Zahraniční tisk rozebírá situaci v Makedonii

V centru jeho zájmu také zůstává durbanská konference proti rasismu. Švýcarský deník Basler Zeitung například uvádí, že konference se stala tržištěm, kde se mnoho účastníků domáhá uznání svých problémů a každý se snaží překřičet ostatní. Listy rovněž komentují postoj Austrálie k uprchlíkům a víkendové setkání Svazu vyhnanců.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský list Izvěstija se zabývá odmítavým postojem makedonského parlamentu k mírovému plánu pro svou zemi. Parlament nehodlá pracovat, dokud ještě duní děla v Makedonii a dokud se Makedonci shromažďují na náměstích, aby protestovali proti přítomnosti NATO a "smířlivecké" politice prezidenta Borise Trajkovského. Převážná většina poslanců je zásadně proti mírovému plánu, který podle jejich názoru mění situaci v republice ve prospěch Albánců. Takový obrat událostí zřejmě v Evropě nikdo nečekal, píše ruský list.

Mír v Makedonii je možný jen po návratu uprchlíků z území obsazených albánskou UČK, domnívá se rakouský Der Standard. Ovšem uprchlíci se nevrátí, nebude-li je chránit policie. A pro makedonskou policii jsou povstalecká území nadále oblastí, kam se nevstupuje. O východisku z tohoto dilematu se ve Skopji teď pilně přemýšlí. Nový mandát NATO by mohl návrat uprchlíků zaručit a kontrolovat, aby makedonská policie po návratu na albánská území nedala domovními prohlídkami a jiným šikanováním podnět k dalšímu boji Albánců, uvádí rakouský Der Standard.

Ke konferenci OSN o rasismu, xenofobii a etnické intoleranci v jihoafrickém Durbanu poznamenal španělský El Mundo: Tato světová konference je vzhledem ke svému rozsahu důkazem, jak hlubokou ranou je pro lidstvo rasová nenávist, nevraživost vůči cizincům, intolerance a rasismus. Je třeba se však ptát, zda přítomnost 5000 delegátů ze 130 zemí přispěje k obohacení celkové diskuse, nebo zda bude tato debata právě proto spíše neúčinná.

Formy rasismu a diskriminace nabývají ve světě tak rozdílných podob, že problémy při snaze o dosažení jednotného názoru jsou pochopitelné. Tendence omezit diskuse na konflikt na Blízkém východě a na čtyři století otrokářství odsunuly ostatní zásadní problémy definitivně do pozadí, uzavírá španělský El Mundo.

Švýcarský deník Basler Zeitung k tématu podotýká, že durbanská konference o rasismu a intoleranci se stala tržištěm, kde se mnoho účastníků domáhá uznání svých problémů a každý se snaží překřičet ostatní. Bezpočet celosvětových protestů a hnutí dokazuje, že zřejmě chybí další vhodná fóra k diskusi o těchto závažných otázkách. Je načase zamyslet se nad tím, jak vést tento dialog mezi vládami a ovládanými nejen na národní, ale i na mezinárodní úrovni - protože jen tak lze uvolňovat napětí, soudí švýcarský Basler Zeitung.

Norský Aftenposten komentuje situaci 460 asijských uprchlíků na norské lodi "Tampa", kterým Austrálie odmítla přistání a kteří zatím směřují k indonéským břehům a k malé republice Nauru.

Podle listu se australské úřady projevily tak bezohledně a netolerantně, jak to mimo tento ostrovní kontinent nikdo ze západních kulturních zemí nepovažoval za možné. Aby uspokojil potenciální voliče v nadcházejícím obtížném volebním boji, udělal premiér John Howard a jeho vláda své zemi odmítnutím uprchlíků mezinárodní ostudu, která na Austrálii ulpí na dlouhý čas, uvádí norský Aftenposten. Premiér John Howard k postoji Austrálie nicméně poznamenal, že doufá, že to bude mít na uprchlíky odstrašující účinek.

K setkání německého Svazu vyhnanců poznamenala polská konzervativní Rzeczpospolita: "S neobyčejným taktem" obnovila předsedkyně Svazu vyhnanců právě v den 62. výročí napadení Polska hitlerovským Německem požadavky odsunutých Němců vůči Polsku. Z jejího hlediska je to pochopitelné, ale paní Steinbachovou přitom podpořil i bavorský premiér a možný kandidát na úřad spolkového kancléře Edmund Stoiber. Kdybychom se ho na to zeptali, zřejmě by mrknutím oka dal najevo, že jde jen o hlasy voličů. Takhle mrkali už i jiní. Ale bylo by načase najít pro úspěch ve volbách jiné prostředky, soudí polská Rzeczpospolita.

Na sklonku léta má Německo skandál - "šarpingiády" ministra obrany Rudolfa Scharpinga, napsala rakouská Die Presse. Teď, kdy ho znovu zasáhl Amorův šíp, chtěl zřejmě tento "ministr sebeobrany" při líbánkách se svou novou partnerkou na Mallorce - namísto hlasování v parlamentě o účasti bundeswehru na akci NATO v Makedonii - před celým světem dokázat, jaký je "štramák". Prostě v milostné závrati ztratil veškerou politickou optiku. Kolegové z jeho vlastní parlamentní frakce už si šuškají, že Scharpingova rezignace je za dveřmi. Kancléř Schröder se tak možná nečekaně, leč elegantně zbaví jednoho kontrahenta, uvádí Die Presse.

Londýnské Timesy poznamenaly k porážce Německa 1:5 v kvalifikačním utkání pro MS ve fotbale: "Debakl, noční můra, ostuda" - to jsou jen některé z německých novinových titulků. Údajně je to citelná a hluboká rána. Je to typický německý "kulturní pesimismus" - sebezničující tendence po jakékoli porážce Německa. Jako by jediné utkání mohlo zastínit skutečnost, že Německo je stále ještě v čele své kvalifikační skupiny.

Je tento výsledek snad příznakem úpadku Německa nejen na fotbalovém hřišti? Bude to znamenat obrat v popularitě kancléře Schrödera? Střízlivý anglický postoj v takovýchto kritických momentech německých dějin je opět příležitostí ke konstatování, že "fotbal je jen hra". Čemuž přirozeně ani v Anglii, ani v Německu nikdo nevěří, píší závěrem londýnské Timesy.

Petr Vavrouška, Marika Táborská, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme