Zahraniční tisk se věnuje znovuzvolení Mušarafa pákistánským prezidentem
Zahraniční tisk komentuje zatím neoficiální, ale očekávané znovuzvolení pákistánského generála Parvíze Mušarafafa prezidentem. Rakouské noviny si všímají klidu, který panuje v Barmě po potlačení protivládních demonstrací. Německý tisk upozorňuje, že severoirácký Kurdistán se těší široké autonomii v rámci Iráku, ale dělá vše pro to, aby získal samostatnost. Po útoku stoupenců ultralevice proti manifestaci Švýcarské lidové strany (SVP) v Bernu se zahraniční tisk ptá, co se v jinak klidném Švýcarsku děje čtrnáct dní před všeobecnými volbami. Podle australského deníku The Age zasáhlo globální oteplování i do práce módních firem.
Šéf pákistánských ozbrojených sil, generál Parvíz Mušaraf bude staronovým pákistánským prezidentem. Podle deníků je to jisté. Postupně překonal ústavní námitku, že nemůže kandidovat, když je v uniformě. Klid části opozice si zaručil dohodou s bývalou premiérkou Bénazír Bhuttovou, kterou amnestoval kvůli korupčním skandálům, které její úřadování provázely.
Australský deník The Australian soudí, že Mušarafovo zvolení otevírá cestu Bhuttové do premiérského úřadu. Toho se ujme někdy počátkem příštího roku. "Navzdory faktu, že politický proces byl místy právně pochybný, je duo Mušaraf-Bhuttová nejlepším výsledkem, v jaký šlo doufat s ohledem na rozložení politických sil země. Jeho zvolení přinese zpět stabilitu zemi, která je životně důležitá v boji proti terorismu," uvádí deník a dodává, že Mušaraf a Bhuttová se sice nemají rádi, ale vědí, že spolu musejí vyjít.
Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung není zdaleka tak optimistický ohledně Mušarafova vítězství. "Jako vždy Mušarafovi vyšel boj o přežití, ale Pákistán bude nadále držet svět v napětí. Radikalizace muslimů, ke které přispěly nejrůznější pákistánské vlády, dosáhla rozsahu, který vyvolává bezmoc. Armáda je proto momentálně jediným garantem toho, že jaderné zbraně nepadnou do ruky fanatiků. Ale skutečná změna poměrů není v dohledu. Neustálé střídání zkorumpovaných civilních režimů a vojenských kabinetů totiž zcela zruinovalo politickou kulturu země," uvedl deník.
Podle deníku Berliner Zeitung Mušaraf zajišťuje kontinuitu a mnozí politikové ho hodnotí podle hesla, lepší poznaný čert než neznámý anděl. "Spojené státy mají pro pákistánského diktátora Mušarafa slabost, protože ho považují za nenahraditelného v boji proti terorismu. Evropa se proti němu neobrátila, protože vlády od Londýna po Berlín mají raději známého ptáčka v hrsti než neznámého exotického ptáka na střeše. Mušaraf se považuje za nenahraditelného a stejně jako mnozí další diktátoři ho začas postihuje mocenská slepota. Ve skutečnosti tedy Mušarafovo znovuzvolení a pravděpodobné jmenování do čela státu znamená kontinuitu a kontinuita je lepší než nestabilita pod Hindúkušem," míní Berliner Zeitung.
Po týdnu protestů barmská vojenská junta rozehnala buddhistické mnichy i občany a v zemi panuje už několik týdnů klid. Ve vzduchu ale zůstává otázka, proč Myanmar tak dlouho odolává demokratizaci, která se po pádu komunismu šíří světem. Odpověď se pokouší najít rakouský deník Der Standard. "Když se vládci rozhodnou, že se budou držet moci, nemá demokratizační hnutí šanci na úspěch. A mezinárodní společenství proti tomu nemůže zhola nic udělat," uvádí deník. Dodává, že ani hospodářské reformy nemusejí nutně napomoci k demokracii. "Ukazuje to případ Číny. Ani tam větší hospodářská volnost k demokratizaci nevedla. Faktory, které napomohou při prosazení demokracie, se obtížné předpovídají a především je není možné naordinovat ze zahraničí. Ať je to jakkoli bolestné jen nečinně přihlížet případům jako Barma, nelze s tím nic dělat. Svět má svázané ruce," vysvětluje věci deník der Standard.
