Zahraniční tisk rozebírá situaci v Makedonii

V centru jeho zájmu také zůstává durbanská konference proti rasismu. Švýcarský deník Basler Zeitung například uvádí, že konference se stala tržištěm, kde se mnoho účastníků domáhá uznání svých problémů a každý se snaží překřičet ostatní. Listy rovněž komentují postoj Austrálie k uprchlíkům a víkendové setkání Svazu vyhnanců.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský list Izvěstija se zabývá odmítavým postojem makedonského parlamentu k mírovému plánu pro svou zemi. Parlament nehodlá pracovat, dokud ještě duní děla v Makedonii a dokud se Makedonci shromažďují na náměstích, aby protestovali proti přítomnosti NATO a "smířlivecké" politice prezidenta Borise Trajkovského. Převážná většina poslanců je zásadně proti mírovému plánu, který podle jejich názoru mění situaci v republice ve prospěch Albánců. Takový obrat událostí zřejmě v Evropě nikdo nečekal, píše ruský list.

Mír v Makedonii je možný jen po návratu uprchlíků z území obsazených albánskou UČK, domnívá se rakouský Der Standard. Ovšem uprchlíci se nevrátí, nebude-li je chránit policie. A pro makedonskou policii jsou povstalecká území nadále oblastí, kam se nevstupuje. O východisku z tohoto dilematu se ve Skopji teď pilně přemýšlí. Nový mandát NATO by mohl návrat uprchlíků zaručit a kontrolovat, aby makedonská policie po návratu na albánská území nedala domovními prohlídkami a jiným šikanováním podnět k dalšímu boji Albánců, uvádí rakouský Der Standard.

Ke konferenci OSN o rasismu, xenofobii a etnické intoleranci v jihoafrickém Durbanu poznamenal španělský El Mundo: Tato světová konference je vzhledem ke svému rozsahu důkazem, jak hlubokou ranou je pro lidstvo rasová nenávist, nevraživost vůči cizincům, intolerance a rasismus. Je třeba se však ptát, zda přítomnost 5000 delegátů ze 130 zemí přispěje k obohacení celkové diskuse, nebo zda bude tato debata právě proto spíše neúčinná.

Formy rasismu a diskriminace nabývají ve světě tak rozdílných podob, že problémy při snaze o dosažení jednotného názoru jsou pochopitelné. Tendence omezit diskuse na konflikt na Blízkém východě a na čtyři století otrokářství odsunuly ostatní zásadní problémy definitivně do pozadí, uzavírá španělský El Mundo.

Švýcarský deník Basler Zeitung k tématu podotýká, že durbanská konference o rasismu a intoleranci se stala tržištěm, kde se mnoho účastníků domáhá uznání svých problémů a každý se snaží překřičet ostatní. Bezpočet celosvětových protestů a hnutí dokazuje, že zřejmě chybí další vhodná fóra k diskusi o těchto závažných otázkách. Je načase zamyslet se nad tím, jak vést tento dialog mezi vládami a ovládanými nejen na národní, ale i na mezinárodní úrovni - protože jen tak lze uvolňovat napětí, soudí švýcarský Basler Zeitung.

Norský Aftenposten komentuje situaci 460 asijských uprchlíků na norské lodi "Tampa", kterým Austrálie odmítla přistání a kteří zatím směřují k indonéským břehům a k malé republice Nauru.

Podle listu se australské úřady projevily tak bezohledně a netolerantně, jak to mimo tento ostrovní kontinent nikdo ze západních kulturních zemí nepovažoval za možné. Aby uspokojil potenciální voliče v nadcházejícím obtížném volebním boji, udělal premiér John Howard a jeho vláda své zemi odmítnutím uprchlíků mezinárodní ostudu, která na Austrálii ulpí na dlouhý čas, uvádí norský Aftenposten. Premiér John Howard k postoji Austrálie nicméně poznamenal, že doufá, že to bude mít na uprchlíky odstrašující účinek.

K setkání německého Svazu vyhnanců poznamenala polská konzervativní Rzeczpospolita: "S neobyčejným taktem" obnovila předsedkyně Svazu vyhnanců právě v den 62. výročí napadení Polska hitlerovským Německem požadavky odsunutých Němců vůči Polsku. Z jejího hlediska je to pochopitelné, ale paní Steinbachovou přitom podpořil i bavorský premiér a možný kandidát na úřad spolkového kancléře Edmund Stoiber. Kdybychom se ho na to zeptali, zřejmě by mrknutím oka dal najevo, že jde jen o hlasy voličů. Takhle mrkali už i jiní. Ale bylo by načase najít pro úspěch ve volbách jiné prostředky, soudí polská Rzeczpospolita.

Na sklonku léta má Německo skandál - "šarpingiády" ministra obrany Rudolfa Scharpinga, napsala rakouská Die Presse. Teď, kdy ho znovu zasáhl Amorův šíp, chtěl zřejmě tento "ministr sebeobrany" při líbánkách se svou novou partnerkou na Mallorce - namísto hlasování v parlamentě o účasti bundeswehru na akci NATO v Makedonii - před celým světem dokázat, jaký je "štramák". Prostě v milostné závrati ztratil veškerou politickou optiku. Kolegové z jeho vlastní parlamentní frakce už si šuškají, že Scharpingova rezignace je za dveřmi. Kancléř Schröder se tak možná nečekaně, leč elegantně zbaví jednoho kontrahenta, uvádí Die Presse.

Londýnské Timesy poznamenaly k porážce Německa 1:5 v kvalifikačním utkání pro MS ve fotbale: "Debakl, noční můra, ostuda" - to jsou jen některé z německých novinových titulků. Údajně je to citelná a hluboká rána. Je to typický německý "kulturní pesimismus" - sebezničující tendence po jakékoli porážce Německa. Jako by jediné utkání mohlo zastínit skutečnost, že Německo je stále ještě v čele své kvalifikační skupiny.

Je tento výsledek snad příznakem úpadku Německa nejen na fotbalovém hřišti? Bude to znamenat obrat v popularitě kancléře Schrödera? Střízlivý anglický postoj v takovýchto kritických momentech německých dějin je opět příležitostí ke konstatování, že "fotbal je jen hra". Čemuž přirozeně ani v Anglii, ani v Německu nikdo nevěří, píší závěrem londýnské Timesy.

Petr Vavrouška, Marika Táborská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme