Zahraniční tisk se věnuje propuštění Jihokorejců talibanskými únosci
Unášení cizinců je způsob, jak povstalci mohou dosáhnout svého cíle, konstatuje korejský deník. Zahraniční tisk se také obšírně zabývá volbě tureckého prezidenta.
Taliban dnes začne propouštět Jihokorejce, které zadržuje jako rukojmí. Zahraniční média spekulují o tom, kdy se bude podobná situace v Afghánistánu opakovat. Například deník Korea Times píše: "Příběh zadržovaných rukojmí bude mít šťastný konec. Jenomže povstalci si znovu potvrdili, že unášení cizinců je způsob, jak mohou dosáhnout svého cíle. Nebo alespoň o sobě dát v médiích ve světě vědět. Unášením cizinců proto budou nejspíš vydírat i dál," konstatuje deník Korea Times.
Dohodu o propuštění rukojmí komentují také média na Blízkém východě. Třeba deník al-Haját spekuluje o tom, jakou roli sehráli při vyjednávání arabské státy. Z komentářů vybíral blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Janev.
Kromě Mezinárodního červeného kříže, který rozhovory zprostředkoval, vstoupily do vyjednávání také arabské delegace, což sehrálo svou roli. Také delegace muslimské menšiny v Koreji, která se setkala s předními pákistánskými duchovními. A je zajímavé, že stoupenci Talibanu v pákistánských kmenových oblastech také propustili 19 pákistánských vojáků unesených před deseti dny, uvádí deník Haját.
Afghánská vláda se držela svého rozhodnutí nepropustit zadržované bojovníky Talibanu a hnutí od požadavku nakonec odstoupilo, ale zkritizovalo korejské vyjednavače, že nevyvíjeli na kabinet dostatečný tlak. V zákulisí prosakují různé "zvěsti" - že Jižní Korea zaplatila obrovské výkupné, nebo že humanitární organizace se zavázaly vybudovat školy, mešity a nemocnice v oblastech, které hnutí ovládá, uzavírá dnešní vydání celoarabského listu Haját
To byl tedy Jaromír Janev. Zahraniční média ale komentují také vítězství Abdulláha Güla v tureckých prezidentských volbách. Spekulují o tom, jestli v zemi zůstane náboženství oddělené od veřejného života.
Například deník Turkish Herald připomíná, že až doteď byla mezi náboženstvím a politikou jasná hranice. A to by se mohlo změnit. V komentáři dodává: "Ještě před osmi lety byla z tureckého parlamentu vyloučena žena kvůli tomu, že si nechtěla sundat šátek. Teď Turci vložili své naděje do prezidenta a jeho ženy, která šátek nosí," konstatuje Turkish Herald.
Zvolení prezidenta v Turecku komentují také například britské Timesy. Ty dnes píší: "Úspěch Abdulláha Güla je vítězstvím demokracie v zemi. Výsledek se dá totiž vysvětlit tak, že se ženy v politice mohou svobodně rozhodnout, jestli se chtějí zahalovat. Časem se ukáže, jestli jsou obavy z názorů nové první dámy Turecka oprávněné. Šátek na její hlavě totiž zahaluje vlasy, a ne mozek," uzavírají Timesy.
Američtí komentátoři rozebírají způsob oblékání manželky nového tureckého prezidenta ještě podrobněji. Co si o tom komentátoři ve Spojených státech myslí?
Tvrdí, že šátek není jenom náboženský symbol, ale také dobrý marketingový tah. Třeba deník USA Today v komentáři tvrdí: "Abdulláh Gül může po boku své manželky získat. Pokud navštíví západní státy, obyvatelé si ji zapamatují. Bude se totiž něčím lišit. Jestli bude první dáma Turecka vystupovat moderně, může napomoci tomu, aby lidé změnili názor na islám. Hodně Američanů má totiž z tohoto náboženství strach. A zahalené ženy podle nich islám symbolizují, i když je to vlastně jenom arabská tradice. Šátek na hlavě první dámy Turecka je navíc šancí pro módní návrháře. Ti už jí také připravují novou kolekci," uzavírá list USA Today.