Německý deník Berliner Zeitung soudí, že iráčtí Kurdové, kteří se těší rozsáhlé autonomii na severu země, směřují k nezávislosti. "Oficiálně se zapřísahávají jednotou Iráku, prakticky se připravují na nezávislost," uvádí deník a pokračuje: "Iráčtí Kurdové podnikají vše, aby rozšířili své území. Hlavně jim přitom jde o provincii Kirkúk bohatou na ropu, která by se měla stát součástí kurdského autonomního území." Podle listu Kurdové už také udělují koncese na průzkum ropných ložisek, i když ještě není schválen irácký ropný zákon, podle kterého se mají příjmy rozdělovat mezi celý Irák.
Velkou pozornost vzbudil útok levicových radikálů na předvolební shromáždění SVP (Švýcarská lidová strana) ve švýcarském Bernu. Stalo se tak dva týdny před všeobecnými volbami v rámci předvolební kampaně, která podle tisku polarizuje švýcarskou společnost. V jejím centru je otázka imigrace. V Paříži vydávaný deník Interbational Herald Tribune upozornil, že SVP, která dosahuje vysokých volebních preferencí, vylepila provokující plakáty. Na nich je švýcarská vlajka a tři bílé ovce, které vykopávají ven jedinou černou ovci. A pod obrázkem je nápis "kvůli větší bezpečnosti". SVP poukazuje na to, že mezi imigranty, kteří tvoří dvacet procent obyvatelstva, je nesouměřitelně větší podíl kriminálníků než mezi Švýcary.
Podle rakouského deníku Der Standard lze z nezvládnutí nepokojů v Bernu obvinit policii nebo jiné obětní beránky. Hlavním viníkem je ale polarizace, kterou vnesla do švýcarské společnosti předvolební kampaň. "Katalyzátorem této polarizace je Christopher Blocher , který učinil ze své Švýcarské lidové strany nejsilnější sílu v zemi. S neomylným instinktem populisty si přitom Blocher zahrává s obavami obyvatel. Zahrává si se strachem z následků globalizace, s úzkostí z přemíry cizinců v útulném domově, se strachem z dovezené kriminality. Zkrátka vyjadřuje obavy, že už všechno nebude tak, jak kdysi bývalo," uvádí deník.
Další německý deník Der Tageszeitung přiznává, že intenzita útoků levicových radikálů byla něčím novým a pro Švýcary strašidelným. I list Der Tageszeitung připouští, že vina leží na agresivní a populistické kampani SVP. Ale levicoví chaoti si podobnými hlučnými akcemi nepomohou. "Dosáhnou pravého opaku toho, co zamýšlejí. Dva týdny před volbami tím poslouží jen SVP. To je radikálům jedno. Tím, kdo utrpí porážku, bude otevřené a moderní Švýcarsko," uzavírá deník.
Změny světového klimatu způsobené údajně globálním oteplováním zasahují módní průmysl. Vůdčí světoví návrháři tvrdí, že nepředvídatelně a netypicky teplé počasí zasazuje odvětví tvrdé rány. "Módní domy opouštějí od tradičních sezónních kolekcí a soustřeďují se na svršky, které nezávisejí na ročním období. To může vést k drastické reorganizaci módních přehlídek a ke změně termínů dodávek," uvádí australský deník The Age a pokračuje: "Módní domy znepokojuje dopad klimatických změn na způsob oblékání a nakupování natolik, že hledají pomoc u expertů na klima," píše deník a dodává: "Americký maloobchodní gigant Liz Claiborne najal newyorského odborníka na podnebí, aby promluvil ke třicet manažerům o tom, jaké tkaniny používat v určitou dobu pro dobré načasování maloobchodních dodávek a sezónních hitů."
