Zahraniční tisk sleduje napětí v Makedonii
Zahraniční noviny se dnes zabývají hlavně situací v Makedonii, vydáním Slobodana Miloševiče do Haagu, ukončenou návštěvou papeže na Ukrajině.
V popředí zájmu evropského tisku je nadále napjatá situace v Makedonii. K postoji mezinárodního společenství k tomuto ožehavému balkánskému problému poznamenal bělehradský list Danas:
Čeho by chtělo mezinárodní společenství v Makedonii dosáhnout v situaci, kdy je jasné, že po evakuaci albánských rebelů z Arančinova ani hlavní aktéři a protagonisté nemají pro balkánskou hádanku žádné řešení? Vláda ve Skopje v posledních deseti letech splnila všechny požadavky OSN i NATO a přeměnila zemi de facto v základnu severoatlantické Aliance. Chce snad mezinárodní společenství opakovat chybu z Kosova, kdy se odzbrojení kosovských Albánců neprovedlo? Mírové řešení je možné jen tehdy, odzbrojí-li uvažované mezinárodní síly extrémisty a zavedou-li přísnou kontrolu kosovské hranice.
Makedonie vrávorá do propasti a nikdo neví, jak ji zastavit, napsal k tématu německý deník Die Welt. Jako by nad všemi částmi staré komunistické Jugoslávie visela kletba, chmurná věštba, která se má do posledního písmene vyplnit. Cesta této malé země až na pokraj občanské války je proto tak tragická, že se tentokrát všechno zdálo být připraveno k zastavení násilí: pozornost Evropanů, jejich politické odhodlání i jejich těžce vyzbrojená vojska umístěná v blízkosti ohniska nové krize.
Nejde totiž jen o malou Makedonii, jejíž obyvatelstvo se zřeklo vzájemných civilizovaných vztahů. Pro Evropany jsou v sázce balkánské úspěchy, kterých dosáhli v posledních 10 letech. Občanská válka v Makedonii by snadno mohla zachvátit celý region. Evropská unie musí rychle přiložit ruku k dílu, aby tomu zabránila. Evropa je rukojmím Makedonie.
Ruský Kommersant se domnívá, že nebude-li makedonská vláda postupovat proti albánským rebelům důrazněji, hrozí jí ztráta kontroly nad vlastní zemí. Násilí proti teroristům by však mohlo rozpoutat střet se Západem, na jehož pomoc Skopje spoléhá. Ovšem i Západ musí podle ruského listu změnit svou politiku vůči Makedonii. Poslední události ukázaly, že Západ vyvíjí na Skopje příliš velký tlak. Místo toho by měl zaujmout tvrdší postoj vůči albánským bojovníkům.
Madridský El País poznamenává k nadcházejícímu vydání jugoslávského ex-prezidenta Slobodana Miloševiče mezinárodnímu tribunálu v Haagu:
Deset let po rozpadu Titovy Jugoslávie bude pohnán k odpovědnosti jeden z těch, kdo při prosazování vlastních zájmů nejvíc sahali k násilí. Bude to velké morální uspokojení pro oběti, ale i pro západní mocnosti, přestože právě ony Miloševiče určitou dobu podporovaly. Bude-li Miloševič v Haagu za mřížemi, bude to varování pro všechny ostatní válečné zločince. Časy, kdy takoví lidé beztrestně unikali, by tak mohly brzy patřit minulosti.
Ruský deník Vremja zhodnotil ukončenou papežovu návštěvu na Ukrajině a vyzdvihl přitom skutečnost, že kromě náboženského měla tato vizita i politický charakter: Papež Jan Pavel II. odpustil ukrajinskému prezidentu Leonidu Kučmovi "všechny hříchy", včetně spoluúčasti na vraždě a na zmizení nepohodlných osob - např. opozičního novináře Georgije Gongadze. Papežova návštěva nepochybně posloužila Leonidu Kučmovi zaměřit pozornost světové veřejnosti na Ukrajinu a její budoucnost.
Francouzský ekonomický deník La Tribune se zamýšlí nad vzestupem evropské konjunktury.
Je hospodářský růst v Evropě skutečně ohrožen? Tato otázka by ještě před pár měsíci byla nepatřičná. Ale stále silnější oslabení předpovídané pro Spojené státy, trvající napětí kolem cen ropy a opakovaně ohlašovaná redukce počtu pracovních míst a sociálních plánů hrozí vyvést Evropany z klidu. Platí to především pro Německo, kde se obavy z nezaměstnanosti opět zvyšují a podobné otázky si v posledních dnech kladou i Francouzi. Političtí vůdcové Evropy v čele s Gerhardem Schröderem a Wimem Duisenbergem cítí nebezpečí a jejich opakované ujišťování, že se v Evropě žádná recese nerýsuje, je v tomto směru značně oportunistické.
