Zahraniční tisk se obává krachu summitu EU
Dnešní přehled zahraničního tisku je téměř monotematický. Všem sledovaným listům totiž jasně dominuje příprava na summit Evropské unie v Nice. Není ani divu - není jen velmi důležitou událostí, ale i zdrojem více než ožehavých otázek. Stejně složitá je i politická situace v Izraeli. A tak není divu, že je snad jediným tématem, které nebylo evropským summitem vytlačeno z hlavních stran.
Evropskými médii se line obava z možného ztroskotání vrcholné schůzky. To by bylo pro patnáctku naprostou blamáží, konstatuje list Westfälische Rundschau. Rozšíření EU do východní Evropy už dávno nemá tu podporu, jakou si zasluhuje, a to ani mezi občany, ani mezi západoevropskými politiky. Naopak se probouzejí a šíří obavy. Mnohý by mohl podlehnout pokušení vyřídit problém tím, že se neudělá nic. Summit v Nice dává v sázku nejen ztrátu prestiže EU. Ten, kdo považuje ztroskotání summitu za elegantní řešení s tím, že rozšíření se jednoduše smete se stolu, otevírá možná začátek konce evropského sjednocení.
Také Süddeutsche Zeitung uvádí, že pro německou vládu je v sázce hodně: ztroskotání summitu by se rovnalo zahraničněpolitické katastrofě. Kandidátské státy spatřují v Berlínu největšího obhájce svých zájmů. Díky centrálnímu postavení v Evropě by Německo na druhé straně zase mělo největší prospěch z rozšíření. Také z vnitropolitického hlediska je vláda zavázána bojovat, neboť by snadno dala opozici do rukou argument, že ruinuje německo-francouzské spojenectví.
Do třetice německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung připomíná, že západoevropští politikové stále nešetří květnatými vyjádřeními o rozšíření EU na východ. Hlavní města kandidátských států sice slyší taková zaklínání ráda, avšak jedenáct let po pádu berlínské zdi už takové výroky ztratily na svěžesti. Před summitem v Nice proto zajímá Budapešť, Prahu nebo Varšavu jediná otázka, a to zda je EU sama fit, aby přijala osm adeptů ze střední a východní Evropy. Co zatím proniklo do reformních metropolí o vyhlídkách summitu v Nice, nezní příliš optimisticky. Spíše se potvrzují pochybnosti, že EU nebude s to skloubit celou škálu rozdílných zájmů. Spíše se potvrzuje dojem, že 15 členských států nejeví ochotu a schopnost podřídit své zájmy historickému úkolu politické a hospodářské stabilizace Evropy, konstatuje Frankfurter Allgemeine.
Francouzský Le Figaro soudí, že ať bude výsledek summitu Evropské unie v Nice jakýkoli, kandidátské země nebudou uspokojeny ohledně požadavku získat pevné datum pro svůj vstup do klubu patnácti. Ne že by zástupci kandidátů v Bruselu dostatečně nepřesvědčovali o potřebě dokázat veřejnému mínění, že vstup do unie není již jen přeludem. Evropská unie se však odmítá uchýlit k demagogii nesplnitelných slibů, jak tvrdí jménem francouzského předsednictví ministr zahraničí Hubert Védrine. Od proklamací o historickém znovusjednocení evropské rodiny ke konkrétní realizaci je daleko, podotkl Le Figaro.
Vzhledem k tomu, že reforma evropských institucí byla označena za absolutně nezbytnou podmínku pro rozšíření, patnáctka svým způsobem připravila půdu pro to, aby se neúspěch v Nice proměnil ve vážnou krizi, napsal další deník - Le Monde. Podle něj nezdar v institucionální reformě povede nevyhnutelně ke zpomalení procesu vstupních jednání s kandidátskými zeměmi a k posílení euroskepticismu v EU i mimo ni. Schůzka v Nice byla bohužel špatně připravena, ne z hlediska jednání, ale pokud jde o jeho význam, zdůraznil Le Monde. Žádný ze šéfů vlád patnáctky se dostatečně nevěnoval vysvětlování toho, proč je rozšíření současně historickou povinností, rizikem rozředění společné politiky i šancí ke vzniku mocnosti Evropa, napsal deník, podle něhož bez tohoto vysvětlení nebylo tedy snadné vysvětlit nezbytnost adaptace evropských institucí.
Dnešní britský The Independent upozorňuje, že útok na izraelského diplomata v Jordánsku prohloubí pocit Izraele, že je obklopen nepřáteli. Zároveň jde také o varování, že izraelsko-palestinský konflikt se může snadno rozrůst v regionální válku. Izraelský premiér Ehud Barak si je vědom, že má jen malou šanci zajistit mírový proces s Palestinci, který potřebuje pro znovuzvolení. Mezitím jsou Izraelci zvědavi na to, zda se podaří politický comeback Benjaminu Natanjahuovi. Premiér Barak a vůdce opozičního Likudu Ariel Šaron se zatím nedohodli na způsobu, jak mezi sebe rozdělit moc. Stín Benjamina Netanjahua je možná donutí znovu se nad tím zamyslet.
