Zahraniční tisk sleduje dění v České televizi
Zahraniční noviny dnes komentují situaci v České televizi, vítězství srbské demokratické opozice v parlamentních volbách a otázce potrestání prohravšího Miloševiče.
Pod titulkem Krize v České televizi nabírá na obrátkách věnuje svou pozornost na titulní straně dnešní slovenský list Pravda. Rebely podpořila i hlava státu - prezident Václav Havel, píše mj. deník a pokračuje. Naproti tomu, že se nové vedení České televize snažilo včera překazit několik relací připravených původními zaměstnanci, podařilo se jim přeci jen vstoupit do programu a naživo odvysílat protestní mítink z garáží televize na Kavčích horách. Moderátorka Jolana Voldánová přečetla stanovisko krizového štábu, přičemž ostře kritizovala nejen nové vedení v čele s Jiřím Hodačem, ale i Radu České televize.
Podle tohoto stanoviska, pokračuje list, lidé, kteří jsou v Radě zastoupeni, jsou poplatní svým politickým stranám, které je do funkcí zvolili. Nově zvolená šéfka zpravodajství Jana Bobošíková se se vzbouřenci oproti původnímu plánu ve středu nesešla, protože ji ignorují. Podle svého vyhlášení se věnuje sestavování nového redakčného týmu. Na tuto práci povolala několik redaktorů z krajských redakcí, jak zdůraznila, hlásí se i noví, hlavně mladí lidé. Jak dále list Pravda dodává, situací v České televizi se začala zabývat i policie. S nově zvoleným generálním ředitelem Jiřím Hodačem jsou pak připraveny i nadále spolupracovat České radiokomunikace, a to do té doby, dokud v této funkci nebude někdo jiný.
V centru pozornosti zahraničních periodik jsou i parlamentní volby v Srbsku a vítězství demokratické opozice. Švýcarský Tages-Anzeiger mj. napsal, že srbští reformisté musí při nadcházejícím silovém aktu prokázat především jednotu. Prvním balvanem na cestě k demokratizaci by mohl být heterogenní svazek celkem 18 stran s názvem Demokratická opozice Srbska, která přivodila obrat v zemi. Včerejší síly, které nicméně tvoří 27 procent, čekají jen na to, že se DOS ochromí vnitřními šarvátkami, píše švýcarský deník.
Vídeňský liberální Der Standard se domnívá, že skutečný obrat v Jugoslávii teprve nastane. Nepostačí jen postavit Miloševiče před soud a svalit na něj vinu za všechny události posledního desetiletí. Katarze národa závisí na schopnosti Srbů hledat chyby u sebe a přiznat si, že čtyři prohrané války a s tím spojený pokles životní úrovně o sto let zpátky si zavinili sami, připomíná rakouský Der Standard.
Milánský list Corriere della Sera poznamenává k pokroku v blízkovýchodních rozhovorech: Americký návrh leží na stole, s nevyslovenou, ale naléhavou výzvou: Ber, nebo nech tak! Americký prezident Bill Clinton očekává od Izraelců i od Palestinců příslušnou odpověď. A to buď dnes nebo nejpozději do konce tohoto týdne a vlastně i roku, jak proniklo z diplomatických kruhů. Návrh, který nebyl předložen ani v písemné podobě, se však dotýká neožehavějších aspektů. Izraelský premiér Ehud Barak je pod časovým tlakem, do voleb 6. února není daleko. Ale i Bill Clinton má jen omezený termín: 20 ledna musí opustit Bílý dům a úřad, i když není zcela vyloučeno, že jako vyslanec nového Bushova kabinetu by mohl pokračovat ve vyjednávání na Blízkém východě, uvádí italský Corriere della Sera.
K bombardování kostelů křesťanské menšiny v Indonézii poznamenal levicově-liberální španělský deník El País: Koordinovaná teroristická kampaň náboženského ražení, které o Štědrém dnu padlo za oběť 14 lidí a dalších nejméně sto bylo zraněno, se řadí k dlouhému seznamu krizí, s nimiž se prezident Wahíd za dobu svého zatím 14-měsíčního úřadování musel potýkat. Dvaapůl roku po pádu Suhartovy diktatury žije tato největší islámská země nadále na ostří nože. Wahídova slabá vláda není schopna zastavit proces, který mnozí považují za začátek rozpadu této velké ostrovní říše. Přesnost teroristických úderů proti kostelům, které spadaly do závěru ramadánu a na minutu přesně zasáhly současně osm indonéských měst, vylučuje, že jde pouze o nekontrolovaný, živelný výbuch náboženských vášní, uzavírá španělský El País.
