Zahraniční tisk si všímá i česko-rakouských vztahů

Vídeňský Der Standard komentuje vztahy mezi Českem a Rakouskem, zahraniční komentátoři si vzali na paškál i pokračující americkou volební nejistotu. Věnují se i abdikační aféře peruánského prezidenta Fujimoriho.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Liberální vídeňský „Der Standard“ komentuje současné špatné česko-rakouské vztahy a rozmrzele cituje ohlasy českých deníků, podle nichž by se Rakušané měli raději starat o bezpečnost svých horských svahů, tunelů a lanovek než o Temelín. Takové výpady podle listu jen ještě víc provokují rakouský hněv. To, co k nám ze severu zaznívá, vzájemné sousedské vztahy jen zhoršuje, píše list. Tak nemůže spolupráce fungovat, takové chování brání vytváření důvěry, které by v dané situaci bylo naléhavě zapotřebí. Tím se jen potvrzuje postoj odpůrců jaderné energetiky, kteří své hraniční blokády odůvodňují tím, že čeští provozovatelé Temelína rozumějí pouze tvrdé kontrapozici. „Der Standard“ závěrem vyslovuje jakési skryté varování, že premiér Zeman zjevně podceňuje odpor rakouského obyvatelstva vůči Temelínu.

Pokračující volební groteska ve Spojených státech staví tuto zemi přinejmenším v očích zahraničních periodik do stále komičtějšího světla. „Nejasnosti v USA - hypotéka pro budoucnost“, „USA - Vesmírná loď bez kapitána“, „Spojené státy připomínají chromou kachnu“, „Rychlá Amerika je značně pomalᓠ- to jsou jen některé titulky zahraničních komentářů.

Britské konzervativní „Timesy“ napsaly, že nový americký prezident - ať už to bude kdokoli - bude po nástupu do funkce trpět zřejmě ztrátou autority mnohem víc než během handrkování o výsledek voleb. Al Gore by na tom mohl být hůř než George Bush, protože ten po původním oznámení Gorovy porážky měl a dosud má větší legitimitu. Ale každý z nich bude po skončení této aféry vystaven podezření, že svému rivalovi vítězství takříkajíc ukradl. A každý z nich by musel počítat s těžkou porážkou v kongresových volbách v roce 2002. Je nanejvýš pravděpodobné, že v příštím Kongresu bude existovat většina, která se jen bude třást na to, aby se za porážku v prezidentských volbách pomstila, uzavírají britské „Timesy“.

Švýcarské noviny „Basler Zeitung“ poznamenaly k návštěvě Billa Clintona ve Vietnamu, že si tím americký prezident nepochybně zajistil místo v učebnicích dějepisu za obnovu vztahů Washingtonu s Hanojí. Ale ve spěchu začít novou kapitolu - možná vědomě - tak trochu pozapomněl, že je tu ještě několik „dědičných hříchů“ z kapitoly předešlé: například zdráhání USA odškodnit postižené Vietnamce za důsledky použití jedovatého plynu „Agent Orange“ - tj. za největší a nejhorší skandál vietnamské války vůbec. Ukazuje se, že respektování lidských práv ztrácí ve Washingtonu význam, jakmile jde o americkou peněženku. Kdo však tuto odpovědnost odmítá, působí nejen ve Vietnamu nepřesvědčivě, zdůrazňuje „Basler Zeitung“.

Španělský list „El Mundo“ komentuje ohlášenou abdikaci peruánského prezidenta Alberta Fujimoriho.

Po dlouhé politické agonii hodil Fujimori ručník do ringu. Pravděpodobně požádá o japonskou státní příslušnost, na niž má vzhledem ke svým předkům právo. Všechno naznačuje, že Fujimori, který v zemi dlouho vládl železnou rukou, nemá v úmyslu se z nynější návštěvy Japonska vrátit domů do Peru. Důvodem je prezidentovo obvinění z korupce a pravděpodobnost, že by skončil na lavici obžalovaných. Alberto Fujimori už ztratil podporu armády a v řadách peruánského obyvatelstva klesla jeho popularita na nulu. Podnětem k jeho překvapivému odstoupení je zřejmě zvolení představitele opozice Valentina Paniaguy předsedou parlamentu, soudí španělský „El Mundo“.

Milánský konzervativní „Corriere della Sera“ k tématu poznamenal, že Fujimori zvolil zemi svých předků kvůli politickému azylu a beztrestnosti - odstupuje na dálku, poštou, aniž se setkal s peruánskou opozicí. Zpráva o jeho abdikaci byla v Peru přijata s jásavými demonstracemi v ulicích, ale zároveň i s obavami, co přijde po Fujimorim. Jeho následnictví bude krajně obtížné a do voleb příští rok na jaře je ještě dlouhá doba, uvádí italský deník.

Liberální švédský list „Dagens Nyheter“ napsal k dosavadnímu průběhu mezinárodní konference v Haagu, která jedná o změnách světového klimatu:

5000 lidí strávilo už týden na haagské konferenci o světovém klimatu. Teď se k nim připojují odpovědní politikové prakticky ze všech členských zemí OSN. Bohužel jen velmi málo z nich působí přesvědčivě. Žádný stát totiž neplánuje radikální omezení škodlivých emisí. Většina zemí dělá pravý opak, např. spalováním většího množství uhlí, jiní hledají únikové možnosti. Lidé se prostě musí připravit na to, že politická rozhodnutí globální oteplování nezastaví.

Pro Evropu to může znamenat totální katastrofu, i když naši prapravnuci budou zřejmě žít ve zcela jiných podmínkách, než jsme zvyklí žít my. Jiné části světa se však vlivem záplav, sucha a bouří mohou stát neobyvatelnými. Postižení pak budou zřejmě muset hledat útěchu v úhledně zformulovaných a obsáhlých rezolucích o světovém klimatu a životním prostředí z Ria, Kjóta a z Haagu, píše závěrem ironicky švédský deník „Dagens Nyheter“.

Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme