Zahraniční tisk se obává krachu summitu EU

Dnešní přehled zahraničního tisku je téměř monotematický. Všem sledovaným listům totiž jasně dominuje příprava na summit Evropské unie v Nice. Není ani divu - není jen velmi důležitou událostí, ale i zdrojem více než ožehavých otázek. Stejně složitá je i politická situace v Izraeli. A tak není divu, že je snad jediným tématem, které nebylo evropským summitem vytlačeno z hlavních stran.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropskými médii se line obava z možného ztroskotání vrcholné schůzky. To by bylo pro „patnáctku naprostou blamáží, konstatuje list Westfälische Rundschau. Rozšíření EU do východní Evropy už dávno nemá tu podporu, jakou si zasluhuje, a to ani mezi občany, ani mezi západoevropskými politiky. Naopak se probouzejí a šíří obavy. Mnohý by mohl podlehnout pokušení vyřídit problém tím, že se neudělá nic. Summit v Nice dává v sázku nejen ztrátu prestiže EU. Ten, kdo považuje ztroskotání summitu za elegantní řešení s tím, že rozšíření se jednoduše smete se stolu, otevírá možná začátek konce evropského sjednocení.

Také Süddeutsche Zeitung uvádí, že pro německou vládu je v sázce hodně: ztroskotání summitu by se rovnalo zahraničněpolitické katastrofě. Kandidátské státy spatřují v Berlínu největšího obhájce svých zájmů. Díky centrálnímu postavení v Evropě by Německo na druhé straně zase mělo největší prospěch z rozšíření. Také z vnitropolitického hlediska je vláda zavázána bojovat, neboť by snadno dala opozici do rukou argument, že ruinuje německo-francouzské spojenectví.

Do třetice německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung připomíná, že západoevropští politikové stále nešetří květnatými vyjádřeními o rozšíření EU na východ. Hlavní města kandidátských států sice slyší taková zaklínání ráda, avšak jedenáct let po pádu berlínské zdi už takové výroky ztratily na svěžesti. Před summitem v Nice proto zajímá Budapešť, Prahu nebo Varšavu jediná otázka, a to zda je EU sama fit, aby přijala osm adeptů ze střední a východní Evropy. Co zatím proniklo do reformních metropolí o vyhlídkách summitu v Nice, nezní příliš optimisticky. Spíše se potvrzují pochybnosti, že EU nebude s to skloubit celou škálu rozdílných zájmů. Spíše se potvrzuje dojem, že 15 členských států nejeví ochotu a schopnost podřídit své zájmy historickému úkolu politické a hospodářské stabilizace Evropy, konstatuje Frankfurter Allgemeine.

Francouzský Le Figaro soudí, že ať bude výsledek summitu Evropské unie v Nice jakýkoli, kandidátské země nebudou uspokojeny ohledně požadavku získat pevné datum pro svůj vstup do „klubu patnácti. Ne že by zástupci kandidátů v Bruselu dostatečně nepřesvědčovali o potřebě dokázat veřejnému mínění, že vstup do unie není již jen přeludem. Evropská unie se však odmítá uchýlit k „demagogii nesplnitelných slibů, jak tvrdí jménem francouzského předsednictví ministr zahraničí Hubert Védrine. Od proklamací o „historickém znovusjednocení evropské rodiny ke konkrétní realizaci je daleko, podotkl Le Figaro.

Vzhledem k tomu, že reforma evropských institucí byla označena za absolutně nezbytnou podmínku pro rozšíření, „patnáctka svým způsobem připravila půdu pro to, aby se neúspěch v Nice proměnil ve vážnou krizi, napsal další deník - Le Monde. Podle něj nezdar v institucionální reformě povede nevyhnutelně ke zpomalení procesu vstupních jednání s kandidátskými zeměmi a k posílení euroskepticismu v EU i mimo ni. Schůzka v Nice byla bohužel špatně připravena, ne z hlediska jednání, ale pokud jde o jeho význam, zdůraznil Le Monde. Žádný ze šéfů vlád „patnáctky se dostatečně nevěnoval vysvětlování toho, proč je rozšíření současně historickou povinností, rizikem rozředění společné politiky i šancí ke vzniku „mocnosti Evropa, napsal deník, podle něhož bez tohoto vysvětlení nebylo tedy snadné vysvětlit nezbytnost adaptace evropských institucí.

Dnešní britský The Independent upozorňuje, že útok na izraelského diplomata v Jordánsku prohloubí pocit Izraele, že je obklopen nepřáteli. Zároveň jde také o varování, že izraelsko-palestinský konflikt se může snadno rozrůst v regionální válku. Izraelský premiér Ehud Barak si je vědom, že má jen malou šanci zajistit mírový proces s Palestinci, který potřebuje pro znovuzvolení. Mezitím jsou Izraelci zvědavi na to, zda se podaří politický comeback Benjaminu Natanjahuovi. Premiér Barak a vůdce opozičního Likudu Ariel Šaron se zatím nedohodli na způsobu, jak mezi sebe rozdělit moc. Stín Benjamina Netanjahua je možná donutí znovu se nad tím zamyslet.

Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme