Zahraniční tisk se věnuje volbám v Nigérii
Nigérie zažívá volební týden. O uplynulém víkendu si zvolila guvernéry svých federálních států, v tom následujícím ji čekají volby prezidentské a parlamentní. O všech těchto hlasováních se mluví jako o klíčových pro demokratickou budoucnost země. Hlavně se ale čeká, jak dopadne volba hlavy státu.
Místní noviny pochybují o kvalitě demokracie v Nigérii. Guvernérské volby totiž provázely jak machinace s volebními lístky, tak rozsáhlé násilnosti, při kterých zahynuly desítky lidí.
Hlasování je zkouškou, ve které jsme zatím neuspěli, píše deník Nigerian Tribune. Volby jasně ukazují, že se politici v Nigérii ještě o demokracii nic nenaučili. Místo přesvědčování voličů se snaží k moci dostat jiným způsobem. Brání konkurentům, aby kandidovali. To vede ke střílení, zabíjení a zneužívání nezaměstnaných lidí. Důležité také je, aby se politici rozhodli zaplatit odškodnění rodinám těch lidí, kteří zbytečně zahynuli jenom kvůli tomu, že se rozhodli jít volit, uzavírá Nigerian Tribune.
O něco skeptičtější je jiný místní list, The Guardian. Základním problémem nigerijské společnosti je morálka lidí. Jedním z následků naší prohnilosti je korupce a fakt, že se politici snaží dostat k moci opravdu za každou cenu, konstatuje list. Lidé vidí podle něj ve veřejných funkcích jen možnost rychle zbohatnout, a ne sloužit ostatním lidem a snažit se o zlepšení situace v zemi. Změnit to nebude jednoduché. Rozhodně se to nepodaří ze dne na den. A tím pádem je velké riziko, že se násilnosti z posledních voleb budou o víkendu opakovat, uzavírá The Guardian.
Německé noviny rozebírají tragickou událost v tureckém městě Malatya. Včera tam byli brutálně zavražděni tři zaměstnanci křesťanské vydavatelské společnosti. Jednou z obětí byl občan Německa. Týdeník Der Spiegel se na celou událost podíval z hlediska víry. Konflikt, který je s největší pravděpodobností náboženský, se objevil právě v době, kdy si papež Benedikt XVI. připomene druhé výročí od svého zvolení. Tím pádem je logické bilancovat a ptát se, zda se mu daří navázat na tradici svého předchůdce Jana Pavla II., který usiloval o smíření odlišných náboženství ve světě, uvažuje Der Spiegel.
A naopak z hlediska politiky komentuje trojnásobnou vraždu deník Süddeutsche Zeitung. Spojuje celý incident s dalším osudem tureckého premiéra Erdogana. Ten by se měl podle německého listu rychle rozhodnout, zda se chce stát tureckým prezidentem či nikoli. Erdoganova umírněná islámská strana AKP, která v Turecku vládne od roku 2002, dokázala zemi liberalizovat. Z nových svobod profitují taky křesťanské menšiny. Fanatici v tom ale vidí příležitost k nenávistným tirádám, kterými se nechali nakazit i někteří vládní představitelé, podotýká Süddeutsche Zeitung.
Poslední dobou se v Bruselu i Turecku samotném objevily pochybnosti, jestli to země myslí se vstupem do EU ještě vážně. Pro vládní AKP jde o osudový projekt, protože volby dokázala vyhrát právě slibem, že Turecku otevře dveře do unie. Erdogan uvrhl svou stále ještě mladou formaci do dosud nejtěžší krize. Premiér neví, jestli se ucházet o post prezidenta. Celá vláda je přitom stabilní, jak už dlouho ne, všímají si německé noviny. Erdogan ale nedokázal odbourat obavy části turecké společnosti, že je islámským vlkem zabaleným v unijním rouše. Třeba hospodářský růst musejí Turkům Evropané závidět.
Vysoce lesklý obrázek země teď ale může utrpět vážný šrám. Vražedný útok v Malatyi ukázal, že tolerance, náboženská svoboda a demokracie jsou ohroženým zbožím. Podle listu by se měl Erdogan prezidentské kandidatury vzdát. V opačném případě by totiž došlo k rozpadu a oslabení strany AKP, na což netrpělivě čekají nacionalisticky orientované strany. S nimi by to Evropa měla mnohem těžší. Turecko by se stalo nevypočitatelnou kandidátskou zemí, končí Süddeutsche Zeitung.
Pondělnímu masakru 32 studentů na univerzitě v americké Virginii se i dnes věnují deníky na celém světě. Podle britského listu The Guardian může podobná událost vyvolat u Američanů odpor vůči menšinám. Do nepříjemné situace se tak v USA mohou dostat nejen přistěhovalci z Jižní Koreje, ale obecně z celé Asie.
Guardian ale také připomíná, že na každého člověka má určitě vliv okolí, ve kterém žije. A že nikdo nemůže odpovědět na otázku, jestli by Čo Sung-hu udělal něco podobného, pokud by vyrůstal doma v Jižní Koreji. Doufejme proto, že Američané nezačnou svádět vinu na ostatní, ale budou hledat chyby také ve své společnosti, konstatuje britský The Guardian.