Zahraniční tisk se věnuje legalizaci eutanazie v Nizozemsku
Začneme tak trochu z domova - a sice novou špičkou ČSSD Vladimírem Špidlou, potom se přesuneme do Nizozemska. Zmíníme - jak jinak - právě povolenou eutanazii. Nezapomeneme ani na mediální stálici, tedy na Balkán.
Volba Vladimíra Špidly do čela ČSSD znamená návrat českých sociálních demokratů ke klasické formě politiky. Napsal německý deník Süddeutsche Zeitung. Špidlův předchůdce Miloš Zeman představoval podle listu populistický pragmatismus. Ne nepodobný tomu, jaký praktikuje jeho úhlavní rival z ODS Václav Klaus. Svou stranu, která vedla zemi z hluboké hospodářské krize a k otevřenější politice vůči sousedům, považoval Zeman za jakýsi mocenský kartel. Její levé zaměření nepovažoval za nutné. Vladimír Špidla naopak zastává principy spíše tradiční sociální demokracie a srovnává ji s novými středy stranických kolegů z jiných zemí. Jeho zástupce Stanislav Gross patří právě k tomuto druhu politiků. Vedle zdrcujícího Zemanova humoru působí nový šéf ČSSD vážně a poněkud strnule. Patří však mezi velmi slušné, což pro mnohé české politiky neplatí. A umí se srozumitelně vyjadřovat. V budoucnu by mohl v zásadě dávat přednostsvazku se čtyřkoalicí. Uvádí německý list.
Přední stránky světových deníků se věnují schválenému holandskému zákonu o eutanazii. Britský Independent k tomuto tématu poznamenává: Nizozemí se stalo první zemí, kde byla přes mohutnou lobby pro život legalizována eutanazie. Zákon, který předpokládá dlouhodobý vztah mezi pacientem a lékařem a vylučuje možnost použití euthanásie u nerezidentů Holandska, formalizuje postup, který je v zemi užíván už po desetiletí.
Britský Guardian ke stejnému tématu uvádí: Přes 90 procent Holanďanů podporuje přijatý zákon. To ale neodradilo odpůrce eutanazie od mohutných protestů. Zatímco jejich transparenty hlásaly, že euthanásie bude vždy vraždou, stoupenci zákona argumentovali: "Nikdo tím neprosí lékaře, aby spáchali zločin, ale žádá o pomoc."
Novozélandský Herald označil holandské dějiny za dějiny tolerance. Před nedávnem se stejná země stala první, která dovolila homosexuálním párům vstoupit do manželství a adoptovat děti. Deník cituje jednoho ze zastánců eutanazie, který poznamenal: Někdo musí být první. Není být na co hrdý, ale není se ani za co stydět. A předpovídá: Do 25 let bude podobný zákon platit ve většině zemí.
Jak poznamenává německý deník Die Welt, v Německu se přijetí uvedeného zákona dotknulo citlivého tématu a vyvolalo vlnu kritiky. Ta přichází i ze strany lékařů, kteří se obávají možného zneužití eutanazie. Podle předsedy berlínské lékařské komory neexistuje postup, který by dokázal určit, kdy je možné život ukončit. Proto považuje holandský zákon za absolutně odstrašující, za zákon bořící hráze morálky. Jak deník dodává, Německo nemá v dohledné době v úmyslu Holandsko následovat.
Vídeňská Die Presse informuje, že jugoslávský prezident Vojislav Koštunica by v případě nutnosti odtržení Černé Hory od Srbska akceptoval. Dva týdny před parlamentními volbami nabývá myšlenka státní samostatnosti mezi Černohorci novou brizanci. Evropská unie však se samostatností Černé Hory nesouhlasí a přeje si, aby volby 22. dubna nevyústily v referendum o nezávislosti. Jugoslávský prezident Koštunica by tuto malou republiku ze svazku tzv. zbytkové Jugoslávie údajně v míru propustil, pokud by se k tomu sama rozhodla. Spoléhá však na odpor Západu. Frakce kolem černohorského prezidenta Milo Djukanoviče je pro odtržení Černé Hory. Pokud vzejde Djukanovič z nadcházejících voleb posílen, hodlá v červnu uspořádat referendum o nezávislosti země, informuje vídeňská Die Presse a dodává: Přestane-li po osamostatnění Černé Hory Jugoslávie existovat, nastolí se tím znovu otázka samostatnosti Kosova.
