Zahraniční tisk se věnuje volbám v Nigérii

Nigérie zažívá volební týden. O uplynulém víkendu si zvolila guvernéry svých federálních států, v tom následujícím ji čekají volby prezidentské a parlamentní. O všech těchto hlasováních se mluví jako o klíčových pro demokratickou budoucnost země. Hlavně se ale čeká, jak dopadne volba hlavy státu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Místní noviny pochybují o kvalitě demokracie v Nigérii. Guvernérské volby totiž provázely jak machinace s volebními lístky, tak rozsáhlé násilnosti, při kterých zahynuly desítky lidí.

Hlasování je zkouškou, ve které jsme zatím neuspěli, píše deník Nigerian Tribune. Volby jasně ukazují, že se politici v Nigérii ještě o demokracii nic nenaučili. Místo přesvědčování voličů se snaží k moci dostat jiným způsobem. Brání konkurentům, aby kandidovali. To vede ke střílení, zabíjení a zneužívání nezaměstnaných lidí. Důležité také je, aby se politici rozhodli zaplatit odškodnění rodinám těch lidí, kteří zbytečně zahynuli jenom kvůli tomu, že se rozhodli jít volit, uzavírá Nigerian Tribune.

O něco skeptičtější je jiný místní list, The Guardian. Základním problémem nigerijské společnosti je morálka lidí. Jedním z následků naší prohnilosti je korupce a fakt, že se politici snaží dostat k moci opravdu za každou cenu, konstatuje list. Lidé vidí podle něj ve veřejných funkcích jen možnost rychle zbohatnout, a ne sloužit ostatním lidem a snažit se o zlepšení situace v zemi. Změnit to nebude jednoduché. Rozhodně se to nepodaří ze dne na den. A tím pádem je velké riziko, že se násilnosti z posledních voleb budou o víkendu opakovat, uzavírá The Guardian.

Německé noviny rozebírají tragickou událost v tureckém městě Malatya. Včera tam byli brutálně zavražděni tři zaměstnanci křesťanské vydavatelské společnosti. Jednou z obětí byl občan Německa. Týdeník Der Spiegel se na celou událost podíval z hlediska víry. Konflikt, který je s největší pravděpodobností náboženský, se objevil právě v době, kdy si papež Benedikt XVI. připomene druhé výročí od svého zvolení. Tím pádem je logické bilancovat a ptát se, zda se mu daří navázat na tradici svého předchůdce Jana Pavla II., který usiloval o smíření odlišných náboženství ve světě, uvažuje Der Spiegel.

A naopak z hlediska politiky komentuje trojnásobnou vraždu deník Süddeutsche Zeitung. Spojuje celý incident s dalším osudem tureckého premiéra Erdogana. Ten by se měl podle německého listu rychle rozhodnout, zda se chce stát tureckým prezidentem či nikoli. Erdoganova umírněná islámská strana AKP, která v Turecku vládne od roku 2002, dokázala zemi liberalizovat. Z nových svobod profitují taky křesťanské menšiny. Fanatici v tom ale vidí příležitost k nenávistným tirádám, kterými se nechali nakazit i někteří vládní představitelé, podotýká Süddeutsche Zeitung.

Poslední dobou se v Bruselu i Turecku samotném objevily pochybnosti, jestli to země myslí se vstupem do EU ještě vážně. Pro vládní AKP jde o osudový projekt, protože volby dokázala vyhrát právě slibem, že Turecku otevře dveře do unie. Erdogan uvrhl svou stále ještě mladou formaci do dosud nejtěžší krize. Premiér neví, jestli se ucházet o post prezidenta. Celá vláda je přitom stabilní, jak už dlouho ne, všímají si německé noviny. Erdogan ale nedokázal odbourat obavy části turecké společnosti, že je islámským vlkem zabaleným v unijním rouše. Třeba hospodářský růst musejí Turkům Evropané závidět.

Vysoce lesklý obrázek země teď ale může utrpět vážný šrám. Vražedný útok v Malatyi ukázal, že tolerance, náboženská svoboda a demokracie jsou ohroženým zbožím. Podle listu by se měl Erdogan prezidentské kandidatury vzdát. V opačném případě by totiž došlo k rozpadu a oslabení strany AKP, na což netrpělivě čekají nacionalisticky orientované strany. S nimi by to Evropa měla mnohem těžší. Turecko by se stalo nevypočitatelnou kandidátskou zemí, končí Süddeutsche Zeitung.

Pondělnímu masakru 32 studentů na univerzitě v americké Virginii se i dnes věnují deníky na celém světě. Podle britského listu The Guardian může podobná událost vyvolat u Američanů odpor vůči menšinám. Do nepříjemné situace se tak v USA mohou dostat nejen přistěhovalci z Jižní Koreje, ale obecně z celé Asie.

Guardian ale také připomíná, že na každého člověka má určitě vliv okolí, ve kterém žije. A že nikdo nemůže odpovědět na otázku, jestli by Čo Sung-hu udělal něco podobného, pokud by vyrůstal doma v Jižní Koreji. Doufejme proto, že Američané nezačnou svádět vinu na ostatní, ale budou hledat chyby také ve své společnosti, konstatuje britský The Guardian.

Martin Hromádka, Petra Steinerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme