následující pochod," píše ruský deník Izvestija. "Povinností policistů bylo zasáhnout proti nenaplánované akci a zajistit pořádek. Většinu zatčených úřady propustili ještě do večera," zdůrazňuje list a dodává: "Kreml odůvodnil postup pořádkových sil tím, že zasáhly jen proti lidem, kteří se snaží destabilizovat režim."
Komentátor rakouského deníku Die Presse k danému tématu poznamenává: "Pět policistů na jednoho demonstranta? Proč se Putin tolik bojí šachového velmistra, studentů a babiček v ulicích? Putin vyhrál volby opakovaně ziskem více než sedmdesáti procent hlasů. Všemocný Kreml tedy nemá důvod se menších demonstrací bát. Pokud ovšem není něco pravdy na řečech, že někdo s výsledky voleb v Rusku manipuluje. V takovém případě je víkendové chování policistů v ulicích Moskvy a Petrohradu pochopitelné," spekuluje Die Presse.
Ve slovenském tisku doznívá kauza ministra hospodářství, který obhajoval legalizaci úplatků ve zbrojařském průmyslu. Když se ho pokusila opozice odvolat, bránil se tím, že v Evropě i ve Spojených státech existují výjimky, za kterých je korupce je možná.
Ministrovo tvrzení, že korupce při prodeji zbraní je výjimečně možná i ve Spojených státech, porovnal deník Sme s názorem americké ambasády. Její mluvčí to odmítl s tím, že žádný občan ani firma nesmí podle zákona uplácet státního zahraničního představitele. Deník Sme připomíná, že živnou půdou pro korupci ve zbrojařství jsou ofsetové programy. Při nich se dodavatel zbraní zavazuje, že v dané zemi bude investovat. To je pro mnohé státy také jediná možnost, jak si drahé zbraně dovolit.
Komentátor deníku SME k tomu dodává, že kdyby vlády považovaly korupci ve třetím světě za běžnou normu, tak si Slovensko ani neškrtne. Jeho legalizované černé fondy jsou jenom drobečkem toho, co mohou nashromáždit zbrojařské firmy v Rusku a na Západě.
V komentářích zahraničních novin se ještě dočteme o zasedání Světové banky a aféře spojené s jejím prezidentem Paulem Wolfowitzem. Ten se přiznal, že protežoval svou přítelkyni Shahu Rizu - pomohl jí totiž získat práci ve Světové bance. Wolfowitz přesto nemá v plánu z vedení banky odstoupit.
"Měl by takový člověk stát v čele instituce, která má mimo jiné bojovat proti korupci ve světě?," ptá se ve svém dnešním komentáři britský deník The Times a odpovídá: "Wolfowitz udělal velkou chybu, jeho morální kredit klesl. Respekt může získat zpět právě rezignací - tedy tím, že uzná svoji vinu a přijme následky." Jak ale list připomíná, svět není černobílý: "Musíme se ptát také na to, co je nejlepší pro Světovou banku. A Paul Wolfowitz už dokázal, že je jako prezident této instituce muž na svém místě," napsaly britské Timesy.
